Já hledala jsem svou Pandořinu skříň,
lákala mne k ní ta malebná píseň rozkoše.
Teď již vidím ta skaliska, která schovávají onu tajnou síň.
Já lapala po dechu a opět chtěla cítit - po troše.
Já našla jsem svou Pandořinu skříň,
slyšela jsem jak lákala mne k sobě, šeptala sladce.
Všude je šero a já vidím snad stokrát míň,
já zklamala jsem. To já jsem ten zrádce.
A já otevřela jsem svou Pandořinu skříňku,
doufala jsem, že díky ní snad budu moci žít.
Však jediné co dala mi - pouze další vzpomínku.
Snad jednou naučím se opět snít.
ČTEŠ
Srdce Zkažená
PoetryVím, že je začátek nic moc, ale doporučuju dopracovat se ke konci. Neříkám tomu vyloženě kvalitní počtení, ale co si budem, každej někde začínal. Berte v potaz, že jsem tohle začala psát v roce 2017. Nejnovější kvalitky jsou na konci ofc.
