Chuť odplaty dostala rychle hořký nádech. Zatímco jsem uklízela nákup, zaplavilo mě provinění, že jsem zašla příliš daleko. Takhle jsem se k lidem nechovala. Když mi někdo brnkal na nervy, prostě jsem zatla zuby a přešla to. Potlačila jsem vztek, abych se vyvarovala konfliktu. Ne s Alekem. Ten chlap mě vytáčel tak nehorázně, že mi to dočasně zatemnilo zdravý rozum.
Nejspíš měl důvod být na mě naštvaný. Zničila jsem mu košili a o pár minut později na něj vytáhla pepřový sprej. Jenže ten první incident byla nehoda a ten druhý panická reakce, kterou jsem nemohla ovládat. Ani za jeden jsem tedy nenesla vinu, ne úplně. I tak jsem se pokusila věci napravit a omluvit se, ale on moji snahu vůbec nevzal v potaz a odkráčel pryč jako ten největší hulvát.
Přála bych si, abych ho mohla prostě ignorovat, ale to dost dobře nešlo, když jsme bydleli v jednom domě. Naše soužití by podstatně usnadnilo, kdybychom si nešli po krku pokaždé, když na sebe narazíme, takže jsem se v zájmu příměří rozhodla polknout hrdost a omluvit se. Pokud v sobě měl Alek zrnko slušnosti, přijme nabídku smíru a snad najdeme způsob, jak spolu koexistovat v pokoji.
Okamžitě jsem se vydala svůj plán zrealizovat, abych neměla čas si to rozmyslet. Sotva se moje chodidlo dotklo prvního schodu, dveře Alekova bytu se otevřely a on vyšel do haly.
„To já taky," řekl, zatímco zamykal. Musel s někým mluvit po telefonu, protože jsem v hale neslyšela nikoho jiného. „Místo toho mi hodila na krk tak hroznou ženskou, že bys tomu nevěřil."
Potichu jsem couvala zpět do bytu, aby si Alek nemyslel, že jsem ho poslouchala cíleně, když můj mozek zaregistroval jeho slova. Ztuhla jsem a puls mi vystřelil do závratných výšin. To mluvil o mně?
„Snažil jsem se zachovat klid, ale umíral jsem touhou poslat ji někam, a to jsem se s ní bavil tak tři minuty."
Zaťala jsem pěsti i zuby, donutila se zůstat zticha, zatímco Alek mířil ke vchodovým dveřím. Zabouchly se vteřinu před tím, než jsem se přestala ovládat a seběhla dolů mu povědět, co přesně jsem si já myslela o něm. Byl by to obsáhlý, pořádně sprostý popis.
Ten chlap se mi snad jen zdál! Šla jsem se mu omluvit, abychom tohle nesmyslné nepřátelství mohli hodit za hlavu, přestože za něj nesl stejný podíl viny, a on mě zatím pomlouval u kamarádů! Málem jsem ze sebe udělala totálního idiota.
Vrátila jsem se k sobě do bytu, vytočená doběla. Tohle byla poslední kapka. Nehodlala jsem mu dál dělat fackovacího panáka a být mu jen pro smích. Pokud se ani na dvě vteřiny nedokázal přestat chovat jako debil a nevadilo mu, že budeme žít na bitevním poli, mně to taky mohlo být ukradené.
ČTEŠ
Soused na zabití
RomanceKdyž Maddie poprvé narazí na Aleka (doslova), věci jdou rychle z kopce. Někdo by dokonce mohl říct, že je to nenávist na první pohled. Přestože v normálním životě se nemůžou vystát, v online světě to mezi nimi pořádně jiskří. Škoda že netuší, že si...
