6. Chapter

132 8 2
                                    

Pohled Louise


Potom, co jsem Harrymu koupil všechno jídlo, které chtěl jako způsob, jak splatit to,že mě přivedl na místo, které mi dalo možnost strávit čas s Robin - byl kvůli tomu na mě naštvaný celý víkend -, zamířil jsem ke skříňce, abych mohl jít na hřiště a začít trénink.


Potom, co jsem jí dovezl na kolej, jsem se s Robin znovu neviděl, což nebylo tak divné, protože za normálních okolností jsem ji vídal jen během tréninků. Což je důvod, proč jsem teď tak nadšený, protože možná bude na tribuně. Možná mě tam pozná a možná, že se bude na mě i usmívat. Bude to od té doby poprvé, takže nevím. Teď se pozná, zda jsem na ní udělal dobrý dojem. Byl jsem tak okouzlen těmito myšlenkami, že jsem totálně zapomněl, že na tréninku bude taky Connor.


"Hej Tomlinsone," slyšel jsem volání mého jména, v ten moment jsem si vzpomněl, že ten neandrtálec je taky součástí našeho týmu a taky, že jsem ho zmlátil v pátek v baru. "Tentokrát neutečeš, co?"


Zastavil jsem se, protože jsem věděl, že se přibližuje. Přestal jsem si oblékat i dres, zhluboka jsem se nadechl, protože jsem měl tušení, co se bude dít.


"Neutekl jsem, jen jsem se ji snažil dostat do bezpečí, pryč od tebe," řekl jsem a vzhlédl jsem na něj, několik spoluhráčů bylo okolo a čekalo. Už byl oblečený v dresu, já byl jen v šortkách. "Protože pokud sis nevšiml, tak ona tě u sebe nechtěla."


"Ha!" zasmál se. "Tomu snad nevěříš, nikdo tomu nevěří. Jen si hrála na tvrďačku. Pořád je do mě udělaná až po uši. Každá je." Connor se podíval dokola s arogantním úšklebkem, někteří spoluhráči přikývli a mumlali na souhlas. Je to banda idiotů.


"To ale není to, co mi Robin říkala." Vím, že takhle moc věci nezlepšuju, ale nemůžu jen tak stát, když si myslí, že Robin k němu stále chová nějaké city. On si to vůbec nezaslouží. "Ty vážně nevíš, co ta holka chce."


Za několik okamžiků jsem byl zády přitisknutý na skřínku, Connorova levá ruka přilepena na mé hrudi zatím co jeho pravá ruka byla na mém krku, utahujíc sevření.


"A ty si myslíš, že ty to víš? Ty? Taková nicka. Chtěl jsem ti to vynahradit za ten pátek, ale ty si jen arogantní čůrák." Nemohl jsem si pomoc, ale musel jsem se nad jeho slovy zasmát a to ho přivedlo k ještě větší zuřivosti. Ani jsem nepostřehl chvíli, kdy na mě vztáhl pravou ruku a pak svou pěst pohřbil do mého žaludku a vyrazil mi veškerý vzduch z plic.


Connor mě chytil za vlasy, potom mě upustil, jen aby si mě udržel v tom správném úhlu a znovu mě kopl kolenem do žeber. Nemohl jsem se vzpamatovat, mezitím co mě tlačil proti skřínkám a znovu šel jeho pravým hákem na můj obličej, což mě donutilo, kousnout se do tváře až jsem si jí prokousl. Cítil jsem chuť kovu na svých rtech.


"No tak! Vraz mi jí, najednou jsi jak malej kus hovna!" zařval a já jsem musel vyplivnout krev z pusy, předtím než jsem si ji otřel zápěstím a podíval se na něj.


Neřekl jsem nic, ani jsem se nepokoušel s ním bojovat, jen jsem na něj vyzývavě zíral, což ho naštvalo ještě víc. Znovu mě natlačil proti skřínkám, které pod námi padaly. Byl tak rozzuřený, že do mě bušil znovu a znovu.

Enhance (L. T. - Translated - CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat