My dream job

-23-

Catalina

,,Fakt? To je super. Tak já tě vyzvednu za hodinu u tebe na pokoji. Už se těším." řekne Erick a pak odejde. Když už je trošku dál, otočím se na Miu a skoro až vyjeknu. ,,Co to jako mělo být?" ,,Ale notak, vždyť už ti musí hrabat z toho, jak jseš sama a on není špatný. Náhodou je to docela kus." ,,Tak s ním běž někam ty. Kdyby se mi líbil, tak si to s ním dohodnu sama." ,,Hele já chápu, že to není Tom, ale..." nenechám jí ani domluvit a hned ji skáču do řeči.

,,Proč ho sem zase taháš? Nemá s tím nic společného. Erick se mi prostě nelíbí a kvůli tobě s ním teď musím jít na jídlo. Nejen, že pro mě to bude utrpení, ale teď mu dávám naděje, že by to mohlo vyjít. Já chápu, že si to asi myslela dobře, ale příště se nepleť do mého milostného života. Teď mě omluvte, jdu na pokoj" otočím se a odejdu.

Tohle mě tak naštvalo. Nesnáším, když mě někdo do něčeho nutí a plete se do věcí, do kterých jim nic není. Já mám Miu ráda a jsem si jistá, že to myslela dobře, ale tohle prostě dělat neměla.

Cestou na hotel přemýšlím, jak to celou tu dobu s ním zvládnu. Je mi prostě tak nesympatický. Za pár minut jsem u hotelu a mačkám tlačítko na výtahu. Kufry nám sem donesli, během toho, co jsme natáčeli. Když stojím u dveří, zaťukám, protože nemám klíče. Za pár vteřin mi otevírá Tom s telefonem u ucha. Usměje se na mě a pak si jde zpátky sednout na postel a něco začne říkat do mobilu.

Já se rozhodnu připravit na tu "skvělou" schůzku a tak jdu k mé tašce, kde vytáhnu tričko a džíny. Už když jsem šla na hotel, bylo mi trochu chladno na nohy, protože docela hodně fouká. Obleču si to na sebe a přemýšlím, jestli si mám brát i mikinu.

,,Ty někam jdeš?" zeptá se Tom, který už dovolal. ,,Jo, musím" povzdechnu si a beru do ruky mikinu. ,,Myslíš, že bych si měla brát mikinu?" zeptám se. ,,Jo, radši si ji vem. Abys mi tu ještě nenastydla. U té vody docela hodně fouká. Myslím, že v noci má být i bouřka. Ale teď něco jiného, jak si to myslela, že musíš a kam teda jdeš?"

,,Na jídlo s Erickem." řeknu skoro až šeptem. On na mě vytřeští ty jeho krásný oči. ,,Cože! Jak jako s Erickem?" ,,No zase za mnou přišel a pozval mě. Já jsem se zase chtěla na něco vymluvit a odmítnout ho, ale Mia odpověděla za mě. Takže teď s ním musím někam do restaurace." Vysvětlím mu to. Nevím proč, ale nechtěla jsem, aby si Tom myslel, že se mi Erick líbí.

,,Aha, no tak kdyby něco tak mi hned zavolej nebo napiš. Klidně i kdyby ses nudila, což tedy nejspíš budeš, protože prostě Erick." Já se začala smát a on se na mě taky usmál. ,,A nechtěl bys mi zlepšit náladu a jít se se mnou potom projít?" Jakmile větu dokončím, jeho úsměv se ještě víc rozšíří. ,,Mile rád, slečno Marini."

***

,,Jak to děláš, že pořád vyhráváš? To není fér. Měl si mě nechat vyhrát." Vztekám se. S Tomem jsme se rozhodli, že si zahrajeme nějaký hry na mobilu. ,,No jo, jsem prostě rozený talent." Bouchnu ho do ramene a on se začne smát. Blbec.

,,Radši mlč a spusť nový kolo." A tak se taky stane. Ze soustředění na to, abych porazila toho bastarda, co leží vedle mě, mě vyruší zaklepaní na dveře. ,,Dále!" křiknu a nehodlám se zvedat. Beztak to bude Mia.

Dveře se otevřou a já se tam jen letmo podívám. Když mi ale dojde, kdo tam stojí, přestanu hrát. ,,Ahoj, Ericku. Promiň, úplně jsem zapomněla na čas." řeknu, když vidím Ericka, jak stojí v pokoji a rozhozeně na nás kouká.

,,Tak já myslím, že už bychom asi měli jít" ať už to máme za sebou.

***

,,Už víš, co si dáš?" zeptá se mě Erick, zatímco já se schovávám za jídelní lístek. ,,Ehm k pití bych si dala asi kolu a jídlo ještě vybírám." ,,A nechceš si dát víno?" ,,Ne, to je dobrý. Já na víno teď nemám chuť." Hlavně nechci pít víno s tebou. ,,A nevadí ti, že si ho dám já?" Dělej si, co chceš. ,,Jo, klidně." K jídlu jsem si nakonec vybrala těstoviny.