Dohoda ✓

5. Strach

Sakura se otočila s rozšířenýma očima a ztuhla v iracionální hrůze, byl tam muž, který ji krutě mučil v Orochimarově doupěti.

„Kabuto," zašeptala zlomeným hlasem.

„Osobně, tentokrát se tě nebudu ptát na plány tvé vesnice," vysmíval se suše. „Už je znám, Danzo je opravdu velmi zajímavý muž a nabídl mi opravdu dobrý obchod na oplátku za to, že ty přestaneš existovat." Dokončil s děsivým úsměvem.

Sakura byla ve stavu paniky, nebylo to tím, že by byl Kabuto nějak zvlášť děsivý shinobi, určitě existovali i horší. Ale poté, co v jeho rukou trpěla celé dny, měla z něj růžovovláska iracionální strach, který ji bránil jasně myslet.

Jakmile dokázala uklidnit rytmus svého dechu, vyděšeně od něj utekla. Viděla, že její společníci byli o něco dál a zbavovali se těch pár zbývajících zvučných ninjů. Oni by jí mohli pomoci, protože si nemyslela, že je schopna vypořádat se s Kabutem.

Najednou, když se vzdálila pár metrů od svého nepřítele, narazila do něčeho, co jí bránilo v postupu vpřed, zoufale přejela rukama po něčem, co vypadalo jako průhledná zeď. Vzhlédla a za pomoci odrazu slunce si mohla ověřit, že se nachází uvnitř jakési bariéry, která pokrývá rozlohu země tam, kde byla ona a Kabuto, jako by to byla krabice.

Zmocnila se jí hrůza a pokusila se prolomit zeď svou pěstí, ale zeď, která se zdála pevná, absorbovala její rány jako guma. Snažila se jí rozbít házení shurikenů, ale nic nefungovalo. Orochimarův bývalý špión klidně přemítal o jejích pokusech s posměšným smíchem.

Mezitím, mimo bariéry, Hebi skoncovali s nepřáteli a všimli si panické situace, ve které se ocitla růžovovláska, viděli, jak se zoufale snaží dostat z toho „vězení", rychle se přiblížili, aby jí pomohli, ale bariéra je odpuzovala.

Sasukeho Sharingan se otočil nenávistí, když sledoval, jak se Kabuto přibližoval ke kunoichi a vyhodil ji do vzduchu, což způsobilo, že narazila do protější zdi. Uchiha vyzařující hněv se vrhl k bariéře s Chidori připraveným srazit ji a prorazit toho budižkničemu, ale zeď absorbovala jeho ránu přesně jako Sakuřiny údery.

Měl ho zabít když měl příležitost v Orochimarově doupěti, tehdy nepřikládal důležitost tomu bezvýznamnému předmětu, ale právě teď mu chtěl rozdrtit kosti, aby ho přiměl zaplatit za každou ránu, kterou růžovovláska dostávala.

„Co to dělá žvýkačková hlava? Vždyť se ani nebrání, ať mu vrazí jeden z těch průlomových úderů do obličeje," podotkla Karin podrážděně.

„Je zablokovaná, ten idiot ji mučil do bezvědomí, jediné na co dokáže myslet, je dostat se od něj pryč," odpověděl hořce Suigetsu. „Zbabělec, věděl to, proto se postavil přímo jí."

„Není radno zamykat se s kočkou, abys ji porazil, nejprve vyděšeně utíkají, ale pokud se ocitnou v koutě, brání se zuřivým útokem," Juugo si svými filozofickými slovy vysloužil zmatené a překvapené pohledy od všech.

Nikdo nemohl nic dělat, aby jí pomohl, nedokázali se přes tu podivnou bariéru dostat, ať se snažili sebevíc. A byli odkázání do role obyčejných diváků.

Sasukeho obvykle bezvýrazný obličej byl děsivý, Hebi ho nikdy neviděli tak naštvaného, aby zanechal své věčné masky klidu. Jestli se bariéra prolomí, Orochimarův žák si bude přát, aby se nikdy nenarodil.

K jejich uším dolehl Kabutův posměšný hlas, zatímco růžovovlásce nadále nedával vydechnout.

„Nee, tentokrát nebudeš žádat o pomoc? Nebudeš křičet ‚Naruto, Sasuke-kun, sensei'?" ušklíbl se a nasadil vysoký hlas ve snaze napodobit dívku.