Chlapci pomohl nasednout na koně a sám si sedl za něj. Nemohl ho tu tak nechat. Obzvlášť když jeho otec byl v tom lese také. Mohl by si myslet, že jde o srnečka a s nebohým chlapcem by byl ámen. Shoto jen lehce pobídl koně a pomalejším krokem se roz...
Následující dny se v životech obou chlapců změnilo mnohé. Natsuo se konečně ujal vlády jako právoplatný král země Edolynu. Stál na menším balkónku i se svou ženou a rodinou, zatím co dolů shlížel na poddané. Každý měl na tváři úsměv. Nebyl nikdo, kdo by nového krále neměl rád. Natsuo se zhluboka nadechl, než začal se svou řečí. ,,Děkuji že jste dnes všichni přišli. Je mi velkou ctí, ujmout se vlády v tento sváteční den, jako váš právoplatný král. Poslední měsíce byly těžké, proto vám slibuji, že od teď se vše vrátí do normálu." Lidé zatleskali a nový král mohl pokračovat. ,,Mám tu hned několik prohlášení, které bych chtěl uplatnit. Přivítejte druhého velitele stráží a Keigovu pravou ruku, mojí sestru Fuyumi!" Princezna se usmála a i v brnění přišla blíž. Všem začala mávat a lidé také vypadali spokojeně. ,,Děkujeme Fuyumi," usmál se na ní a ona jen přikývla. ,,Další prohlášení se týká mého nejmladšího bratra," otočil se k němu, ,,Shoto, je jen na tobě, koho si budeš chtít vzít, pokud si tím budeš jistý. Máš moje plné požehnání. Ale i tak tuším, koho si vybereš." Shoto se nervózně podrbal na zátylku a přikývl. Izuku, který stál v davu se tiše zasmál. Ano, jednou určitě ano. Inko se usmívala jak nikdy předtím. Sice se nic moc nedělo, ale nemohla se ubránit tomu být na Shota pyšná. ,,A moje poslední slova... patří staršímu bratrovi. Přesto že si od nás utekl, dávej na sebe pozor. Jsi konec konců můj starší bratr. Pokud se rozhodneš vrátit, budeš v mém království vítaný." Nina se na něj lehce zmateně podívala a drkla do něj. ,,Ah, jistě, v NAŠEM království," opravil se rychle. Touya to samozřejmě slyšel. Stál s Keigem opodál, aby na něj nebylo vidět. Vrátit se neplánoval, ale opustit je také nechtěl. Bude jednou fakt parádní tajnej strejda bratrova dítěte. Ale to si nechával zatím pro sebe. Shoto předstoupil před dav a ujal se slova. Jeho nervozita stoupala rychleji než daně. ,,Zdravím, většina z vás mě jistě zná. Někteří i osobně," podíval se na Denkiho s Minou, kteří se usmívali jako vždy. ,,Jednou mi jeden úžasný člověk řekl, že mě má můj lid rád. Věřím tomu, také vás mám rád. A-" Dřív než stihl pokračovat, začali mu tleskat. Sám se nad tím uchechtl. Svůj pohled přesměroval na Izuka, který se ihned usmál. Snažil se mu i na dálku dodat dostatek odvahy, aby to celé bez problému zvládl. ,,Budete mě mít rádi stejně, když... co já vím? Když si nebudu chtít zvolit dívku po svém boku? Když místo toho uvidíte chlapce, který má tolik pih, jako noční obloha hvězd? Chlapce se střapatými vlasy, který vám dokáže vždy vykouzlit úsměv na tváři?" Lidé byli ticho. I Enjiho to zarazilo, protože si toho jako jediný nikdy nevšiml. Hned na to se ozval obrovský potlesk a podpora všech lidí. V tu chvíli Shotovi spadl velký kámen ze srdce a na veřejnosti se usmál. ,,Děkuji. Přesně někoho takového totiž uvidíte. Můžeš jít sem, Izuku? I s celou svou rodinou?" Izuku chytil matku za ruku a udělal několik kroků vpřed. Ale zastavil se a otočil na Yagiho. ,,Bez tebe tam nejdu, tati," usmál se na něj a natáhl k němu druhou ruku. Poustevník se usmál a ruku přijal. Došli všichni nahoru za nimi a Izuku se postavil vedle prince Shota. Ten ho chytil za ruku a lidé hned na to začali tleskat. ,,To je náš král!" ozvalo se z davu. Natsuo nadzvedl obočí. Ano, to je on, celou dobu. Huh?
Yagi se lehce uchechtl a přešel k nim. ,,Už je to v pořádku! Proč? Protože jsem tady!" usmál se. Izuku málem vyskočil z kůže, když se otočil a drobný poustevník tak o půl metru vyrostl. To co?! Sklonil k Izukovi hlavu stále s tím velkým zářivým úsměvem. ,,Dlužím vám všem vysvětlení, že? Věc se má tak... Když jsem byl o pár let mladší, nechtěl jsem se ženit. Měl jsem za to, že mě to bude akorát zpomalovat v tom, co chci stihnout. Dal jsem si podmínku, že se do mě musí zamilovat někdo, přesto že se budu tvářit jako ubohý poustevník." Inko s Izukem nevěděli co říct. Celou dobu žili pod jednou střechou s králem? Skutečně? ,,Podal jsi mi ruku, když jsi měl ukázat svou rodinu, mladíku. Nevzdal by jsi se poustevníka pro slávu. Proto se vás obou teď tady přede všemi ptám... Stanete se oficiálně mojí rodinou?" Inko se štěstím rozbrečela. Bylo jí úplně jedno, že je Yagi král, ale to že se s nimi stane oficiální rodinou jí dostalo. A Izuka taky. Ten den bylo co oslavovat. Hned druhý den si Inko Yagiho vzala a Izuku se nechal korunovat princem země Mightall.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na korunovaci přišel i princ Katsuki. Celého Izuka si projel pohledem a lehce se zamračil. ,,Nemysli si, že jsi teď něco víc, Deku. Pořád tě nemám rád!" To nebyla tak úplně pravda. Eijiro, Katsukiho věrný drak, mu se smíchem v jeho lidské podobě položil ruku na rameno a zavrtěl hlavou. Izuku se usmál a přikývl. To by si ani nikdy nemyslel. ,,Děkuji ještě jednou za vaši pomoc," usmál se víc a neubránil se Katsukiho obejmout. Jeho naštvaný obličej trochu změkl. Izuka lehce poplácal po zádech a zatvářil se těžce znechuceně. ,,Jo, jo... Nechoď na mě s tímhle ty měkkoto." Přišel za nimi i Shoto. ,,Já chci taky obejmout od Izuka." Malý princ se zasmál a svého přítele, který už byl konečně skutečně PŘÍTEL, objal a dal mu malý polibek na tvář. Hned za Shotem přišel Enji. K překvapení všech se na Izuka usmál. ,,Omlouvám se za obvinění z atentátu. Jsi celkem milý chlapec." Izuku nad tím mávl lehce rukou. ,,Omluva přijata. Hlavně že to dopadlo všechno dobře." Enjimu připomínal v tomhle Rei. Laskavý chlapec. Určitě si jeho syn nevybral špatně. Lehce nového prince poplácal po rameni a pokračoval ve své cestě. Hned na to si jak jeho, tak Shota odchytila Inko s Yagim. Její make-up byl už úplně rozteklý, protože celý den nemohla přestat plakat. ,,Izuku, ty jsi to skutečně zvládl." Izuku se na ní nechápavě podíval. Nevěděl co má přesně na mysli. Dojít se nechat korunovat? ,,Než jsi odešel do světa, slíbil jsi mi, že v našem království nikde nenajdeš dostatečně dobrou práci, která by nám zajistila peníze. Kdyby si se nikdy nevydal ven, nepoznali bychom Yagiho. Děkuji, děkuji Izuku," začala plakat na novo a svého syna objala. Ten se nad tím tiše zasmál a také ji objal. Věděl že jí nejde o peníze, ale o svého nového manžela. Však ho měla ráda dříve, než věděla že je to král. ,,A ještě jsi si našel tak úžasného přítele!" Shoto se nad tím poctěně usmál a Inko také objal. ,,Půjdeme ti sehnat něco sladkého, ano? A našemu synovi dáme trochu prostoru," usmál se na ní její manžel a spolu tak odešli. Celý den slavili. Samozřejmě nemohla chybět Momo s Jiro, Denki, Mina, Ochaco, Tenya a v neposlední řadě přišel i Shinso. A vzal s sebou i dráčky, které Shoto svému příteli daroval.
Izuku si ještě ten den prošel celý zámek, ve kterém teď budou žít. Shoto ho ochotně následoval až dokud nedošli do jeho pokoje. Byl útulný a hezky moderně zařízený. Moderně na tu dobu. Lehce připomínal místnost, ve které se poprvé probudil na zámku v Edolynu. ,,Páni," vydechl užasle Izuku, když si postavil svoje věci do rohu pokoje. Ještě se budou muset vybalit. ,,Už se nemůžu dočkat až ti odtud budu posílat dopisy." Shoto zavrtěl hlavou. Nepřipadalo v úvahu. Svého maličkého přítele zezadu objal a bradu si opřel o jeho hlavu. ,,Nebudeš. Budu tu tak často, že se ani nestihneš posadit ke stolu," zašeptal. Izuku se nad tím usmál a lehce přikývl. To byla ta druhá možnost. K Shotovi se otočil čelem a dal mu malý polibek na rty. ,,Miluju tě, Shoto," zašeptal do jeho rtů ještě než se odtáhl. Shoto se usmál a jejich obličeje znovu sblížil. Polibek mu oplatil a také se hned neodtahoval. ,,Také tě miluju, Izuku." Izuku ucítil pálení na tvářích. Byl opravdu rád jak to celé dopadlo. I přes všechny překážky se jim povedl šťastný konec, který ovšem nekončil. Byl to úplně nový začátek. Jejich společný začátek.
