IS THIS REAL | | Jegulus

8.

Přes týden se míjeli jen když chodili na různé hodiny. Jediná slova, která si vyměnili, byly pozdravy.

,,Ahoj," řekne James a dotkne se Regulusovi paže. ,,Ahoj," odpoví s úsměvem Regulus. ,,Jen jsem si říkal, že bychom si mohli opět někam zajít. Společně." Ruku má stále položenou na paži druhého chlapce. Regulus nenápadně zčervená a jeho úsměv se ještě více prohloubí. 

Na malý moment se jen dívají sobě navzájem do očí. ,,A kdy?" zeptá se zvědavě Regulus. James pokrčí rameny. ,,Co třeba teď?" řekne a na tváři se mu objeví uličnický úšklebek. ,,Nemáš náhodou lektvary?" James opět pokrčí rameny. ,,A není to jedno? Pro jednou se svět nezblázní." Regulus se uchechtne. ,,Oba víme, že to není poprvé, co vynecháváš hodinu lektvarů." James již potřetí za sebou pokrčí rameny. ,,Sirius mi bude krýt záda aniž bych se ho o to musel prosit. Nejspíš budu opět trpět žaludečními problémy." Na to se oba chlapci rozesmějí. 

,,Fajn, tak odsud vypadneme." zavelí Regulus a rozeběhne se k východu ze školy. ,,Počkej na mě!" zavolá za ním James a se smíchem se rozeběhne za druhým chlapce. 

Regulus se zastaví někde uprostřed školních pozemků a obrátí hlavu k nebi. James ho doběhne a postaví se po jeho boku. ,,Přijdu si s tebou volný." řekne potichu Regulus s pohledem stále upřeným na mraky. Zato James pozoruje jeho profil. Když mu dojde vážnost Regulusových slov, zamračí se, avšak ne na moc dlouho, jelikož se Regulus opět rozeběhne. Tentokrát k velkému stromu na kraji pozemků. 

Hodí své tašky na zem a sednou ke stromu, aby se o něj mohli pohodlně opřít. ,,Jak jsi to myslel?" zeptá se James a zadívá se na Regulusův obličej. ,,Tak, jak jsem to řekl. Jediný, kdy si přijdu volný, jsou chvíle strávené s tebou." Regulus se usměje a podívá s Jamesovi do očí. 

,,Také mi je s tebou dobře." James se hřejivě usměje a položí svoji ruku na ruku druhého chlapce. ,,Je skvělý pocit vyhnout se dějinám." James se ušklíbne. ,,A já myslel, že už jsi měl konec školy." Regulus pokrčí rameny. 

Zavládne ticho, kdy si oba chlapci vychutnávají klid a přítomnost druhého. Mají propletené prsty a sedí těsně vedle sebe. Momentálně se chovají tak, jak se kamarádi běžně nechovají, avšak nevadí jim to. Spíše naopak. Nechtějí být pouze přátelé, avšak ani jeden nepřekonal strach z odmítnutí. Je těžké nevědět, co si druhý myslí a jak se cítí. 

 ,,Chtěl bych tě políbit." vyhrkne Regulus. Jamese to překvapí, avšak rychle se vzpamatuje a usměje se. Chytne Reguluse za zátylek, přitáhne si jeho obličej blíže k sobě a přitiskne své rty k těm jeho. 

Regulus začal okamžitě spolupracoval. Užíval si jejich společnou chvilku, kterou jim nikdo nemůže vzít. Byl šťastný a momentálně mu nezáleželo na tom, zda je někdo uvidí. Dokud bude s Jamesem, nebude mu záležet na ničem jiném, než je on...