IS THIS REAL | | Jegulus

6.

,,Ahoj," pozdravil James a nesměle se usmál. Černovlásek zvedl hlavu a zaskočen z jeho přítomnosti si ho chvíli jen prohlížel. Nadzvedl jedno obočí a zamračil se. ,,Potřebuješ něco?" zeptal se Regulus a stále se na Jamese upřeně díval. James zavrtěl hlavou v nesouhlas a odkašlal si. Přišel si mírně trapně. ,,Co tady tedy děláš?" Regulus se zamračil a opět se sklonil ke knize. Nevěděl, proč to udělal, pohled na jeho tvář se mu líbil, ale připadal si, že se mu už déle nedovede dívat do očí bez toho, aby trapně uhnul pohledem jinam.

,,Přišel jsi mi osamocený." Regulus nečekaně rychle zvedl hlavu od knihy opět k Jamesovi. ,,Myslel jsem si, že bys uvítal společnost."

Regulus byl zaskočen. Neměl ponětí, co na jeho slova odpovědět. Nejdříve chtěl odseknout, že si samotu užívá, jenže by lhal. Normálně by mu lhaní nevadilo, ale představa Jamesovi přítomnosti ho jistým způsobem vzrušovala.

Dlouhou dobu nikdo z nich nic neříkal. Dívali si do očí. Cítili se trapně, ale ani jeden z nich neměl dost odvahy trapnou situaci ukončit.

,,Asi bych měl radši jít, byl to blbý nápad." James se začal otáčet k odchodu když ho zarazil rychlý pohyb a hlas. ,,Počkej." James se otočil zpět čelem k Regulusovi, který už neseděl ale stál.

,,Mohli bychom to zkusit znovu? Od začátku?" James se na Reguluse chvíli nechápavě díval a poté poodešel o pár kroků zpět. Regulus ho smutně pozoroval. Myslel si, že se James naštval a odchází pryč. James se však opět rozešel směrem k Regulusovi a pronesl: ,,Ahoj." Regulus se usmál. ,,Ahoj." ,,Nechceš se projít po pozemcích?" zeptal se opatrně James. Regulus neváhal a okamžitě odpověděl: ,,Moc rád." Oba se šťastně usmáli a rozešli se směrem k jezeru.

,,Řekni mi o sobě něco," pronesl potichu James a podíval se na Reguluse po své pravici. Ten se na něj překvapeně podíval a pokrčil rameny. ,,Co bych ti měl o sobě říkat? Nic zajímavého na mně není." James se usmál. ,,Myslíš? Ale je jedno co řekneš, já o tobě vlastně nevím vůbec nic." ,,Jedině, když ty mi o sobě také něco řekneš." James přikývl hlavou v souhlas. ,,Dobře tak...jmenuji se Regulus Black, mám staršího bratra, matka mě vyhodila z domu a patřím do zmijozelu." James si povzdechl. ,,Řekl jsi, ať řeknu úplně cokoliv. Takže teď ty." Regulus se ušklíbl a čekal na odpověď. ,,Jmenuji se James, nemám sourozence, bydlím s rodiči a bavím se s tvým bratrem." Oba se zasmáli. Šli v tichosti, ale netrvalo jim dlouho najít téma, o kterém by se bavili. Chvíli to byl famfrpál, škola, jak si užili prázdniny a tak dále. Většinou neškodná konverzace.

Povídali si dlouho. Chodili do kolečka po školních pozemcích, občas se zastavili a posadili se na zem či na lavičku. Pusy se jim nezavřeli.

,,Myslím, že bychom možná už měli jít na večeři," nadhodil Regulus, ačkoliv se mu od Jamese moc nechtělo, začínal totiž pociťovat hlad. ,,Hmmm asi máš pravdu," souhlasil James a oba jejich kroky nasměrovali ke hradu.

,,Takže třeba zase někdy?" zeptal se James a usmál se na Reguluse. Měl chuť ho obejmout, ale povedlo se mu se udržet. Regulus se také usmál. ,,Snad ano." Poté se oba rozešli do Velké síně a každý k jinému stolu.

,,Tak jak bylo s bratrem," zeptal se okamžitě Sirius ještě tehdy, když James ani neseděl na svém místě. ,,Dobrý," odpověděl James. Hlavou mu vrtalo to, proč Siriusovi už nevadí to, že se pokouší bavit s jeho bratrem. Skončil u závěru takového, že v tom všem musí mít prsty Remus. Ten totiž s Tichošlápkem občas dokáže zázraku.

,,To je jako všechno, co mi k tomu řekneš?" vyruší Sirius jeho proud myšlenek. James pokrčí rameny. ,,Já myslel, že tě tvůj bratr nezajímá." Ušklíbl se James. ,,Ale ty ano Dvanácteráku. Takže?" ,,Nevím, povídali jsme si," James zaregistroval Siriusův pohled, ,,ne o tobě nic neříkal." James se na oko zamyslel. ,,Až možná na to, že jsi debil." Sirius se ušklíbl. ,,To všichni víme, ale zapomněl jsi říct, že jsem sexy debil." James nad jeho slovy protočil oči. 

,,A kdy půjdete opět ven?" Nedal se stále odbít Sirius i když mu už asi po sté James odpověděl, že opravdu netuší, kdy spolu opět půjdou ven. 

James se zastavil vprostředku chodby a otočil se na Tichošlápka. ,,Siriusi, kolikrát ti mám ještě říct, abys držel hubu?" Sirius se začal smát a poplácal kamaráda po zádech. ,,Zas tak vtipné to nebylo." Pronesl vážně James a opět se rozešel. ,,Já vím."