Probudíme se ráno v sítích, netuším jak jsme se sem doklopýtali, byli jsme tak unavení že nás to až překvapilo. Ale není se co divit, bylo to poprvé od našich přeměn co jsme se cítili unavení. Vstali jsme a sešli dolů, ale nikde nikdo, rozhodli jsme se chvíli počkat jestli se třeba Neytiri neobjeví

Mezitím Neytiri pohled:

"Říkám ti že oni se nikdy naším zvykům nenaučí".

"Prosím Neytiri", řekne Jake a udělá na mě štěněčí pohled.

"Jsou to lidé, nemůžou nám rozumět".

"Mě si taky naučila a teď jsem Na'Vi".

"Jenže ty jsi byl jiný, a já se do tebe zamilovala, tihle lidé jsou stejní jako ostatní, neváží si přírody, nevydrží to tu".

"S tvým tréninkem určitě ne", zasměje se.

Zamračím se a řeknu

"Ty jsi Olo'eyktan klanu Omaticaya, vůdce Na'Vi a můj manžel".

"Ano a jako tvůj manžel tě prosím abys to zkusila".

Zavrčím

"Fajn, ale pro mě Na'Vi nikdy nebudou".

"Nezapomeň že ještě Na'Vi nejsou".

To mě trochu uklidnilo. Přikývnu a odejdu.

Carlisle POV:

Chvilku počkáme a Neytiri po chvilce přijde.

"Jdeme", řekne naštvaně a zamíří pryč, my ji následujeme.

Neytiri nás zavede ke zvláštním stvořením připomínající koně. Mají 6 nohou, 1 pár očí, skoro žádný ocas a žádnou srst. Mají protáhlý nos a dlouhý jazyk.

"Tohle jsou Pa'li, děsokoňové, náš klan na nich jezdí, daleko od nás je klan který používá pro dopravu pouze je, my používáme ještě ikrany".

"Ikrany, a k těm se dostaneme kdy", zavýskne Renesmee která na tyhle tréninky chodí s námi.

"Vy se k nim nejspíš nedostanete vůbec, ne pokud nezvládnete tohle", řekne a zašklebí se.

"Ty", ukáže na mě, "pojď sem, zkusíme to".

Přejdu k jednomu z koní.

"Teď na něj vylez".

Chytnu se koňského hřbetu, přitáhnu se a dostanu se na něj. Kůň vydá příšerný zvuk.

"Sensan Pa'Li, sensan".

Vezmu jednu z jeho části kde má nervové spojení, vezmu svůj cop a opatrně ho vložím do spojení koně. Kůň zařve a vzepje se na zadní, pak se uklidní, jen trochu přešlapuje na místě.

"Neytiri chytne koně a položí mu ruku na nohu, čímž ho uklidní.

"Musíš pomalu, cítit to spojení, vnímej ho, vnímej jak dýchá, jak se hýbe jeho svalstvo, vnímej co ti chce říct. Mezi Pa'Li a sebou musíš najít harmonii, musíš se mu snažit porozumět".

"Můžeš mu říct kam má jet, vnitřně", řekne a ukáže si na hlavu.

Poté od koně odstoupí a řekne

"Teď mu řekni kam má jet".

Poposednu si na hřbetě a mírně ho pobídnu nohami. Kůň se rozběhne, chvilku se držím ale nakonec spadnu při první zatáčce. Neytiri se zasměje a přiběhne ke koni.

"Nebylo to špatné", řekne když ho vede zpět.

"Díky", řeknu.

"Kdybych chtěla ujet 10 metrů", poznamená.

Podívám se na zem a můj výraz nahradí zklamání.

"Další", řekne.

Jasperovi to jde z nás nejlépe, na koních jezdil když byl člověkem, jako jediný z nás se na něm udržel po celou dobu jízdy. Přejde s koněm k Neytiri

"To nebylo špatné, mohli by jste se tady od kolegy učit". Ale pak dodá

"Nicméně musíte cítit to spojení, jdeme".

Cullenovi a Na'Vi Kde žijí příběhy. Začni objevovat