Enhance (L. T. - Translated - CZ)

10. Chapter

Pohled Louise

Když jsme přijeli na párty, všude jsem Robin hledal. Přesto, jak trapně to znělo, jsem se za to nestyděl. Bar byl malý, nemělo by to být tak těžké ji najít, ale nebyla nikde k nalezení. Možná jsme tam byli příliš brzo.

"Kamaráde, uklidni se. Vypadáš zoufale. Bude tady, ty jí nenecháš odejít a jádidádidá," dělal si ze mě legraci Harry a boxoval mě do paže. "Pojďme pro nějaký pití a když přijde, tak ji uvidíš."

Neřekl jsem nic, jen jsem ho následoval na bar,kde jsme si řekli o pár piv. Všichni hráči už tu byli, slavili, křičeli, rozbíjeli věci. Dobře, až zas takový level to nebyl, ale mělo to k tomu blízko. Jejich půllitry třískaly o stoly a bar. Všichni byli nadšení, že jsme vyhráli náš první zápas a ano, dostalo se mi plno gratulací za gól, který jsem skóroval.

Musím přiznat, že jsem se cítil skvěle, když mě poznávali. Lidé mi říkali, že to byla skvělá hra a že jsem je pěkně smetl. Na to bych si i zvykl. A Harry si pozornost užíval stejně tak dobře, protože se s námi pochopitelně bavilo hodně dívek a samozřejmě, že oplýval šarmem na všechny strany.

Já jsem se neustále rozhlížel dokola, doufajíc, že jí zahlédnu, jak prochází dveřmi přímo ke mně. Možná si to nakonec rozmyslela. Nejsem si jistý, ale tahle možnost mě přivádí k nezájmu o tuhle párty. Ano, jsem nadšený, že jsme to vyhráli, že jsem skóroval a to nám pomohlo vyhrát,... ale není to tak senzační, když tady není.

"Ahoj," slyšel jsem někoho a okamžitě jsem cuknul hlavou. Otočil jsem se doprava, kde měl být Harry - kdy, že to odešel? -, ale uviděl jsem tam Robin, která se šťastně usmívala. "Jamie měla módní krizi."

Oh. Tak proto přišla pozdějc. "Jsem rád, že jsi přišla," přivítal jsem ji. "Můžu tě na něco pozvat?" nabídl jsem jí okamžitě, doufajíc, že celou noc zůstanu po jejím boku. Jen to, že jí mám vedle sebe, dělá dnešní noc desetkrát lepší.

"Jasně," odpověděla s krásným úsměvem, který vypadal trošku drze, a já ho naprosto zbožňoval. Dával mi takový ten divný pocit v břiše, a vzadu v mysli jsem přitom viděl Harryho, jak nade mnou v beznaději kroutí hlavou.

Jsem naprosto poblázněný do této dívky.

Objednal jsem si další pivo, mojito pro Robin a začali jsme tak malou konverzaci. Musím přiznat, že když jsem s ní, jsem pořád trochu nervózní. Jak by taky ne? Ona je dívka, do které jsem zakoukaný už strašně dlouho, dívka u které jsem musel dlouho bojovat, aby si mne všimla. Dívka, která mě dělá stydlivým a neohrabaným teenagerem. Nevím v čem je její síla, ale dělá mě naprosto bezbranným.

Ale když jsme začali pít víc a víc alkoholu, uvolnili jsme se. Smáli jsme se a bavili jsme se o všem možném. Vtipkovali jsme a byli jsme hlasití. I ona začala být víc otevřená, tak ze mě ta nervozita opadla.

O půlnoci už jsem byl podnapilý, a u toho jsem si všiml, že Robin je ten typ člověka, co toho moc nevydrží. Byla docela opilá, ale přesto vypadala celkem v pohodě. Všiml jsem si toho, protože já jsem tady nebyl ten, kdo požádal o tanec. Prostě se zvedla, popadla mě za ruku a vyzdvihla mě z židle.

"Ty. Já. Tancovat!" zaradovala se a já si nestěžoval. Následoval jsem jí na provizorní taneční parket.

Bylo tu několik dalších tančících párů, zatím co hudba duněla, a tak jsme si pro nás našli místo. Ona zastavila, přitáhla si mě blíž, ruce obmotala kolem mého krku a moje ruce se automaticky chytily jejích boků, přitahujíc si jí tak blíž, aby zůstala u mě v bezpečí.

Znovu, já si nestěžuju, že tohle dělá.

Písnička, která hrála byla nějaká popová hitovka, jejíž jméno jsem neznal, ale byla mi povědomá, už jsem ji někdy předtím slyšel a vždy nutí návštěvníky překřikovat ji a přivádí na taneční parket víc párů, než obvykle. Robin z ní byla také nadšená a začala tancovat, stále blízko mě. A já jí následoval.