34.

205 17 0
                                    

Už bylo po škole a já se chystala domů. „Maličká, jak se máš?" Objevil se u mě Jindra. Ráno jel do školy dřív, kvůli testu, který dopisoval. Tak jsme se neviděli. „Ahoj. Ale jo, mám se dobře. Copak ty?" „Všechno dobré. Co se děje?" Zeptal se, když jsem ho objala. „Nic. Jen..." Chtěla jsem se ho zeptat na nás. Ale nedokázala jsem to. „Táta začal s někým chodit. S nějakou Terkou a dnes ji pozve na oběd. Jsem trochu nervózní."

„Bude to dobré, uvidíš. Kdyby něco, napiš mi a přijedu pro tebe. Máš teď něco? Nebo tě můžu odvézt domů? Taky už končím." „Budeš zlatý." Dala jsem mu pusu na tvář. „A na rty pusu nedostanu?" Smutně se na mě podíval. Dlaň jsem mu položila na tvář a Jindra si mě chytil za boky. Dlouze jsem ho políbila a hlavu položila na jeho hruď. „Pojedem?" Zeptal se a vzal mě za ruku. Jen jsem kývla na souhlas.

„Luci? Něco pro tebe mám." Pousmál se. „Vždyť se nic neděje, proč...proč mi něco dáváš. Nic od tebe nechci." Nechápala jsem, co dělal.

„V čem spíš?" „V posteli," musela jsem se zasmát. „Normální pyžamo. Tátovo triko a kraťase. Prosím, nesměj se." Ale Jindra se vážně zasmál. „Proč v tátovém triku? Proč neřekneš? Já bych ti nějaké triko taky dal."

„Proč bych tě žádala o triko? Nebudu tě o něj obírat. Hlavně...ani spolu nechodíme. Proč bych ho měla teda nosit?" Sklopila jsem hlavu, za to co jsem řekla.

„Proto se chci tímto zeptat. Stala by ses mou holkou? Tímto to chci zpečetit." Podal mi dárkovou taštičku. „Ne, maličká. Neplakej." Přivinul si mě k hrudi. Jindru jsem rychle políbila, aby si to ještě nerozmyslel. V taštičce bylo Jindrovo triko. „Abys měla v čem spát." Pousmál se a políbil mě.

„Tak teď se mi domů už vůbec nechce. Chci být s tebou. Nevoz mě domů," Škemrala jsem. „Rozdáme si to na zadních sedačkách?" Podíval se mi do očí a následně zpět na silnici. Tohle Jindra nikdy neřekl, tak jsem netušila, jestli to myslí vážně. „Ty bys..." „Ne, neudělal bych to. Jedině, že bys chtěla." Dopověděl moji otázku. Musela jsem se zasmát.

„Měj se maličká. Miluju tě." To bych mohla poslouchat pořád. Jindrův hlas je tak melodický. „Dojeď dobře domů. Taky tě miluju." Políbila jsem ho. „Neříkej to 'taky'. To je jen přikývnutí. Jako bys to neříkala od srdce." „Dobře." Usmála jsem se a ještě jednou ho políbila.

Přišla jsem domů a uviděla u dveří bílé af1. Odhodila jsem tašku do pokoje a šla do kuchyně. „Ahoj," Usmála jsem se. „Čau Luci." Usmál se táta. Měl na sobě černé rifle a bílou košili, na které měl rozepnuté poslední tři knoflíčky. „Teri, to je Lucka, má dcera. Luci, Terka. Má přítelkyně." Terka vypadala krásně, jako na fotkách. „Luci, tobě to tak sluší." Usmála se stáhla mě do objetí. „Ty vypadáš...krásně. Táta má překrásnou přítelkyni." Měla jsem slzy v očích. Zamrkala jsem, a tak je zahnala.

Najedli jsme se a já se toho o Terce dozvěděla ještě víc. „Luci, co ten Jindra?" Zeptal se táta, když bylo ticho. Já se uculila. „Chodíme spolu." „To je skvělé! I když nevím o koho jde, z Domčového vyprávění je moc milý a hodný."

Táta s Terkou se šli někam ven projít a já zavolala Kate. Musela jsem jí všechno říct. Jak o Jindrovi, tak o Terce. Volaly jsme skoro dvě hodiny. „Volá mi Jindra, budu muset končit." Vypískla jsem, když se na mé obrazovce objevila Jindrova fotka. „Konči! Honem, zvedni tooo! Měj se bobe." Zakřičela Kate a zavěsila.

„Ahoj princezno," Pozdravil mě a já se usmála. „Ahoj Jindři. Copak děláš?" Volal mi přes facetime, tak jsem ho mohla vidět. „Zrovna nic, ale skládali jsme s Áďou puzzle. Tak jsem si na tebe vzpomněl. Cos dělalal ty?" „Volala jsem s Kate a před tím u nás byla ta Terka. Teď jsou s tátou venku." Jindra se pousmál. „A co? Je v pohodě?" „Je. Je moc hodná a krásná. Má oči jako máma." „To je dobře. Bude v pohodě, uvidíš." S Jindrou jsem si povídali asi hodinu, než přišel táta s Terkou. „Měj se prcku." Sám se zasmál nad tou přezdívkou a já taky. „Měj se obře," Zasmála jsem se. „Miluji tě." Dodala jsem a poslala mu pusu. „Mám ji. Miluju tě." Z dlaně udělal pěst, jako kdyby pusu chytil a zasmál se.

Lucka je s Jindrou, Dominik s Terkou. Co víc si přát? Možná aby jim to vydrželo co nejdýl. Žádné velké drama se nechystá, ale vždy tu bude něco zajímavého ke čtení. Jsem ráda, když vidím čísla přečtení. Vždy když na mě vyskočí jsem ráda, že reagujete a vidím, že vás to baví.
Luv ya

Restart [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat