Pohled Louise
Po after párty šel život pořád stejně. Teda většina. Pokračoval jsem v tvrdé práci, abych zlepšil své schopnosti, zůstával jsem déle na hřišti, vstával jsem extra brzy, abych trénoval, učil jsem se, abych si udržel stipendium a strávil jsem čas se svými přáteli, vidíc Robin na každém tréninku. Jediná odlišnost byla, že mě neignorovala, mávala a usmívala se na mě, ale nevídali jsme se a nemluvili jsme spolu od té párty. Když jsme začali sezónu před šampionátem, všichni trénujeme ještě tvrději, a jestli chci být ve stále sestavě, musím zlepšit svou rychlost. Když zůstávám na hřišti po tréninku, nepřichází za mnou, odchází jako všichni, myslím, že je to tak nejlepší, protože já se tak nejlépe můžu soustředit na to, co dělám.
Robin není doslova rozptýlení, vlastně je jeden z důvodů mého zlepšení, ale když je okolo, uvědomuju si její přítomnost a čas od času mám sklony se dívat jejím směrem, zajímajíc se jestli si pamatuje naší poslední společnou konverzaci.
Vím, že jsem se zlepšil, ale ne tolik kolik bych chtěl. Po prvním zápasu, se na mě trenér díval víc než obvykle a já cítil nátlak. Také jsem si všiml, že spoluhráči mi nahrávali více, což mi pomáhalo, chápete? A všiml jsem si, že Connor mě nenávidí, čím dál tím víc. Byl jsem blízko zranění díky němu. On je vážně hnusný hráč.
"Tomlinsone," zařval trenér a já jsem k němu přiběhl."Znovu zůstáváš na hřišti?" zeptal se mě a já jsem přikývl.
"Ano, trenére. Všechno pak uklidím na své místo, jako obvykle," odpověděl jsem a trenér přikývl.
Pokračuj v tvrdé práci, Tomlinsone. Děláš dobrou práci."
Nemohl jsem si pomoc, ale usmál jsem se potom, co to řekl a smál jsem se i potom, co všichni moji spoluhráči odešli, stejně tak trenér. Podíval jsem se na tribunu a viděl jsem Robin, jak kouká mým směrem. Zamával jsem na ni a usmál jsem se a ona udělala to samé. Přál jsem si, aby sešla dolů ke mně a zůstala tam se mnou a koukala se, jak trénuju, ale je také zaneprázdněná. Vlastně, jsem překvapený, že chodí na každý trénink, když trvá hodinu a půl.
Ona odešla a já jsem se otočil a pokračoval jsem v tréninku a umístil jsem překážky na své místo, předtím než jsem zkoušel skórovat. Zkoušel jsem to udělat co nejnáročnější, jak jsem mohl a za co nejkratší čas. Snažím se být rychlejší a více hbitý, když už jsem svojí výdrž o dost zlepšil.
Po další hodině navíc, už jsem konečně skončil s tréninkem a byl jsem vyčerpaný, uklidil jsem všechno, tam kam patří a dal jsem si sprchu. Teď už tam nikdo nebyl a bylo tam ticho, což bylo to, co jsem po tak dlouhém tréninku potřeboval.
Potom co jsem si sundal oblečení a vlezl do sprchy, dával jsem si na čas, nechávajíc vodu smýt všechno to vyčerpání z dlouhého dne a přemýšlel jsem o ostatních věcech.
Byl jsem příliš zaměřený na fotbal, takže o Robin nepřemýšlím, dokud jí nevidím, nebo když neusínám.
Konečně jsem jí donutil, aby si mě všimla a zapamatovala si mě, ale teď jsem zaměřený na zlepšení, ne pro ni, ale pro mě, takže tu šanci nemůžu využívat naplno.
Není to tak, že bychom s Robin byli nejlepší přátelé a všude chodili společně. Abych byl upřímný, šli jsme spolu ven jen několikrát, zahrnujíc tu párty.
Možná bych si měl udělat čas a nějak ho s ní strávit a lépe jí poznat. Možná bych měl příště po konci tréninku za ní zajít a zeptat se ji, jestli nemá čas. Možná by tam se mnou chvíli mohla počkat a my bychom potom mohli zajít na drink nebo tak něco. Vím, že je zaneprázdněná jako já, ale musím se jí zeptat. Musím se zhluboka nadechnout a běžet za ní na tribunu předtím než příště odejde.
ČTEŠ
Enhance (L. T. - Translated - CZ)
Fanfiction"ONA. Chce se stát sportovní novinářkou. V jednom kuse dělá rozhovory s nejlepšími hráči na naší univerzitě. Občas to skončí tak, že spolu randí, ale oni vždy jednoduše zlomí její sladké srdce. JÁ bych to nikdy neudělal. Ale já nejsem nejlepší hráč...