Cullenovi a Na'Vi

6.

"Je to nejnebezpečnější tvor na Pandoře, radím vám držet se od něj co nejdál, má hlavu s pancířem, na kterém má 10 smyslových ostnů a mohutnou čelistí až s 20 cm zuby. Měří 5,5 metrů na šířku a dosahuje výšky až 2,5 metrů. Je to vrcholový predátor, nic co se rozhodne ulovit mu nemůže uniknout".

"Tak to jsme asi měli štěstí co, podotkne Emmet.

Neytiri se na něj podívá stylem jako by byl úplný vůl a řekne

"Pojďte, nyní vás zavedu k jednomu ze zvířat kterým by jste se také měli vyhýbat".

"Jestli se jim máme výhybat, proč nás za nimi teda vedete", řekne drze Emmet.

Mlč prosimtě, bleskne mi hlavou. Neytiri se na něj podívá stylem jako by ho chtěla zabít a vezme svůj luk a šíp co doteď měla na zádech do ruky a řekne jen prosté

"Jdeme".

Když dojdeme na menší volný prostor v pralese, spatříme několik zvířat, jsou velcí, minimálně 6 metrů vysocí a 11 metrů dlouzí. Mají 6 nohou, 4 oči a nízkou hlavu s kostěnými výstupky, po obou stranách. Jejich hlavu zdobí barevné hřebeny.

Schováme se v kapradí a Neytiri spustí

"Tohle je Angtsìk, Titanother kladivoun, jinak známý jako obr našeho pralesa, pohybují se v malých stádech a jsou neškodní, ovšem jenom do doby než jim vstoupíte má teritorium".

"Kdyby jste se s nimi někdy setkali pomalu musíte ustupovat, za žádnou cenu s nimi nebojujte, ani jim nedávejte najevo že se nebojíte. Skončili by jste na kaši".

Když se Neytiri od nás vzdálí a odchází pryč, vydáme se za ní. Blíží se večer a Jasper se zeptá

"Neměli bychom už toho nechat, už je večer".

Neytiri se poprvé za celou dobu, zastaví, otočí se na nás a s přísným výrazem řekne

"O tom kdy přestaneme a jestli vůbec tady rozhoduju já".

Všichni ztuhneme.

"Ale máš pravdu že už je pozdě, vraťme se do doupěte".

Vydáme se směrem k tomu stromu, společně s Neytiri a ostatními Na'Vi dolů kde hoří oheň, sedneme si mezi ostatní a jíme podivné tyčinky které vypadají jako nožky.

"Možná by bylo fajn kdybychom se navzájem představili, jestli dovolíte", navrhnu.

Když nic neříká pokračuju

"Já jsem Carlisle Cullen, moje manželka Esme Cullenová, dále moje adoptivní děti Jasper, Edward, Emmet Cullenovi a jejich družky Rosalie, Alice a Bella Cullenovi a tohle je dcera Belly a Edwarda a moje a Esme vnučka Renesmee Cullenová".

"A vaše jméno"? Zeptám se.

"Neytiri Sullyová, dříve Neytiri te Tskaha a le Motatite".

"Takže Neytiri"? "To je pěkné jméno".

"Neyili", zeptá se Emmet.

"Neytiri".

"Aha no moc nás těší Neytiri".

Neytiri na nás chvilku bez jediného slova zírá a pak se obrátí zpátky ke svému jídlu. Posloucháme hudbu a koukáme jak někteří Na'Vi tancují, jiní jen sedí a povídají si nebo koukají jak ostatní tancují. Jeden muž přinese skupince dětí vodu a každé se trochu napije.

"Neytiri, Tsa'Hik", řekne a donese vodu k ní.

"Díky Azare", řekne a džbán s vodou si od něj vezme. Napije se a podá mi ho

"Každý trochu", řekne.

"Díky", řeknu, džbán si od ní vezmu, trochu se napiju a podám ho dál.

Oslavy nekončí.