oheň

22 5 3
                                    

„Neodejdete, že?"

Chanyeol se usmál, ruka natažená k nebi. Skrze prsty pozoroval modrou oblohu. Klid a ticho. A jejich němé úsměvy lpící na neviditelných tvářích. Nepotřeboval je vidět. Byli tady. Cítil je. Vítr rozhýbal krajinu kolem a stébla trávy pohladila jeho obličej.

Kolik času zbývá?

Úsměv povadl, oči se zaleskly. A půda se zdála měkčí, teplejší. Jeho náruč nikdy nebyla jiná.

I teď... pořád tak starostlivý...

„Půjdeme všichni, že?"

Zavřel oči.

„Myslím... asi se trochu bojím, víte? Jít za vámi..."

Bylo to v pořádku? Odejít. Nechat je tady se svou mocí?

Doprovázeli jeho kroky, šli po jeho boku, vedli ho. Mohl klidně zavřít oči a vydat se jim, nechat se unášet. Rozhlédl se. Bílý kámen vyrůstal ze země, zbičovaný větrem, roky opomíjený lidskou péčí. Opuštěný. Stál na troskách kdysi jistě nádherné stavby a pociťoval smutek. Zeleň kolem tolik krásná, tolik živá.

Není ti jí líto, Su?

Podíval se na svou dlaň, sevřel ji v pěst, opět uvolnil. Rudý plamen se zachvěl v poryvu větru, zdálo se, že se snaží oprostit od jeho vůle. Tak mocný a zničující.

Nejspíš to tak má být, že?

Zhluboka se nadechl. Miloval vůni lesů. Miloval i každý jejich zvuk; šustění listí, větvičky praskající pod podrážkami bot. Dotkl se kůry stromu, bříšky prstů ji pohladil. Země se zachvěla, vzdálené hřmění lámajících se skal, vyděšené ptactvo prchající z korun stromů. Zeleň listí se snesla z nebe jako závoj, ulehla mu k nohám. Vzhlédl k nebi, neviděl ho. Usmál se. Brzy se nebude muset dívat. A přesto bude vidět vše. Vnímal prostor okolo – chvěl se napětím, voněl po Jonginovi.

Jsi se mnou?

Plamen olizoval jeho dlaň, poddajný jeho vůli, hřejivý jako paprsky slunce. Mazlil se s kůží, loučil se s ní.

Volali ho k sobě.

Lítost.

Smutek.

Nerad ničil.

Hřmění. Země se otřásla, praskla.

Díval se, jak mohutný kmen podlehl síle své matky, zlomený vpůli padal k zemi.

Chanyeol zavřel oči. Nechal oheň jít.

Les se změnil v inferno. 

~.~.~.~.~.~.~.~ ᵈᵉ ᵖʳᵒᶠᵘⁿᵈⁱˢ ᶜˡᵃᵐᵃᵛⁱ ᵃᵈ ᵗᵉ ~.~.~.~.~.~.~.~

Když se nad tím zamyslím, tohle je snad jediný plnohodnotný příběh na kapitoly, který jsem na exo fandom napsala. Pak je tu ještě jeden exo/bts crossover, ale ten chci prvně celý předělat, až poté ho opět publikovat. 

Inu. Tři kapitoly jsou za námi, sedm zbývá.  

Apokalypsa ▬ ᵉˣᵒKde žijí příběhy. Začni objevovat