-21-

198 8 6
                                    

Catalina

Tom usnul, já už měla vybaleno a tak jsem se rozhodla jít za holkama. Vezmu si mobil a klíče. Když už chci odejít, otočím se a kouknu na Toma. Vypadá hrozně roztomile. Ze spánku objímá polštář a sem tam něco zamumlá. Catalino, co to sakra děláš! Radši zavřu dveře a mířím k holkám na pokoj.

***

,,Tak co, jaký byl let?" zeptá se mě Claire. S námi v letadle jeli jenom herci a Mike. Holky, tím myslím Miu, Stellu a Claire, letely jinými letadly. ,,Jo, bylo to fajn. Spala jsem asi čtyři hodiny a pak mě vzbudil Tom." ,,Proč mě to nepřekvapuje?" zeptá se Mia. ,,Co tím myslíš?" ,,No co asi. Že bez sebe nemůžete být. Tak moc vám to spolu sluší." Achjo. Už je to tu zase.

,,Mluvíš o nás, jako kdybychom spolu chodili. A my spolu nechodíme, takže prosím prestaň." ,,Ale to je právě ta škoda. Mia má pravdu. Sedli jste si úplně neskutečně. A film ještě ani není natočený a lidi už vás spolu shipujou." No to je fakt skvělý. To jsem potřebovala. Aby si nás lidi na internetu spojovali i jinak než jako kamarády a Zendaya mohla žárlit ještě víc.

,,Díky Claire, aspoň někdo. Notak, Katie. To sis vážně nevšimla aspoň nějakého malého náznaku, že nemusíte být jenom kamarádi?" Jak tohle dořekla, hned jsem si vybavila to, co se stalo v letadle. Dívá se na mě i jinak než jako na svojí kamarádku? Nebo to byla prostě jenom náhoda? Ať už to bylo jakkoliv, rozhodla jsem se, že jim o tom říkat nebudu. To už by mě s tím otravovaly do konce života. Navíc jim do toho prostě nic není.

,,Holky, uz ji nechte. Já jsem ráda, že si rozumí a že spolu vychází. A kdo ví? Třeba se nakonec dají dohromady. Nebo opravdu zůstanou jenom přáteli. Ať už budou spolu jako partneři nebo jako přátelé, hlavní je, aby byli šťastní." Přidala se do diskuse Stella a já jí nemohla být, jak jinak, než vděčná. Naznačím jí ústy díky a rychle změníme téma.

***

Než se vrátím na pokoj, zamířím k hale, kde je recepce. Pozdravím recepční a prohlížím si různé letáčky, co má na pultě. Nakonec si vezmu mapu ostrova a otevřu jí. Zkoumání toho, kam bychom se mohli s Tomem podívat, je přerušeno poklepáním na mé rameno. Trochu se leknu a rychle se otočím.

Stojí tam Erick. To je herec, který hraje Carla. Toho hajzla. Moc se spolu nebavíme. Jen jsme se seznámili na začátku natáčení a pak se jen zdravili.

,,Ahoj, Katie." začne. Nechci být hnusná, ale já s ním nechci mluvit. Nemám náladu a vlastně ani čas. ,,Ahoj, Ericku." rozhodnu se nahodit alespoň falešný úsměv. Přeci jen on nemůže za to, že já nemám náladu.

,,Jak se máš?" Než ses ukázal ty, bylo všechno v pohodě. Achjo, jsem vážně zlá, ale já si fakt nemůžu pomoct. On mi je prostě tak nesympatický. ,,No... dobře. Co ty?" ,,Jo, super. Hele...nechtěla bys jít se mnou dneska někam. Třeba na oběd nebo tak." ,,Promiň, ale už jsem domluvená s Tomem. Půjdeme na oběd, a pak na pláž." To co jsem řekla, byla pravda. Domluvili jsme se ještě než usnul.

,,Aha, no tak jindy. Užij si to." ,,Tak jo, ahoj." Ještě, že tenhle rozhovor už skončil.

***

Když přijdu na pokoj, Tom už nespí. Sedí na posteli a ospale se rozhlíží. Musím se nad tím pohledem zasmát. Tom se na mě podívá a znovu si lehne do postele.

,,Thomasi Stanley Hollande! Okamžitě vstávejte. Už jste tu spal tři hodiny a já mám hlad." On ale vůbec nereaguje. To si ze mě dělá srandu? Ještě zkusím tohle...

,,Tak si tu klidně spi. Erick mě pozval na oběd, tak já půjdu s ním." řeknu a dělám, že odcházím z pokoje. Hned, jak jsem to řekla, Tom vyskočil z postele. Běžel rychle ke mně a chytl mě za ruku. Musela jsem se usmát.

My dream jobKde žijí příběhy. Začni objevovat