Dohodnutý sňatek [vanityfair]

Patnáct

Jelikož se Hermiona zavřela v ložnici, Severus tu noc přespal na pohovce. Ráno spolu vůbec nepromluvili, ovšem ledy začaly tát při večeři, kdy ji požádal, aby mu podala slánku, a nahlas si pochvaloval ovocný koláč. Další noc už spal v posteli a k ránu se zdálo, že je vše odpuštěno, i když rozhodně ne zapomenuto.

Na příštím setkání Řádu přišly na přetřes jeho špionské povinnosti, ale podle Hermiony nedošli k ničemu zvláštnímu. Jenom řekli Severusovi, aby zvážil, jestli stojí za to riziko odpovědět na případné zavolání.

„Nehraj si na hrdinu, Severusi," řekl mu Artur Weasley.

„Přesně tak, to je Harryho práce," zažertovala. „Kdo by ho pak zachraňoval?" Harry nevypadal zrovna pobaveně, avšak Severus se uculoval, což ji potěšilo. Každopádně se sama musí Harrymu po setkání omluvit.

„Navíc by nám nesmírně chyběla vaše usměvavá tvář," dodala Minerva ironicky. Severus odpověděl, že si celou záležitost promyslí, ale Hermiona už věděla, že se rozhodl dál shromažďovat informace, což ji děsilo. Snažila se na to moc nemyslet a jen doufala, že ho nezavolá brzy.

O pár dnů později debatovali nad článkem o lektvarech, který jí Severus přečetl, ale jak rozhovor skomíral, chopila se příležitosti změnit téma.

„Karkarov odešel," pronesla prostě.

„Karkarov byl zbabělec," řekl posměšně. „Navíc už je mrtvý."

„Ano, ale..." Severus do ní zabodl svůj pohled a dal jí tím jasně najevo, že odmítá v této konverzaci pokračovat. Věděla, že pokud ho přinutí, rozčileně opustí pokoj nebo ji zakleje. Párkrát už to udělal. Potřebovala novou taktiku.

Příští pátek seděla u stolu a pečlivě prostudovávala svou nejnovější knihu, když k ní přišel a položil jí své dlaně na ramena. Bylo pozdě, ale povinnosti v Řádu a učednictví ji zaměstnávaly natolik, že byla pozadu se čtením, což chtěla napravit.

„Jak vidím, stále se snažíš být nesnesitelná šprtka," prohlásil přezíravě.

„Lepší než být přerostlý netopýr," opáčila, podívala se na něj a opřela si hlavu o jeho pas.

„Výtržnice," zabručel.

„Umaštěný mizero."

„Hloupá holko."

„Sarkastický bastarde," dodala blazeovaně. „A vůbec – jak je možné, že jsem nesnesitelná šprtka a hloupá holka v jednom?" Ignoroval její poznámku, což Hermiona brala jako znak vítězství v této bitvě.

„Pojď do postele, už je po půlnoci," řekl potom.

„To nemá cenu, stejně neusnu," odvětila mu a vrátila se ke knize. Problémy se spaním měla od té doby, co Harry oznámil Řádu své zprávy. Severus sundal ruce z jejích ramen a odhrnul jí vlasy na jednu stranu, aby tak odhalil její krk.

„Kdo tady mluvil o spaní," zašeptal jí do ucha svádivým hlasem. Vydechla překvapením a hned vzápětí rozkoší, protože jí krk zasypával polibky. Pak ji vzal za ruku a zvedl ze židle.

„Ale já se teď nebudu moct soustředit na práci," protestovala.

„To byl účel," mrkl a vedl ji do ložnice.

Jakmile zavřel dveře pokoje a otočil se k ní s jiskrami touhy v očích, projel jí tělem záchvěv nervozity.

„Já jsem nikdy... já nevím... tedy chci říct, že vím, něco jsem četla, ale...," koktala.

„Ššš," řekl a položil jí prst na rty, „za to tě nikdo známkovat nebude, Hermiono."

Nervózně se zasmála, nicméně ho nechala, aby ji jednou rukou hladil ve vlasech, druhou jí položil na bok a přitáhl si ji k sobě. Ovinula mu paže kolem krku a on se sklonil, aby ji políbil. Líbali se už dřív, ale doteď to ani jeden z nich nenechal zajít do takové míry. O chvilku později už bojovala s knoflíčky jeho košile a on ji vedl k posteli.