~WHITE CAT~ (Draco Malfoy)

~ Příprava Na Večer ~

Stály jsme v obchodě s oblečením. Nebo spíše jsem tam stála jen já. Byla jsem opřená o futro dveří od šatny a sledovala jak Jas prochází ramínka s šaty.
,, Doufám že nechceš po mě abych si vzala šaty." řekla jsem celkem otráveně. Jas se pousmála a vytáhla jedny tmavě zelené šaty po stehna.

Vykoulila jsem oči.
,, Však budu vypadat jak děvka." ihned jsem začala protestovat.
,, Máš pravdu.. " přikyvovala,, To je moc.." šaty

na ramínku zastrčila zpět.
,, Vyber mi něco co nosim normálně." poradila jsem otráveně.
Jas kývla a rozhlédla se. Po chvilce našla volnější béžové džíny s kapsami po stranách a černé tílko.

Když jsem to viděla ihned jsem obě věci vzala a s úsměvem běžela k pokladně. Jas to zaplatila a nechala zabalit do tašky.
Šly jsme skrz ulicí s obchody a když jsem zrakem zabrouzdala do obchodu se saky, viděla jsem tam vybírat si sako Malfoye.
,, Hej. " zavolala jsem na Jas a ukázala Dracovým směrem,, Heleme se kdo si vybírá nové sako." zasmála jsem se a došla k blíže k Jas. Ona se usmála a sledovala Draca.
,, Je vidět že se snaží vypadat dnes dobře.. Udělat na tebe dojem." drkla do mne.
,, No to určitě.." odfrkla jsem si a pokračovala v cestě na hrad. Došly jsme společně do mého pokoje a já se v koupelně převlékla. Udělala jsem Jas přehlídku a ona ihned začala tleskat.
,, Draco bude slintat." zasmála se,, Kdyby něco, budu slyšet co se děje takže se ho nemusíš bát. Jakkoliv uslyším že ti dělá nebo říká něco špatného, jsem na cestě, jasný?" usmála se a vzala mne za ruku.
Kývla jsem,, Teď musíme jen počkat do večera. ".
,, Kdy že tam máš být?" zeptala se nejistě.
,, V deset večer." odpověděla jsem a sedla si k ní na mou postel.
Jas přikývla,, Teď máme tři hodiny odpoledne. Dojdeme se naobědvat a pak něco vymyslíme." řekla a já se převlékla znovu do toho oblečení co jsem měla předtím.

Došly jsme do velké síně a najedly se. Zahlédla jsem tam i Malfoye ale ten jen sám seděl u stolu a pil vodu. Před sebou měl položenou nějakou knihu. Poznala jsem ji..

Můj deník..

On si ho klidně vzal?! Chtěla jsem si pro něj dojít ale to mě zastavili dvojčata.
,, Tak co tu máme dnes slečno? Mmm Bramborová kaše? Nějak na ní ujíždíš poslední dobu." řekl Fred a ihned si nabral z mého talíře. Co ještě mě dnes výročí?

Plácla jsem ho přes ruku.
,, Naber si sám ty blbče." řekla jsem a uhnula s talířem. Oba naráz odešli a já byla ráda. Otočila jsem se po Malfoyovi ale už na svém místě neseděl a ani nebyl nikde poblíž. Vycbutnával si co jsem psala v deníku? Nejspíš ano jelikož vypadal jako kdyby četl raní noviny.

Otočila jsem se zpět k jídlu a začala přemýšlet to to všechno vlastně četl.

8. Prosince - 1994

Jelikož za pár dní pojedu na dovolenou do Finska, tak sem napíšu něco napřed ať na to nezapomenu.

Nedávno jsem viděla jednoho mladšího muže v jedné z kaváren v našem městě. Měl světle blond vlasy a modré oči. Vypadal jako anděl a nemohla jsem z něho odtrhnout oči. Na blonďáky nejsem ale tenhle je něčím jiný.
Bylo to zrovna když jsem zde byla s mojí kamarádkou Melanie. Je hezčí a stopro chytřejší než já. Měla začít chodit do Bradavické školy ale její táta se rozhodl že nepůjde. Její máma neměla cestu aby nedouhlasila. Je smutné že tam nebudeme spolu. Jelikož příští rok tam pojedu a moc se těším.
Každopádně zpět k tomu klukovi. No, spíše už staršímu klukovi. Mohlo mu být tak šestnáct. Mě je patnáct takže rok jsem od něho daleko. Avšak mě přesto přitahuje. Má černou košili a černé společenské kalhoty. Měla jsem v sobě touhu mu dát číslo a u sebe doma mu rozepnout tu košili. Cítila jsem příjemný teplý tlak tam dole a tak jsem radši přestala. Ale po chvíli jsem se k těm myšlenkám zase vrátila. Sledovala jsem ho jak usrkuje kávu. Byl sám. Neměl nikoho s kým by tu mohl být a to mě nesmírně vzrušovalo. Nebyl by nikdo kdo by nám bránil. Nikdo kdo by ohrozil náš vztah. Všechna pozornost by šla jen na mě a na nikoho jiného.
Kluk se porozhlédl. Vypadal jako kdyby něco hledal. Nejspíš věděl že ho někdo pozoruje a tak se toho dotyčného snažil najít.

Povedlo se.

Našel mě.

Jeho modré oči se zabodly do těch mých. Sledoval mne se zájmem v očích. Bylo to jako kdyby se zastavil čas. Přestal míchat kávu. Všechno kolem nás utichlo. Dívali jsme se na sebe. Nemohli jsme od sebe odtrhnout oči. Moje srdce bilo rychle a jsem si jistá že i to jeho. Moc bych si teď přála kdyby tu nikdo nebyl a já mohla svléknout veškeré jeho oblečení a ochutnat jeho tělo..

Strachem jsem polkla. Jestli tohle všechno četl tak jsem v koncích. Určitě si bude myslet že si mi líbí podle toho jak jsem civěla na toho kluka v kavárně.

Skvělý.. Nic lepšího jsem si přát nemohla.