Harlee Raddleyová-Dcera Pána zla

Třetí úkol

A bylo to tady. Třetí úkol. Kdyz byl večer svolali nás na famprfálové hřiště, kde byl vchod do bludiště. Diváci se pohodlně usadili. Byli tu Annie, Fleamont a Remus se Siriusem. Už jsem se potkala s nimi o Velikonocích na Potter manoru, kde mě Harry pozval a zahráli jsme si tam famprfál. Říkal že budu dobrá střelkyně. Ukazoval mi portrét jeho babičky Euphemie. Byla moc milá. I jeho celá rodina je milá. Všichni tři mi řekli ať jim týkám Fleamontovi říkám Monty. Byli naše rodiny proto přišli. Stejně jako rodiny ostatních šampionů. Draco mi popřál hodně štěstí. Já popřála i Harrymu s Viktorem. Siriusovi a Remusovi říkám Tichošlápku a Náměsíčníku. Já, Harry a Cedric jsme šli do bludiště první, za námi Viktor a nakonec Fleur. Mě kluci dali přednost. Já vešla do vchodu, co se za mnou hned zavřel. Moody se na mě ještě ohlédl. Bylo tam ticho jako v kostele, když jsem byla dal od diváků. Tušila jsem, že něco bude, ale nic dobrého.
Navíc už skoro bylo taky tma, tak jsem si musela svítit hůlkou, aby nezakopla o kořeny. Šla jsem rovnou za nosem. Teda jednou jsem odbočila, ale to bylo slepý. Až tady byla první překážka. Všude byl chlad. ,,Mozkomor",došlo mi hned. Hned jsem si vzpomněla na náš ples a křikla:,,Expecto patronum,"z hůlky mě vylezl jezevec, co mozkomora odehrál. Jinak už to každý ví, že jsem Raddleyová. S Harrym jsem se jednou bavili na nádvoří, co bude jestli otec povstane a slyšela náš známá firma. Edgembová. Všude to vykecala. Moji přátelé to ale vzali dobře, řekli jako Draco a Harry, že nejsem jako on, ale ta dobrá. Chtěla jsem skončit už. Vběhla jsem zrovna do náruče akromantuli. Bylo to pro mě těžký, protože mám strach z pavouků a tohle bylo moc. Cvakal přede mnou kusadly. Spadla jsem na zem. Vykřikla jsem. Když jsem si myslela, že je po mě křikl někdo:,,Erania exuma." Pavouk spadl a mě se ulevilo:,,Harry,"objala jsem úlevou kamaráda. ,,Dobrý?",zeptal se, když mi pomohl vstát. ,,Jo,"odpověděla jsem. Poté vyzvracela do trávy. ,,Jako Ron,"řekl, když jsme šli dál. Náhle byl slyšet výkřik:,,Fleur." ,,Mě si taky slyšel?",zeptala jsem se. ,,Jo,"odpověděl. ,,Chceš pokračovat?",ptal se. ,,Jo",odpověděla jsem. ,,Zvládnu to." Poté jsme šli zkusit najít Fleur. Nikde jsme jí ale nemohli najít. Ani červené jiskry tady nebyly. Tak jsme šli dál. Nevěděli jsme zda chce pomoct, ale když jsme ji neviděli. Dostali jsme se přes Hagridovi skvořejše až jsme slyšeli křik:,,Nepřežiješ to." ,,Crucio." Viděli jsme Viktora útočiciho na Cedrica. ,,Expeliarmus,"krikl jsem rychle. ,,Díky,"řekl Cedric, když Viktor spadl. Chtěl k němu jít. Harry křikl:,,Ne Cedricu!" ,,Je očarovaný!",dodala jsem. Bylo mi jasný, že by Viktor neutočil takhle. Šli jsme teda dál a já vyslala červené jiskry ať profesoři Viktora najdou. Po několika uličkách jsme řekli sfinze odpověď na hádanku, ta řekla:,,Cíl je blízko." A ano. Pohár tu po několika metrech byl. Chvíli jsme se předbíhali až Cedric křikl:,,Harry!" ,,Harlee!" ,,Diffidento!",křikl Harry. Rostlina ho totiž chtěla vtáhnout do sebe. Cedric řekl pote: ,,Běžte." Zase jsme se chvili předbíhali až jsme byly u poháru. Dohadovali jsme se kdo si ho vezme. Až Harry navrhl, že společně. Kluci ho vzali každý za jedno ucho a já zezpoda.