Prišla som domov, začala som upratovať a organizovať svoj nábytok.
Ale nudila som sa takže som volala Veve že čo robí.
*Zvoní*
V:"Čauu"
S:"Ahooj"
N:"Ahoj,ja jsem tady taky"*povedal Nikos ktorý ležal vedľa Veroniky*
S:"No čo robkáte?"
V:"Práve sme dojedli,sa cítim jak tehotná teraz"
N:"Chceš bejt?"*povedal Nikos*
Začali sme sa smiať ale myslím že to myslel seriózne.
S:"Možno ,teda určite budeš,raz"
V:"Hej,hej"
S:"No a čo hovoril Nikos na to že by urobil Jakubovi koberec?"
V:"Že vraj hej a ešte dačo hovoril ale nepamätám si, dám ti ho"
Podala telefón Nikosovi
N:"Jakub by mohl přijet a nějak by sme to tady vyřešili a nejakej lepší materiál tady nakoupili."
S:"Odkážem,dnes sa idem ešte k nemu do štúdia pozrieť."
N:"Tak jo, ale však kdyby souhlasil tak přijeď taky, Veronika by byla určitě ráda."
S:"Eh no uvidíme."
Po chvíľke sme sa rozlúčili a ja som sa nejako urobili človekom a vyrazila do vedľajšieho bytu.
Zaklopala som.
Otvoril mi Jakub.
J:"Čauky"
S:"Ahoj"
J:"Pojď dál"
Išla som ,no mali tam pekne,a po stenách platiny
S:"Wou"
J:"Co se děje?"
S:"Ty spievaš?"
J:"Jo takže ty mě neznáš"*zasmial sa*
S:"Nie nepoznám"
J:"Neboj, jednou mě poznáš"*stále sa smial*
S:"Uhm, každopádne Nikos ti odkazuje že ti rád urobí koberec, ale pýta sa či by si nemohol dôjsť a že by sa tam dali nakúpiť aj lepšie materiály."
J:"Jo dobře, ja mu jdu volat."
Na to som mu kývla a už mu volal, išiel do vedľajšej miestnosti a ja som čakala asi v obývačke.
Potom sa tam objavil jeden plešatý.
?:"Hej vy mrdky, venku leje ale že hrozně"*potom upriamil pohľad na mňa*
?:"Ahoj*zakýval*"
S:"Ahojky"
?:"Ja jsem Robert, nebo mi řikej Zoot"
S:"Dobre,ja som Silvia"
R:"Super, kde jsou všichni?"
S:"Neviem ti presne odpovedať, ja tu čakám na Jakuba"
R:"Jseš jeho přítelkyně?"
S:"Ale nee, som susedka"
Kukal sa že, to fakt.
R:"Mít takhle hezkyy sousedky není trestný?"*smial sa*
S:"Prosím ťa"*tiež som sa smiala
Potom vyšiel Jakub.
J:"Tu chvilku odřídim, můžeme jet zítra"
S:"Akože aj ja?"
J:"No"
S:"Načo?"
J:"Ber to jako vděk"
S:"Tak fajn no"
Potom si všimol ako Zooty odkladá dáždnik.
J:"Čau Zoote."
R:"Ahoj ty mrdko,tys mi neříkal o sousedce"
J:"Naco by ti to bylo?"
R:"Ty seš kámoš teda"
Po chvíle sa nejako dohádali a ja som sa rozlúčila a šla k sebe.
Potom už iba nočná rutina a išla som spať.
Veronikin pohľad...
V:"No čo, prídu?"
N:"Jojo, prej to odřídi."
V:"Dobre no,a ide aj Silvinka?"
N:"Říkal že "Zítra přijedeme„ takže myslim že jo."
Objímla som ho.
N:"Copak?"
V:"Ďakujem."
N:"Cokoliv pro tebe."
Dali sme si pusu a išli spať.
Dúfame že sa vám táto knižka páči, lebo nám áno.
