ME AND DRACO TOGETHER? That won't happened

•VI•

,,Můžu tam takhle?" Zeptám se ráno a prohlížím se v zrcadle.

,,Nestresuj se, můžeš být v teplákách," prohlédne si mé volné černé šaty.
,,Až tě uvidí mamka, tak zabije mě i tebe," uchechtne se a pomalu přejde ke mně.
Nechápu jeho slova.
,,Nejsem hloupý, Leide," vezme látku a obtočí mi ji pevně kolem pasu.
Nic jsem na to nedodala. Radši budu mlčet.
,,Bude tam můj otec?"
,,Samozřejmě."
,,A neukradne mě?" V hlavě ho vidím. Jak na mě znechuceně zírá a začíná slibovat.
,,Nikdo tě neukradne, o to se osobně postarám," pozorujeme se vzájemně v zrcadle. ,,To zvládneš," hlavu si opře o tu mou. Vlasy má upravené, to se o těch mých říct nedá. Mám je pouze spletené do dvou širokých copů, které jsem si udělala už včera večer. A propletené téměř neviditelným stříbrným řetízkem.

•

Vzápětí na to jsme seděli u obřího stolu.
Tohle proběhlo už několikrát. Vždycky objevili to, že tu jsem a já musela být tady s nima.
Mohu se jen těšit na to, až vypadnu do školy.

Pod stolem se pevně držím Dracovy ruky.
Otec sedí nebezpečně blízko mě, takže se každou chvíli nenápadně posunu na druhou stranu od něho. 

Bože, bylo by tak jednoduché si jednoduše přečíst, co má v plánu.

Kolem se ozývají různé hlasy, jsem uprostřed dění, ale nic nevnímám.
Všechno prostě splývá do jednoho.

Z ničeho nic mou ruku Draco zmáčkne mnohem silněji, a tak zvednu hlavu.
,,Děvče, dávej pozor!" Vykřikne syčivý hlas, chvíli trvá, než mi dojde, že mluví ke mně.
,,Ukaž otcovi cestu ven," těmi dlouhými a nechutnými prsty pokývne k postavě vedle mě.
Okamžitě jsem Dracovu ruku pustila.
Neohrozím ho.
On si ji zase zpět najde.

Povolím si otočit hlavu a vidím, jak otci z krku stéká pramínek krve.
Jen krátce pokývnu, palcem přejedu po Dracově prstu a zvednu se.
,,Pojď," řeknu téměř neslyšně. S odporem.
Představa, že s ním musím sejít schody a nějak ho dostat ven, mě děsí.
Nereaguje.
Pojď se mnou. Snažně jsem ta slova vyslala k němu.
Věnuje mi arogantní pohled. ,,S takovou kurvou nikam nepůjdu," prskne po mně.
Zhrozeně ucouvnu.

Ne, nesmím jim ukázat, že jsem slabá. Musím ho tam nějak odtáhnout.

Pán Zla se rozesměje. ,,Ovládni ho, je to jen kletba."
,,Ještě nedostala určitý výcvik, pane," promluví Lucius.
,,Draco," pokývne tentokrát na druhou stranu ode mě. ,,Jdi s ní," vyšle k němu tichý rozkaz.
Draco se okamžitě zvedne a použije svou hůlku. ,,Imperio," pronese.

Otec se se skalnými oči zvedne a odchází, tak jak mu Draco poroučí.

Když zahneme za roh pod schody, jeho kouzlo pomine. ,,Nebuď hloupý a vypadni," sykne k němu. Ochranitelsky chytne mou ruku. ,,Radím ti dobře, jestliže nechceš být další obětí, tak běž," dlaně se mu chvějí. ,,Dej mi mou dceru," otcův hlas se rozezní po celém sídle.
Hlasy nahoře utichnou. Naslouchají nám, jenže to už Draco znovu provádí kouzlo a vyhazuje ho dveřmi. Ty se hlasitě zabouchnou.
,,Příště musíš dát více síly do toho, abys ho ovládala," začne mi tiše vykládat. ,,Je to jako bys ho roztříštila, potom udělá vše, co mu řekneš," mluví nadále. Ihned mi to dojde.
Snaží se nás zachránit před dotazy, nemůže jim říct o tom, jak upustil svého kouzla a snažil se ho přemluvit bez něho.

,,Prosím, posaďte se," osloví nás hlas.
Oddechla jsem si. První den a už jsem selhala.
,,Je čas na svačinku."
Nad stolem se začne vznášet postava.
Ovlivněná. Tělo se jí nemožně stáčí na všechny strany.