Pohled Louise
Sledoval jsem z lavičky hru, při které moji spoluhráči ze sebe vydávali to nejlepší. Už byl druhý poločas, a na tabuli svítila remíza. Vážně jsme potřebovali vstřelit další gól a já byl z toho na nervy. Ale mě jsem víru, že to zvládneme.
Všechna ta energie ve mně bublala. Trenér mne normálně za zápas nenechá zahrát, ale i přesto mi dnes řekl, že jsem se zlepšil a díky tomu se rozhodl, že tentokrát budu na postu záložníka, z čehož jsem byl vážně nadšený.
Podíval jsem se z nějakého důvodu na tribunu a okamžitě jsem jí spatřil, radující se, skákající a křičící pro náš tým. Nekoukala se mým směrem, ale já se nad ní musel pousmát. Ano, přišla mi popřát hodně štěstí, což jsem nečekal, že někdy udělá, ale bylo to vážně divné. Tohle je ona, zapomene na vše a soustředí se jen a jen na hru.
To že jí vidím, je jediné, co mě trochu dokáže uklidnit, a díky čemu během zápasu dokážu dýchat.
Ode dne, kdy mi pomohla s mým zraněním, když jsme se potkali,tak jsme se bavili a přátelsky konverzovali, ale nebylo to tak, že bychom byli nějací dobří přátelé, a vyšli si někam spolu každý den. Přeju si, abychom si byli bližší, ale nejsme. Ale stejně je to pořád lepší než předtím, a já jsem za to šťastný. Přinejmenším zná mé jméno a všímá si mě na trénincích, usměje se a zamává mi.
Jestli tohle není zlepšení, tak už vážně nevím.
Abych byl upřímný, věci se v poslední době pro mě otáčejí tím správným směrem. Dokázal jsem trenérovi, že je ve mě víc, než ve mně kdy viděl, protože se snažím opravdu tvrdě. Dokázal jsem, aby si mě Robin všimla. A možná dnes budu hrát jako náhradník.
Vážně nemám důvod, proč bych si stěžoval, ale samozřejmě nejsem spokojený. Chci víc. Chci víc jako hráč, chci víc s Robin. Ale máma mě vychovala správně, a vždycky mi říkala, abych byl gentleman, abych s dívkami vždy zacházel dobře. Nedávno se rozešla s Connorem, ale i přesto, že to byl debil, potřebuje čas, aby se přes ten vztah přenesla, a já na ní nemůžu tlačit. Nemůžu na ní skočit a zeptat se jí, jestli se mnou půjde na rande, když je sama ani ne měsíc. Potřebuje čas předtím, než pomyslí na další vztah a já jí ho dávám předtím, než udělám další krok. Přesto jsem poněkud unavený z toho, že mě vnímá jen jako vzdáleného kamaráda, jen jako známého. Možná že jsem právě zapadl do friend-zone.
"Tomlinsone!" zařval trenér Meyer, a já se tak vrátil zpátky do reality a začal jsem se na něj soustředit. "Jdeš jako další. Připrav se."
Zabralo mi to celé tři minuty, než jsem si uvědomil, co řekl, a tak jsem to udělal a doslova jsem do toho skočil. Sundal jsem si mikinu a zůstal jen v našem dresu. Začal jsem běhat z jedné strany na druhou, protahujíc si tak nohy a zahřivajíc se tak pro hru. Jsem tak nadšený a připravený. Jsem si jistý, že mě Robin tentokrát uvidí v akci. Trenér mi věnoval víc pozornosti, a když teď vím, že mě zkouší jako záložníka, musím ze sebe vydat to nejlepší. Vydám ze sebe to nejlepší!
Za několik minut jsem připraven a trenér mi podává instrukce, že nastupuju místo Johnnyho Danielse.
Když se přemisťuji na svoje místo na hřišti, zběžně se podívám na Robin a vidím ji, jak je ještě více nadšená a křičí na svou kamarádku Jamie. Nemůžu zastavit svůj úsměv, který se mi prodírá na rty. Jsem díky tomu ještě víc rozhodnutý, vydat ze sebe vše, abych ukázal, že jsem dobrý hráč. Každý to uvidí.
Píšťalka zapískala, indikující, že hra opět běží a pokračuje. Na sto deset procent jsem se teď soustředil na hru, míč byl jediné na co jsem myslel a také, že chci pomoct týmu, aby skóroval.
ČTEŠ
Enhance (L. T. - Translated - CZ)
Fanfiction"ONA. Chce se stát sportovní novinářkou. V jednom kuse dělá rozhovory s nejlepšími hráči na naší univerzitě. Občas to skončí tak, že spolu randí, ale oni vždy jednoduše zlomí její sladké srdce. JÁ bych to nikdy neudělal. Ale já nejsem nejlepší hráč...