Seznámení

32 2 0
                                    

,,To si ze mě děláte srandu! Je nebudu mít za bráchu takovýhleho kripla!" Vykřikla Am.
,, Evidentně budeme muset." Dia si založila ruce na prsou.
Nexon zvedl ruce k obraně.
,,Hele věřte nebo ne já z toho taky nejsem dvakrát nadšenej."
Protočila jsem panenky. Být princ je totiž určitě,,hrozná otrava,,.
,,Vaše výsosti pojďte prosím za mnou. I vy ostatní." Elfka zase řekla nějaký nesmysl a oběvili jsme se v nějaký velký hale s křišťálovým lustrem, podlahou z alabastru a vyvýšeným pódiem se dvěma trůny na nichž seděl týpek s korunou a vedle něj chlápek se zlatou uniformou. Uvítací místnost. Pomyslela jsem si.
,,Omlouvám se Vaše veličenstvo za vyrušení, ale našla jsem někoho, na koho tak dlouho čekáte." Pronesla elfka a postrčila Nexona,Am a Diu. Král se na ně nechápavě díval ale v tom se z druhého trůnu zvedla paní,asi ve věku 37 s dlouhými hnědými vlasy, a vyšla k nim. Položila Nexonovi ruku na tvář a z ní vyrazila zlatá magie. Královna zůstala oněmněle stát. Teď už král pochopil a postavil se.
,,Synu? Jsi to vážně ty?" i položila ruku na tváře Am a Diu najednou. Zlatá záře pohltila skoro celý sál. Královna poodstoupila.
,,To je zázrak " vydechla a objala je všechny tři najednou. Král hbitě seběhl z pódia a přidal se k objímání. Sofie do mě šťouchla ramenem.
,,Co je?"
,,Nečum na něj pořád."
,,Já na něj nečumim."
,,Ale čumíš."
Zvedla jsem ruku abych ji praštila ale místo toho mi z ruky vyrazil proud
vody, který ji porazil na alabastrovou zem. Rychle jsem dala automaticky ruku v pěst a voda přestala téct.
,,O můj bože. Sorry. Seš vpohodě?" Klekla jsem si k ní mezitím co vykašlávala vodu.
,,Mohlo by být i líp." Řekla mezi kašlem. Pak jsem jí pomohla vstát.
,,To jsem fakt nechtěla."
,,Jo vpoho."
Otočila jsem se. Všichni se na mě dívali jak vyvoraný myši. Včetně Lucky, která stála vedle Elfky.
,,Omlouvám se. Nenechte se rušit." Řekla jsem směrem ke královské objímačce.
,,Co to má znamenat?" Zeptal se král Elfky. Ta pokrčila rameny.
,,To sama nevím. Má černé vlasy, ale je voda..."
Muž,který doteď stál vedle trůnu přišel ke mně. Stejně jako královna mi dal ruku na tvář, ale místo zlaté záře se po celém sále rozzářila modrá. Muž se přerývaně nadechl.
,,Já věděl že se vrátíš s královskými dětmi stejně jako ses s nimi ztratila."
Povytáhla jsem obočí. Tak z toho moc moudrá nejsem. Lucka se začala hrozně smát.
,,U Alex budete spíš vědět že si doma zapomene úplně všechno co půjde!"
Řekla Lucka mezi záchvaty smíchu. Zpražila jsem jí zlostným pohledem,ale místo toho aby se přestala smát opak byl pravdou.
,,Budeš už sticha." Řekla jsem s předstíraným klidem.
,,Ne." Odpověděl za ní Nexon, který se mezitím ocitl vedle mě. Netušim kdy, ale je tu. Protočila jsem panenky.
,,Takže.." odvrátil se muž od Lucky
,,Asi netušíš kdo jsem. Benjamin...tvůj otec a zároveň vůdce královské gardy." Podal mi ruku na ,,seznámení,,.
,,Alex." Potřásla jsem s ním ruku.
,,Alex..."
,,Nějaký problém?"
,,Ne jen...nevím co jsem čekal...to nic."
,,Dobře..." vytrhla jsem svoji ruku z jeho sevření. To bylo divný. Chtěla jsem si dát vlasy za ucho jenže...ucho...bylo delší než normálně. A špičatější! Udiveně jsem se otočila na Nexona. Jeho hnědé, skoro až blonďaté vlasy sotva zakrívali spičky uší.
,,Co je?"
,,Tvoje..." Podívala jsem se na Am s Diou. Taky měly špičaté uši. Lucka a Sofie stejně tak. A navíc oči všech zářili do dálky různými barvami. Dvojčata....měly zářivě zelené. Sofie zářivě červené. Lucka svítivě fialové. A... Nexon...jeho též zářivě zelené oči se rozšířili úžasem.
,,Máš..modré oči...a špičaté uši.."
,,Co to má do pr*ele být?!" vyděsila se Sofi. Musím s ní absolutně souhlasit. Tohle...je šílený.

Děkuju všem za přečtení. Moc se omlouvám že nevydávám tak často jako ostatní. I tak jsem moc ráda když vás příběh baví a že jste ochotni počkat. Tak doufám že další kapitola bude dřív jak za měsíc.
Kika

ElementyKde žijí příběhy. Začni objevovat