Enhance (L. T. - Translated - CZ)

Prolog

Stále si přesně pamatuji ten moment, když jsem jí poprvé uviděl. Znáte ten pocit, jako by to bylo ve filmu, když se celý svět zastaví a na ničem jiném nezáleží? No, přesně tak ne, ale skoro.

Kráčel jsem a smál se s Harrym, s mým nejlepším kamarádem. Užívali jsme si první týden na vysoké. Byl jsem nadšený. Získal jsem stipendium na Manchesterské univerzitě, a dokonce jsem se dostal do fotbalového týmu. Byl to úplně nový svět, tak odlišný od toho, který jsem žil do té doby. Byl jsem šťastný a připravený na dobrodružství.

Pamatuji si, že Harry říkal něco hloupého, přesně typické pro něj. Nemůžu si vzpomenout co přesně, ale pamatuji si, že jsem se smál tak křečovitě,až jsem se na moment musel zastavit. Pravděpodobně jsem se smál tomu, jak hloupý někdy můj kamarád může být. To byla ta nejpravděpodobnější alternativa. Radši se mně neptejte, jaké vtípky Harry pronáší. Ve skutečnosti není totiž vůbec vtipný.

Když jsem vzhlédl, neviděl jsem jenom Harryho, jak na mě kouká se spokojeným úšklebkem, viděl jsem za ním i dívku s krátkými hnědými kudrnatými vlasy. Kráčela a držela se za ruku s jinou dívkou se světle hnědými vlasy svázanými do dlouhého copánku, který jí spadal přes záda. Obě vypadaly šťastně a byly nádherné, ale pohled mi uvízl na jedné z nich, té krátkovlasé. Byl jsem schopný vidět jenom ji. Její úsměv, řeč těla. Její oči byly takové úzké čárečky, když se smála. Když se smála od srdce. Viděl jsem způsob, jak se houpaly její boky, při každém kroku,který udělala.

Pamatuji si, že jediné na co jsem v ten moment mohl myslet bylo: "Krásná. Je tak krásná." Ale bylo to divné, protože když se mě zeptáte dnes, a budu se snažit být objektivní, řeknu, že jsem viděl i hezčí dívky. Například, její kamarádka byla hezčí. Ale já zatím viděl jen ji, krátkovlasou dívku. A nebyly jen krátké, na jedné straně byly kratší, jen několik centimetrů od pokožky hlavy a delší na druhé straně, kde se dotýkaly jejího ramene.

Nevím, co přesně způsobilo mojí reakci, ale něco mě upoutalo. Vím, že se mi dokonce zatajil dech, když jsem jí sledoval, jak odchází pryč, všechno okolo mi bylo překvapivě jedno, dokud mě Harry neudeřil.

"Au! Za co to bylo?" domáhal jsem se, s rukou na bolavém místě na hlavě.

"Slintal jsi," odpověděl mi a pokrčil rameny. "Musel jsem."

Protočil jsem oči a snažil se vyhledat dívku, ale nikde jsem jí neviděl. Cítil jsem, jak mé srdce poskočilo a pak se vrátilo do normálního rytmu. Udeřil jsem Harryho, ne proto, že mě udeřil první, ale proto, že jsem ztratil ,,svou" dívku z dohledu díky jeho pitomosti. Po tomto dni jsem jí nemohl dostat z hlavy. Při každé příležitosti jsem na ní musel myslet. Vždycky jsem se sám sebe ptal, jestli jí uvidím, ale nikdy víc už mi cestu nezkřížila.

Vzpomínám si, že od momentu, kdy na univerzitě začaly přednášky, jsem pravidelně četl školní noviny. Sportovní sekce byla moje oblíbená. Byla tam redaktorka Robin Summers, která psala ty nejlepší sloupky. Myslel jsem si, že to psal nějaký kluk. Víte, Robin je jméno i pro kluky. Představte si mé překvapení, když jsem jednoho dne byl na tréninku a uviděl ji, jen ji, když mluvila s naším trenérem a Johny, jeden z mých spoluhráčů, mi řekl, že to byla Robin Summers, hvězda školních novin, jedna z těch, která byla pověřena vést sportovní rubriku.

Během tréninku jsem na ni dcelou dobu zíral, ale ona se mým směrem nepodívala ani jednou. Dívala se na Connora, na hvězdu týmu.

Od té doby jsem jí byl posedlý, ještě víc než předtím. Jako nějaký malý stalker. Harry si ze mě dělal srandu, kvůli tomu, jak ubohý jsem byl, ale nemohl jsem si pomoct. Už od začátku na ní něco bylo a zkrátka jsem chtěl, aby si mě všimla, ale nikdy se tak nestalo. Uběhl celý rok a ona se na mě ani jednou nepodívala.

Je možné, že se člověk zamiloval do někoho, kdo mu ani jednou nevěnoval zlomek vteřiny? No, tady mě máte.

Tak takhle má zamilovanost začala a jak jsem v téhle situaci skončil. Slavím Nový rok s mými přáteli a spoluhráči na baru. Ve vzduchu držím skleničku a křičím z plných plic.

"Tenhle rok to zvládnu!" zakřičel jsem a všichni mě povzbudili, přesto, že nikdo z nich nevěděl, co říkám.

"Jo, zvládneš!" zakřičeli, pozvedli své vlastní skleničky, zatímco hudba kolem nás útočila.

"Tenhle rok si mě všimne!" zakřičel jsem a oni zakřičeli zpět, mnohem hlasitěji.

"Zlepším se, budu nejlepší a ona si mě všimne! Bude o mně chtít psát!"

"Naučíš jí, kdo je chlap!" zakřičel jeden z mých spoluhráčů.

"Vše je o zlepšení, které můžu udělat. Je to jenom o tom!" zakřičel jsem ještě jednou, protože jsem přišel na to, proč mi nevěnuje pozornost, protože nejsem nejlepší hráč. Protože tu jsou lepší a ti dostávají její pozornost. Budu jedním z nich.

"PRO LEPŠÍ ROK!" zakřičel Harry a pozvedl svou skleničku ještě výš a já udělal to samé.

"Pro lepší já!" zakřičel jsem a slyšel jsem odpočítávání. "Na zlepšení!" zakřičel jsem ještě.

"NA ZLEPŠENÍ!" zakřičel zbytek, ne proto, že by rozuměli, co vlastně říkám, ale proto, že jsou všichni opilí a jen následují toho idiota na baru. MNE.

Tři, dva... jedna! Dal jsem si novoroční předsevzetí.

"Štastný Nový rok!" křičel každý a já jsem vypil skleničku až do dna. Až do dna pro mé zlepšení, pro Robin Summers.