Pohled Draca~
Seděl jsem na posteli a pil ze druhé flašky vína. Vedle mne ležela rozevřená kniha. Snažil jsem se myslet na něco jiného než je Frey a kde se Frey nachází. Stále jsem měl v sobě jejího služebníka a chtíč ji najít. Udělal bych cokoli abych ji znovu objal a už ji nepustil. Napil jsem se znovu vína a zaklonil hlavu. Zavřel jsem oči a pootevřel rty. Snažil jsem se klidně dýchat a zklidnit tep ale alkohol tomu moc nepomáhal. Kdyby mě takto rodiče viděli, nejspíš by mě vydědili.
"Musíš přestat." ozval se Blaise ze své postele.
"Sklapni." zašeptal jsem a znovu se napil.
"Jestli tě takhle uvidí profesoři tak poletíš." promluvil znovu. Otevřel jsem oči a hodil po něm polštářem.
"Je mi to u prdele, Zabini." odvětil jsem a znovu položil hlavu do polštáře. Blaise protočil panenky a povzdechl si.
"Jestli budeš pořád pít, budeš alkoholik a až se tě někdo zeptá proč jsi alkoholik, řekneš že kvůli tomu že se na tebe vysrala holka která je ve skutečnosti nějaká temná čarodějka a sestra Voldemorta. Nádhera. Jsem na tebe pyšný." řekl sarkasticky a já se napil další lok z láhve.
"Aspoň budu mít co říct. Lepší než nic." řekl jsem chladně.
Blaise jen povzdychl a také si lehl. Sdílet se mnou pokoj bylo těžké. To vím a navíc zvyknout si na mou mrzutou náladu.. Bylo snad podle všeho ještě těžší.
"Víš ty co? Je mi to jedno.. Breč jak malá holka." odvětil Blaise "Já být tebou tak ji najdu."
Ušklíbl jsem se.
"Jak ji znám, je někde schovaná.. Tam kde ji nikdo nenajde.." zašeptal jsem a podíval se na Blaise.
"Necítíš třeba nějaký podvědomí kde by mohla být? Jsi přeci svou myslí vázaný na ni, ne?" Blaise šeptl a otočil se na bok. Podíval se na mne a čekal na mou odpověď. Přivřel jsem oči a snažil se hledat v mysli a mých pocitech. Šel jsem daleko a daleko až mi přes mysl blýskl obrázek. Byla to nějaká místnost. Byl zde velký krb, šedá sedačka a stolek z uhlazeného dřeva. Uprostřed stála Frey s Maxem a.. Líbali se..
Svraštil jsem obočí a ucítil jak mě nahlas začalo tlouct srdce.
"Co vidíš?" zaslechl jsem hlas Blaise ale ignoroval jsem ho. Snažil jsem se zachytit další obrázek. Tentokrát to bylo horší.. Přímo si to na té šedé sedačce rozdávali. Max ji hladil boky a líbal ji všude kde mohl. Cítil jsem takový hněv že bych nejraději Maxovi vybil ten úšklebek z ksichtu. Nemohl jsem se dál dívat. Otevřel jsem oči a zhluboka se nadechl. Blaise nebyl na své posteli ale seděl vedle mě na té mé.
Cítil jsem jak mě po tváři padají kapky potu.
"Co jsi viděl, Draco?" zeptal se znovu ale teď bylo vidět že se bál. Polkl jsem a nadechl se.
"Frey a Max.." zašeptal jsem "Spali spolu." podíval jsem se na něho.
Blaise svraštil obočí.
"Spali jako v posteli nebo spali jakože spali?" zeptal se nervózně. Stejně věděl jak jsem to myslel.
"Prostě ji prcal na jeho pohovce, v jeho srubu." odvětil jsem podrážděně a podíval se do klína. Blaise povzdechl.
"Myslíš že se to opravdu teď děje?" zeptal se a já přikývl.
"Nebylo to jako jiný myšlenky.. Tohle bylo jako kdyby sis vzpomněl na událost co se doopravdy stala a víš přesně že se to stalo." řekl jsem a znovu se na něj podívala.
Blaise kývl a rozhlédl se kolem sebe.
"Myslíš že budou spolu?" zašeptal. Přesně věděl že mě ta myšlenka více naštve. Kývl jsem.
"Max dostane vždy to co chce. Je jako nějaká čivava. Je mírumilovný zvíře a najednou na tebe štěká a kouše tě do nohy." zašeptal jsem a vstal. Vyhodil jsem prázdné flašky do koše a projel si prsty moje světlé vlasy.
"To je mi líto, kámo.." řekl Blaise a také vstal. Došel ke své posteli a sedl si.
"Byl jsem tak hloupý!" zaječel jsem a složil hlavu do dlaní. Kopl jsem do nočního stolku a sedl si na postel.
"Miluješ ji, že ano?" šeptl opatrně Blaise. Po momentu ticha kdy jsem jen měl lokty opřené k kolena a obličej v dlaních, jsem odpověděl.
"Nevím.. Nikdy jsem nikoho nemiloval.. Nevím jaký to je někoho milovat." zašeptal jsem a ucítil jak mi vlhnou oči. Blaise hlasitě polkl jako kdyby byl myš a já kocour.
"Podle toho co vím, jseš zabouchlej až po uši." zasmál se Blaise. Zaslechl jsem kroky a paži na mých zádech.
"Zvedni tu línou prdel a dojdi za Maxem.. Jestli ji tu do týdne neuvidím, dostaneš na zadek jako od tvý mámy. Jasný?" řekl Blaise s mírně sarkastickým tónem. Kývl jsem a podíval se na něj."Dojdu si pro ni."
Pohled Frey~
Ležela jsem vedle Maxe. Zírala jsem na strop a vyčítala si snad všechno co jsem udělala od té doby co jsem odešla z Dracova pokoje. Slyšela jsem jak mi tluče srdce. Otočila jsem hlavu a podívala se na Maxe.
"Jak ti je?" zašeptal a usmál se. Usmála jsem se nazpět.
"Je to lepší.." odpověděla jsem. Sedla jsem si a podržela jsem si deku aby nespadla z mého nahého těla. Ucítila jsem polibek na rameni a když jsem se otočila, koukal na mě Max. Opřel si hlavu o mé rameno a sledoval mne.
"Copak?" usmála jsem se a nechápavě jsem na něho koukala.
Max jen pokračoval v prohlížení mého obličeje.
"Jsi krásná." odpověděl a políbil mě na tvář.
"Proto jsi se ozval jako první?" zeptala jsem se. Vzpomněla jsem si jak mi Draco vyprávěl že když čekal Voldemort až se někdo ozve, viděl jak se Max postavuje těsně před tím než ho Voldemort oslovil.
"Ano.. Proto." usmál se a než vstal tak mě znovu políbil na tvář. Odešel do kuchyně. Věděla jsem že tu nemůžu přečkat. Věděla jsem že jednou se mě vydá Draco hledat. Zde se zastaví určitě. Vstala jsem a oblékla se a potichu vyšla ze srubu. Běžela jsem po hlíněné cestě. Běžela jsem aby mě nehledal pro změnu Max který šel nejspíš něco udělat pro nás k jídlu.
Zřejmě bude muset pojíst sám.
Ups..Pohled Draca~
Stál jsem před Maxovým srubem. Využil jsem sílu Smrtijeda a teleportoval jsem se sem. Bez přemýšlení jsem vykročil a rozrazil dveře. Ze sedačky vstal překvapený Max.
"Jestli ji tu hledáš, před hodinou mi někam zdrhla." řekl a já se ohlédl kolem.
"Jak ti může holka zdrhnout sakra?!"
"Nevím.. Byl jsem v kuchyni."Vzdychl jsem a zatnul pěsti.
"Do háje.." zašeptal jsem.
ČTEŠ
~WHITE CAT~ (Draco Malfoy)
Roman d'amourVarování : Obsahuje vulgarismy a 18+ Freya. To bylo jméno dívky již bez rodičů, tedy aspoň bez těch pravých. Pořád ji zbyl její strýc a to samý Severus Snape. V pátém ročníku se dostává do Bradavické školy čar a kouzel. Potká zde nové přátele ale i...