My dream job

-38-

Vsunu klíče do zámku a chci odemknout, ale v tom mi dojde taková jedna důležitá věc.

Už je odemčeno... A já si jsem na sto procent jistý, že jsem zamykal.

Pomalu otevřu dveře a opatrně tam nahlédnu. Snažím se být, co nejvíc potichu a pravděpodobně se mi to i daří, protože ještě nepřiběhla Tessa, aby se se mnou přivítala. Jdu pomalu předsíni až do kuchyně, ale nic tu nevypadá podezřele.

,,Ahoj zlato, konečně si doma!" řekne někdo za mnou a obejme mě. Já se ale samozřejmě leknu a uskočím tak tři metry od té osoby. Když se na ní podívám, zjistím, že to je Zendaya. No to mi mohlo dojít.

,,Sakra, co tu děláš?" řeknu furt vylekaně. ,,Přišla jsem tě navštívit." řekne nadšeně, jakoby mi právě nezpůsobila infarkt. ,,Děláš si srandu, že jo?" zeptám se jí nevěřícně. Dojdu k poličce, kde jsou skleničky a jednu vyndám. Natočím si do ní vodu a celou jí vypiju. Tohle potřebuju rozdýchat.

,,Proč bych si měla dělat srandu?" zeptá se nechápavě. ,,Protože normálně návštěva probíhá tak, že se ty lidi domluví. Ne že se do toho bytu vloupeš!" vykřiknu naštvaně. ,,Ale notak, žádný vloupání to nebylo." protočí očima a překříží si ruce na hrudi.

,,Já jsem tě sem nepustil a ani jsem ti nedal klíče. Kde si je vůbec vzala?" ,,Nechala jsem si udělat kopii toho klíče, kdyby se něco stalo. Co kdybychom teď řešili nebo dělali něco jiného." řekne s úšklebkem. Moc dobře vím, kam tím míří.

,,Mám lepší nápad. Co kdyby jsi teď odešla a já si mohl jít konečně lehnout." řeknu a dám skleničku, kterou jsem měl stále v ruce, do dřezu. ,,Lásko, to snad nemyslíš vážně. Vždyť už jsme se neviděli několik dní! A kdy jsme spolu spali to si už ani nepamatuju." vykřikne.

,,Myslím to vážně, jsem dost unavený z toho rozhovoru a už nemám náladu s někým mluvit, natož s tebou spát. Navíc zítra musím brzo vstát." řeknu a jdu z kuchyně pryč. ,,Jo ale na večeři s tou krávou si energii měl. A jak to jako myslíš, že musíš ráno brzo vstávat?" křikne a hned běží za mnou. Dojdu až ke vchodových dveřím a tam se zastavím.

,,Tak zaprvé už ji přestaň urážet. Za druhé měl jsem po celém dni hlad a tak si představ, že jsem šel na večeři. Na tom není nic špatného. A za třetí zítra letím do New Yorku, proto musím vstávat." ,,Proč letíš do New Yorku?" Už to tu nedávám.

,,Mám tam nějakou další práci. Nějaký rozhovor a tak. A teď když dovolíš, rád bych si šel lehnout." řeknu a otevřu dveře. ,,A nechceš, abych tu zustala s tebou?" zkouší to dál. ,,Já si fakt chci odpočinout. Dnes fakt ne." ,,Jak chceš." řekne uraženě. ,,Jo a dej mi ty klíče." řeknu a ona se na mě překvapeně podívá. ,,Nekoukej tak, ty kopie jsi udělala bez mého vědomí a prostě nechci, aby někdo jiný měl klíče od mého bytu." ,,Dobře, tak se hezky vyspi." řekne až nějak moc sladce, podá mi klíče a dá mi pusu. Hned jak odejde, tak zavřu dveře.

Povzdechnu si a vydám se do ložnice. Tam mě přivítá Tessa, která si hezky lenošila v mojí posteli. Jen jsem se rychle převlíkl do pyžama a zalezl do postele. Co mě však překvapilo, bylo to, že navzdory mé únavě, nechci spát. Nebo takhle já chci spát, ale nějak mi to nejde.

Musím pořád přemýšlet nad tím, co se v mém životě dělo za posledních několik měsíců. To, že se můj vztah se Zendayou rapidně zhoršil. To, že jsem potkal Cato a tak si s ní rozumněl. Vůbec nechápu, že se porušil moje zásady a začal s ní spát. Vždy mi přišlo nechutné, když někdo ve vztahu podvádí a teď to sám dělám. A taky jsem si nikdy nemyslel, že bych měl kamarádství s výhodama.

Čím déle tohle všechno trvá, tím více mi dochazi jedna věc. Proč vlastně se Zendayou chodím? Jo, miloval jsem ji a fakt hodně, ale vše se nějak zhroutilo. Náš vztah už tak trochu nedává smysl. Já bydlím v Anglii a ona v Americe. Já bych chtěl dítě klidně hned a ona mi říkala, že dítě tak až po čtyřicítce. Já podvádím jí a ona nejspíš mě. Spát s ní už nechci, přišlo by mi nechutné se jeden den vyspat se Zen a druhý s Catalinou, už tak je podvádění ve vztahu hrozná věc.

Budu to muset promyslet, protože dlouhodobě už to tak dál nechci.

***

,,Ahoj, Tome! Jak ses vyspal?" zeptá se usměvavá Catalina, která právě přišla. Už jsme na letišti a čekáme, až nám připraví letadlo. ,,No vlastně jsem moc nespal, ale to je jedno." povzdechnu si. Moje hlava si asi myslela, že bude lepší, když budu celou noc přemýšlet a vůbec se nevyspím.

,,Jakto? Stalo se něco?" zeptá se starostlivě a já se na ní pousměju. Vidím starost a znepokojení v jejích očích. Na jednu stranu mě to tížilo, protože jsem nechtěl, aby se nějak zbytečně strachovala, ale na druhou stranu... Těšilo mě, že se o mě tak bojí, protože to znamenalo, že mě má ráda a že pro ni něco znamenám.

,,Nedělej si s tím starosti, prostě jsem jednu noc nemohl usnout. Poletíme přes pět hodin, tak si trošku pospím v letadle." Zdá se, že moje snaha ukonejšit jí, zabrala, protože se na mě hezky usmála. ,,Tak já se půjdu podívat, za jak dlouho bude připravené letadlo." řeknu a vydám se pryč.

Catalina

Tom odešel a já se rozhodla zkontrolovat, moje sociální sítě. Od té doby, co natáčíme se mi zvedl počet sledujících o několik milionů a já z toho byla pořád ještě v šoku. Koukala jsem na to, co zveřejnili moji přátele z Itálie. Už se za nimi tak těším. Nemůžu uvěřit, že je uvidím už za dva týdny.

,,Proč mě nepřekvapuje, že jsi tu taky?" Ozve se vedle mě.

***

Ahojky, máte tu další kapitolu.

Konečně nad tou celou situací Tom začíná uvažovat🥳

Moc děkuji všem, co tenhle příběh čtou, hlasují pro něj a dávají komentáře.

Ani nevíte, jako obrovskou radost z toho mám.

Určitě taky sledujte můj profil, abyste věděli, kdy vyjdou díly a další důležité zprávy.

Vaše Nat😊