Posun příběhu

99 1 0
                                    

Po konci vyučování jsme šli ke skříňkám. Oblékli jsme se a vyrazili do ulic hlavního města ostrova diamon. Při cestě na internát který je hned vedle obchodního centra jsme se zastavili na kebab. Jídelna na internátu je hnusná. Takže kdo se nám diví.

OK takže jsme se najedli a už odemykám dveře svého pokoje. Pokoje jsou po jednom a dostali jsme právo, že jsi v pokoji můžeme dělat co chceme můžeme si ho přebarvit dát tam jiný nábytek cokoliv. Odhodila jsem batoh a šla jsem si lehnout do postele. Nejednou se ozval zvonek.
,, Si ze mě asi někdo dělá srandu!"
Řekla jsem a zvedla jsem se a šla otevřít dveře.
,, Čus Alex."
,, Čau Lucko. Děje se něco?"
,, Jenže se asi to kino ruší kvůli tomu že Sofie zapomněla že má rande."
Bouchla jsem se do čela. Jak někdo může zapomenout na to že má rande?!
,, Okej. Tak Čau."
,,Čau."
Zavřela jsem dveře a šla si znova lehnout. Když už jsem chtěla znova spadnout do postele zase někdo zazvonil. Kámo A dost normálně na mě nikdo nezvoní a najednou zvoní všichni!
Šla jsem zase otevřít.
,,Čau."
,, Čau Nexone."
,, Chtěl jsem se zeptat jestli nechceš večer do kina."
,, Jo můžu měli jsme přece jít do kina s holkama ale teď to zrušily takže můžu."
,, Ok tak v 18:00 tě vyzvednu. Jo a nic předtím nejez."
,, Proč?"
,,Hádej. Vezmu tě na večeři."
,,Ouu! Dobře. Tak zatím!"
,,Zatím."
Zavřela jsem dveře a opřela se o ně. Nexone je tak hezkej! Kéž by byl můj kluk. Nexon je ze stejného ročníku. Známe se už dlouho. Potkali jsme se na dovolené v Řecku a potom jsme šli na stejnou školu a to úplně bez domluvy. Prostě náhoda.

Přesně v 18:00 mi zazvonil zvonek.
,, Jsi připravená?"
,,Jo!"
,,Tak jdem!"

ElementyKde žijí příběhy. Začni objevovat