Restart [DOKONČENO]

30.

Pohled Lucie
Vstala jsem a na mobilu mi svítila nějaká zpráva. Byla od Jindry.
@j1ndra.cerny Dobré ráno Lucinko
@l.citta Dobré ránko. Jak ses vyspal?
@j1ndra.cerny Vyspal jsem se skvěle, doufám že ty taky
@j1ndra.cerny V 7.45 jedu do školy. Chceš svézt?
@l.citta Pokud pojedeš kolem, budu ráda.
@j1ndra.cerny Budu s tebou počítat, v 7.48 jsem na parkovišti

Nachystala jsem se do školy a napsala Kate, že s ní nejdu. Jindra mě měl jen svézt do školy, ale i tak jsem byla nervózní. „Hej! Proč nejdeš do školy?" Křikl na mě táta. „Jindra pro mě přijede." Ze stresu jsem si rýpala kůžičku u nehtů. „No...ale jenom tě sveze. Nejdeš ma módní přehlídku, tak si na to dej aspoň mikinu." Napomenul mě za top s výstřihem bez ramínek. Protočila jsem oči, ale vzala si ji.

„Ahoj." Usmála jsem se na Jindru, když jsem nastoupila. „Ahoj, moc ti to sluší." Objal mě a já jeho taky. Rozjeli jsme se a Jindra položil ruku na mé stehno. Tak zastavil nervózní třesot mé nohy. „Všechno je dobrý, dobře to dopadne." Ani nevěděl, co se děje, ale utěšit mě tak. Chytila jsem ho za ruku a palcem ho hladila po hřbetě.

„Užij si to ve škole." Objal mě, když jsme byli na chodbě u skříněk. „Děkuju, ty taky." Objetí jsem mu opětovala a usmála se. Hezky voněl. Kéž bych měla jeho mikinu. Pomyslela jsem si. Matyáš mi nikdy nedal své mikiny. Ale nemůžu ho o ně obrat. Jidra je ale stokrát lepší a hodnější. Víc vychovaný, bych řekla.

@j1nda.cerny Luci, nechtěla bys v pátek do klubu?
@l.citta Určitě chci jít. Do kterého klubu půjdeme?
@j1ndra.cerny Do Žluťáku? Nejsem si jistý, ale myslím že tam někdo hraje
@l.citta Klidně. Zeptám se táty, třeba bude vědět.
@l.citta Táta psal, že to on tam hraje
@j1ndra.cerny Super. Tak půjdem?
@l.citta Klidně

Pátek večer
Měla jsem na sobě bílý crop top a modré roztrhané rifle. Lehce jsem se namalovala a zrovna Jindra zvonil. Seběhla jsem dolů a my se vydali ke klubu. „Ahoj, moc ti to sluší." Objal mě. Hezky voněl. „Děkuji, taky ti to sluší." Černé triko mu obepínalo hruď, na nohou modré BAPE rifle a Niky Dunk Pandy, jeho oblíbené.

Když jsme došli do klubu, koncert byl v plném proudu. Hned si mě všimnul Radek za mixpultem a kývl na pozdrav. Táta si nás taky všimnul.

Hýbali jsme se a skákali do rytmu. Bylo to super. Moc jsem si to s Jindrou užila. Najednou se kolem mě začal motat nějaký starší kluk. Pořád se mě dotýkal a mně to bylo nepříjemné. Snažila jsem se ho odstrčit.

Jindra si toho hned všimnul. „Hej! Nech ji!" Odstrčil ho, ale kluk se nevzdával. „Pusť ji, říkám to naposledy." Zabručel Jindra. Šel z něj strach. „Nebo co? Co by takový kluk, jako ty, udělal? M?" Napřáhl se po něm. Jindra uhnul a praštil ho do žeber. Hned mě pustil a Jindra si mě přitáhl k sobě. Jindra toho kluka začal hned mlátit a dotyčný taky nebyl pozadu. „Jsi v pořádku? Všechno dobrý?" Hladil mě po zádech. „Jsem v pohodě. Co ty? Není ti něco?" Jindra se jen pousmál.

Bylo po show a my byli v backu. „Jindro, chceš něco?" Ptal se táta u stolu s alkoholem. „Ne, děkuji." „Slušný hodný kluk. To se jentak nevidí. Lucko, drž se ho. Čau, jsem Radek." Usmál se něj Radek. „Jindra." Přátelsky se poplácali po zádech.

Najednou táta s Radkem někam odešli a zůstala jsem tu jenom s Jindrou. „Luci..." „Jindro..." Skočila jsem mu do řeči. „Promiň, pokračuj." Nechala jsem ho. „Jsi v pořádku? Bál jsem se o tebe. Není ti nic?" Hladil mě po hřbetě ruky. „Všechno je dobrý. Ty ses někdy pral?" Nad mou otázkou se pousmál. „Všichni kluci se někdy prali. Na základce jsem se hodně pral. Vždy jsem vyvolával konflikty a nebyl zrovna nejhodnější. Bylo to období, kdy se rodiče rozváděli. Promiň, chápu jestli se se mnou nebudeš chtít bavit."

Najednou se z toho silného kluka stal malý ustrašený chlapeček. Viděla jsem v jeho očích strach. „To mě mrzí. Ale určitě to není důvod, abych se s tebou přestala bavit." Bylo mi ho líto. Přisedla jsem blíž a opatrně ho objala. Jindra si mě posadil na klín a pevně objal. Šimrala jsem ho ve vlasech a on obtočil ruce kolem mého hrudníku. „Promiň," Špitnul. „Nic se neděje, všechno je dobrý."

„Jindro, chceš hodit domů? Nebo u nás... přespíš?" Zeptal s táta a povzdechl si. „Jestli mě odvezete domů, budu rád. Ale klidně půjdu pěšky." Táta jen kývl na souhlas a zavolal na Reje. Ten nás odvezl domů, protože jako vždy nesměl pít. „Děkuji za svezení. Dobrou noc. Měj se Luci." Loučil se, když jsme zastavili před jeho bytem. „Dobrou noc Jindro." Usmála jsem se na něj a zamávala. „Dobrou." Ozval se táta s Rejem.

„Lucko, to je tvůj kluk?" Zeptal se Rej za volantem. „Ne, jen kamarád." „Je slušný a očividně dobře vychovaný. Toho se drž. Dominiku, to ti ani nemůže vadit, že by chodil s tvojí dcerou." Na poslední slovo dal důraz. Táta jen zamručel. Ani nevím, jestli to bylo pozitivní nebo negativní mručení.

„Luci, bylo něco mezi tebou a Jindrou? Viděl jsem, jak jsi mu seděla na klíně." Zeptal se táta, když jsem vyšla z koupelny. „Ne. Jen se mi Jindra s něčím svěřil. Nic se nestalo." Pousmála jsem se. „Vadilo by ti, kdyby mezi námi něco bylo? V autě jsi byl...takový jiný." Nevěděla jsem, jak to říct. „I když všichni říkají, že vypadá slušně, může se z něho vyklubat pěknej zmrd, kterej ti ublíží. Nechci, abys byla zase smutná." „To se nestane, doufám. Jindra není blbý."