Enhance (L. T. - Translated - CZ)

8. Chapter

Pohled Robin

"Oh, nevypadá snad šťastně?" začala se ptát Jamie, když mě uviděla přicházet na pokoj, který jsme sdílely v kampusu. Nad jejími slovy jsem udělala to nejhorší, co jsem mohla: začala jsem se červenat. "Oh, podívejme se, ona kvete!" škádlila mě má nejlepší kamarádka a tak jsem vzala tu nejbližší věc, co jsem měla po ruce - plyšového medvídka - a hodila jsem ho po ní.

"Sklapni!"

Jamie se mi smála a vyhla se mému útoku, já jsem si to prostě namířila k posteli, nechávajíc svou kabelku na židli u pracovního stolu. A i když jsem věděla, že tenhle můj přihlouplý úsměv, mi to u Jamie udělá ještě horší, nemohla jsem si pomoct. Bylo to vážně krásné,... rande, hádám.

Do teď jsem nevěděla, jak postrádám nějakého gentlemana, někoho ze staré školy, chápete? Hádám, že jsem se zahazovala jen s blbci, kteří byli vždy drzí a nebo říkali, že "teď žijeme ve feministickém světě. Můžeš si to udělat sama." a šli přede mnou. Louis je opravdový gentleman, otvíral mi dveře, odsouval mi židli, abych si mohla sednout, byl vždy laskavý a milý, a naslouchal mi.

Není si skoro v ničem podobný se sportovci, se kterými jsem předtím randila, ale stejně,... jsem poněkud omrzelá. Vypadá tak mile a laskavě, ale nevím, byla jsem oklamána už mnohokrát. Nikdy jsem si nevšimla, jak příšerní jsou, dokud nebylo příliš pozdě. Jako moje poslední fiasko: Connor. Nevím, jestli fakt, že jsou tak úžasní sportovci, mě vždycky zaslepí. Nebo jsem jednoduše hloupá v tomhle tom ohledu. Některé dívky jsou poblázněné rockovými hvězdami, já jsem poblázněná sportovci, speciálně fotbalisty.

"Takže,... kdo a jaký je?" Jamie se mě začala vyptávat a já jsem byla vmrštěna zpátky do reality.

"Oh, ty myslíš toho kluka, se kterým jsem byla venku?" odpověděla jsem otázkou a Jamie protočila oči na znamení, že to je snad jasné.

"Jeho jméno je Louis, on je ten kluk z pátku z baru, vysvětlila jsem jí a Jamiina pusa se zformovala do perfektního 'O'. "On je vážně milý, vážně je. Možná až příliš a to mě trochu děsí."

"Proč? To nedává vůbec smysl," Jamie zvolala. "Vždycky se ti líbí samý debilové, a když si konečně oblíbíš nějakého milého kluka, tak se bojíš?"

"Za prvé, já si ho neoblíbila. Za druhé, to je právě to! Vždycky si vybírám debily. Obě víme, že mám děsnej vkus a já nevím, možná se to celé přetočí a bude z něj taky debil. Já nevím! Nechci do toho zase bezhlavě skočit, slepě, jen proto, že se teď zdá milý. Nechci už znovu udělat tu stejnou chybu, Jamie. Musíš mě chápat," řekla jsem mé nejlepší kamarádce a ona chápavě povzdechla, tedy doufám.

"Jo, to chápu. V tom případě se nejdřív potřebujete poznat. Skutečně poznat. Možná jen jako přátelé?" doporučila mi a já jsem zavřela oči a zhluboka se nadechla.

Scéna z ošetřovny mi vyskočila na mysl, když jsme si byli tak blízko, když moje ruce byly na jeho těle. Moje srdce okamžitě začalo splašeně bít a já jsem musela zatřást hlavou, abych si mysl pročistila. Není to jen o tom, že je tak milý, ale je tu mezi námi napětí, něco odlišného. Být jen přáteli zní celkem těžce, když si vzpomenu na moment, který jsme sdíleli na ošetřovně.

"Myslím, že je to nejlepší cesta jak k tomu přistoupit. Nebo alespoň nejbezpečnější," odpověděla jsem jí s povzdechem.

"Nedělej si obavy. Okouknu ho a budu se snažit zjistit jaké má s tebou úmysly," slíbila mi Jamie a já se zasmála. "Ou! Můžu udělat jeho úplný psychologický profil."