Dohoda ✓

6. Cnosti saké

Sasuke měl zbytek cesty do hotelu děsnou náladu, nikdo se neodvážil na něj promluvit.

Růžovovláska zůstala se svými přáteli, aby si popovídali a řekli ji všechno, co se stalo v její nepřítomnosti, a Uchiha zaslechl, že se vrátí pozdě.

Ano, nemohl zamhouřit oka dokud se ta otrava nevrátila, takovým hlupákem se stával. Byl ubohý.

Přesto cítil příjemný pocit úlevy, když zaznamenal, že přichází. Část z něj očekávala, že teď, když se znovu setkala se svými starými společníky, rozhodne se jít s nimi zachránit svého bratra nebo se vrátit do Konohy a požádat o další pomoc. Byla to hloupá myšlenka, neměl by se starat o nic jiného než o svou pomstu, takže kdyby chtěla růžovovláska odejít, bylo by o problém míň. Ale, nevyhnutelně, pomyšlení na to mu způsobovalo tupou bolest, kterou se snažil všemi způsoby ignorovat.

Následující den jeho nálada nebyla lepší ale nevrlejší, pokud to bylo možné. Znova odešla po té, zatímco jim řekla, že se setkala s Ino a Shikamarem.

Nelíbila se mu reakce, kterou měli, když ho viděli. Opravdu ho považovali za tak nebezpečného, aby si mysleli, že na ně jen tak zaútočí? Fajn, byl označen za zrádce, ale právě teď, on se nepovažoval za šíleného vraha, který zabíjí každého, kdo se k němu přiblíží.

Bolelo ho, když viděl, jak se v očích Yamanaka odráží strach a výraz Naru, kterým ho varoval, aby se nepřibližoval. Ten idiot se dokonce odvážil postavit před Sakuru, aby ji ochránil, jako by jí chtěl ublížit. Taková pitomost.

Možná, věci budou odteď takové, měl pocit, jako by už nikam nepatřil. Všichni by se na něj dívali stejným způsobem jako oni, kdyby se objevil v Konoze, bez ohledu na to, jak moc tvrdili, že ho chtějí zpátky.

Také ne, že bych přemýšlel o návratu, řekl si. Ale nemohl si pomoct a zajímalo ho – Reagoval by Naruto stejně? Tsk. Svým způsobem to, co si ostatní mysleli, mu bylo jedno, koneckonců s nimi neměl téměř žádný vztah, ale jeho starý tým – zavrhl by ho také? Koneckonců, bylo to to, co si zasloužil.

Vzpomněl si na shledání se Sakurou. Ona se na něj nedívala jako Nara a Yamanaka, teď když o tom přemýšlel, v očích růžovovlásky nebyl strach ani averze, ale bolest a možná rezignace z vědomí, že se s nimi nechce vrátit, skryté za vrstvy naučené lhostejnosti, které mu projevovala prvních pár dní.

Ponořený do svých černých myšlenek, Sasuke se celé odpoledne nehnul ze svého pokoje, dokonce ani v poledne.

Nakonec se černovlásek rozhodl odejít uprostřed odpoledne ven a aniž by komukoli něco řekl, odešel a ztratil se v ulicích vesnice. Myslím, že jeden panák by mi pomohl dostat tu hloupou otravu z hlavy, pomyslel si unaveně Uchiha.

Na druhé straně malého města Sakura a Shikamaru čekali u dveří skromného hotelu, až Ino dokončí balení svých zavazadel, aby mohli dva ninjové Konohy odejít.

„Sakuro, už jsem ti to říkal, ale to, co navrhuješ je velmi nebezpečné, skoro sebevražda."

„Já vím, ale nemůžu dělat nic jiného." Odpověděla sebevědomým hlasem.

„Jistě, že můžeš, vrať se do vesnice, najdeme způsob, aby ti poskytli pomoc při hledání tvého bratra," skoro prosil Nara.

„Neudělají to a ty to víš, půjdu se Sasukem a promluvím s Itachim, on mi řekne, kde ho najít a pak ho půjdu hledat," vysvětlila růžovovláska.

„I když to vyjde, což není moc pravděpodobné, nemůžeš se Akatsuki postavit ty sama." Odsekl podrážděně.

„Nemám v plánu se jim postavit, infiltruji se do jejich základny a vytáhnu Kotara, aniž by si toho všimli."