-19-

177 9 0
                                    

Catalina

,,Takže už máš zabaleno?" zeptá se Nicol se kterou právě volám přes facetime. ,,Jo, už od včera. Už se tak těším." ,,To se ti nedivím, hned bych taky jela. Holka, já ti to tak závidím." zasměje se a já taky. ,,Hele a kdy odlétáš?" položí mi další dotaz. ,,Už zítra ráno. Na letišti se sejdu s ostatními a pak poletíme." Jsem ráda, že se ty scény budou natáčet na Havaji. Nikdy jsem tam ještě nebyla a Mike říkal, že natáčení bude hodně volný. Bude se natáčet jen pár hodin denně a pak budeme mít volno.

,,A co až budete mít natočeno na Havaji?" zeptá se Nicole. Opravdu už mi hodně chybí. ,,Pak letíme ještě na pár dní do Jižní Ameriky a pak se už vracíme do LA." ,,Dobře" řekne a podezřele se usměje. ,,Co je?" zeptám se, protože má fakt podezřelý výraz. ,,Ale nic. No tak si to tam užij a posílej fotky. Pa pa." Ani se s ní nestihnu rozloučit, protože mi to položila. Ok, tak to bylo hodně divný.

***

Ráno si na sebe obleču pohodlné oblečení a upletu si dva copánky. Na líčení se vykašlu, protože by se mi stejně rozmazalo. Vzala jsem své dva kufry a šla před dům, kde na mě už čekalo taxi. Sice mám svoje auto, ale jet taxíkem je jednodušší.

Taxikář mi pomohl s mými kufry do auta i z auta. Na letišti jsem viděla "mojí partu" a tak jsem za nimi šla. ,,Ahojky zlatíčka!" Se všemi se přivítám až nakonec dojdu k Tomovi, který právě něco řeší se Zen. Jakmile mě Tom uvidí, usměje se a když k němu dojdu, obejme mě. Zendayu pozdravím pouhým ,,Ahoj".

,,Tak co, těšíš se?" zeptá se mně Tom. ,,Jasně, že jo. Nemůžu se dočkat. A co ty?" ,,Jsem na tom úplně stejně." uculí se. ,,A ty Zendayo s námi letíš taky?" zeptám se, aby jsme se nebavili jenom my s Tomem. ,,Ne, já nejedu. Za tři dny odlétám do New Yorku. Ehm...mám tam nějakou práci. Jsem tu jenom proto, abych se rozloučila s Tomem" ,,Dobře, tak já vás tu nechám. Měj se hezky." Snažím se být milá. ,,Tak čau." O což se ona asi nesnaží.

,,Tak jo, už jsme tu všichni. Můžeme jít." řekne Mike. Je nás docela málo. Po všem kontrolách, jdeme až k letadlu. Počkat. On je to soukromý triskáč! To je skvělý!

Sednu si na místo, které se mi líbilo a hned naproti si sedne Tom. Musím říct, že jsem toho moc nenaspala a tak hned jak se přikriju dekou usnu.

Vzbudí mě až to, jak mě někdo hladí po ruce. Pomalu otevřu oči a zjistím, že u mě stojí Tom. ,,Už budeme přistávat." řekne potichu a jde si sednout zpátky na svoje sedadlo.

,,Víš, že jseš strašně roztomilá, když spíš?" Cože? Nevím, jak na to zareagovat. Místo nějaké odpovědi se začnu červenat a tak se zavrtám hlouběji do své deky, aby si toho nevšiml. ,,A taky jseš strašně roztomilá, když se červenáš." Pozdě, všiml si toho.

Vezmu polštář, na kterém jsem celý let ležela a hodím ho po něm. On to nečeká, takže ho polštář praští přímo do obličeje. Rychle vstane a já se připravuji na to, že ho po mně hodí taky. On mě ale začne lochtat. Umírám smíchy. ,,D-dost, to s-stačí, Tome." Snažím se mluvit, ale přes ten smích mi to moc nejde. On mě, ale neposlouchá a pokračuje. ,,Tome, prosííím"a udělám na něj svoje roztomilý očička. ,,No dobře." přestane a jde si sednout. Zabralo to.

,,Za jak dlouho pristavame?" zeptám se ho. ,,Za hodinu, ale já už se nudil, tak jsem tě vzbudil teď." řekne a nevinně se na mě usměje. Já mohla ještě spát?! ,,Ty zmetku!" křiknu na něj. Samozřejmě né úplně nahlas, nechci rušit ostatní.

Rychle se zvednu a jdu k němu, stejně jako to udělal on minule. Ale já nemám sílu na to, abych ho udržela rukama, tak si na něj sednu obkročmo. Trošku se zarazí, ale já mu nedám šanci promluvit a začnu ho hned lochtat, tak jako on mě před chvílí. Začne se smát. Musím říct, že má nádherný smích. Prosí mě o to, abych přestala. Ale já se nenechám přemluvit.

Zdá se mi to nebo začíná být nervózní? Ale to je jedno, zlochtáme ho k smrti. Nikdo mi nebude odepírat spánek. Musím se trošku zavrtět, protože mě něco tlačí. Počkat! Zda se mi to, nebo... Proto je nervózní! Neříkej mi, že je vzrušenej z toho jak na něm sedím. To nemůže být možný. Ale vzhledem k jeho nervóznímu výrazu, to asi bude pravda.

,,Tak já myslím, že tohle ti jako varování stačilo. Příště si pořádně rozmysli, jestli mě budeš budit." Snažím se dělat, že jsem si nevšimla jeho boule v kalhotech. Nechci, aby se kvůli tomu cítil nějak blbě nebo trapně. Takže jakože o ničem nevím. ,,Dobře, slibuji." Já se tedy zvednu a jdu složit deku, kterou jsem byla přikritá. ,,Ehm, já si dojdu na záchod." řekne Tom nervózně, rychle vyskočí se sedadla a rychlým krokem míří k toaletám. Ok, teď asi radši nechi vědět, co tam bude dělat. I když to samozřejmě tuším.

tomholland Kdopak nám to tady spí? @catalinamarini

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

tomholland Kdopak nám to tady spí? @catalinamarini

Komentáře
catalinamarini Ty jeden zrádce!!! Ty jsi vyfotil!
tomholland @catalinamarini 😁😁😁
harryholland Jak tě znám, tak jses v tom letadle unudil k smrti😆
paddyholland A jak ho znám já, určitě otravoval všechny okolo😆😆😆
catalinamarini @paddyholland Máš naprostou pravdu. Ten Bastard mě vzbudil jen proto, že se prý nudil😒😑 @tomholland nesnáším tě 😠
tomholland taky miluju❤️😁
Více...

My dream jobKde žijí příběhy. Začni objevovat