Dračí srdce

Kapitola 12

Celé dopoledne jsme s Elsie a Genevieve pomáhaly ve stájích. Přesvědčila jsem je, aby mi našly služebnickou uniformu. Potřebovala jsem nějaké pracovní oblečení, abych nezničila ty drahé šaty, které mi nechal Daero ušít. Akorát jsme odcházely na oběd, když k nám dolehly rozčílené hlasy.

Na cvičišti před námi se schylovalo k něčemu ošklivému. Fallan vykřikovala nehezká obvinění na Kagyu. Velitelka Draakmenů měla drobné copánky spletené do dvou drdolů na vršku hlavy. Rozpřaženýma rukama a zvednutou bradou tiše vyzívala Fallan k útoku. Za jejími zády stála skupinka vojáků připravená svou velitelku chránit.

Zrychlila jsem krok. Nečekala jsem, že bych tomu souboji dokázala zabránit, ale možná bych mohla zaslechnout, proč by k němu vlastně mělo dojít.

„...všechny svoje poskoky, abys mě porazila," vysmívala se akorát Fallan Kagye, když jsme přišly blíž.

Kagya si vytáhla z opasku upevněném kolem boků dvě dlouhé dýky a snížila se v kolenou. „My jsme připravení, dračice." Ostatní Draakmeni se po jejích slovech také postavily do bojových pozic. Se zuřivými úšklebky tasily zbraně.

„Tohle nedopadne dobře," zašeptala vedle mě Elsie. „Někdo by měl informovat prince."

„Ale jak, když je pryč?" Oponovala ji Genevieve.

Daero měl nějaké naléhavé vyřizování v Tagramu na severu. Odletěl brzy ráno a plánoval se vrátit až na společnou večeři.

Fallan se na obličeji objevil prohnaný úšklebek. Z pouzdra na zádech tasila dva krátké meče a naklonila hlavu ke straně. „Smím prosit?" Zeptala se sladce a bleskově na Kagyu zaútočila.

Draakmeni Fallan obešli a uzavřeli ji tak v kruhu. Dračice ale nevypadala, že by ji to vadilo. Spíš naopak.

„Není tady ještě někdo jiný?" zeptala se Elsie se strachem v hlase. „Princezna Ike? Ragar?"

„Princezna jela vyprovodit lordy a Ragar odletěl s princem," odpověděla nepřítomně Genevieve. Vykulenýma očima zírala na děj před námi.

Nevěděla jsem, co dělat. Sama jsem se mezi ně vrhnout nemohla a jak to vypadalo, tak tady nebyl nikdo, kdo by mohl. Nikdo, kdo by je dokázal zastavit. Skvělé.

Draakmeni se na Fallan vrhli jako jeden muž. Ona je však nelidskou silou odrazila a přešla do protiútoku.

„Copak to není nevyrovnaný souboj?" Zeptala jsem se udiveně. „Vždyť je proti nim sama."

Fallaniných soupeřů bylo osm. A přesto, že logicky by měla dračice prohrát, rozhodně to tak ani zdaleka nevypadalo. Nejspíš byla má otázka hloupá, ale teď už jsem ji nemohla vzít zpátky.

„Fallan je velmi silná, slečno. Už teď je mi těch Draakmenů líto," řekla Genevieve.

„Zkusím najít Gaelanona. Ten jediný by to ještě mohl zastavit," vyhrkla Elsie a rozběhla se k hradu.

„To je opravdu dokáže všechny porazit?" Zajímala jsem se.

Fallan odrážela jeden útok za druhým a mezitím zasazovala vlastní rány. Jednoho Draakmena s popelavě blond vlasy sekla hranou meče přes hruď tak silně, že se musel stáhnout.

„Narodila se do vynikajícího rodu, slečno. Je jedna z nejsilnějších červených draků vůbec."

„Rodu? To mezi draky něco znamená?"

„Ach ano. Červení draci jsou v tomto ohledu jiní, než černí. Jejich síla se odvíjí od toho, z jaké pocházejí rodové linie a kdo jsou jejich rodiče," vysvětlovala Genevieve, zatímco s hrůzou sledovala, jak Fallan druhému Draakmenovi s tmavými dlouhými vlasy zabořila jeden ze svých mečů do břicha.