If you want it's me you see

Nemocná

Když jsem se znovu probudila, Tom už u me tentokrát nebyl.
Bylo mi furt hodně špatně a opravdu jsem nehodlala vylézat z postele. Jednou rukou jsem se akorát natáhla pro mobil, který byl na nočním stolku. Poslala jsem Tomovi textovku, jestli by nemohl přijít do pokoje, ze mi je špatně. Hned co jsem odeslala zprávu se mi zvedl žaludek a běžela jsem do koupelny zvracet.
Co mi zase je? Snad to brzy zmizí! Nehodlám tu totiž své zbylé dva týdny, kdy tu jsou kluci jen promarodit.

Po chvilce přišel Tom a já stále ležela v koupelně u záchodové mísy. "Tome já se nemůžu zvednout." Řekla jsem mu když přišel. Neměla jsem vůbec sílu vstát. Tom ke mne přišel a odnesl me do postele jako hadrovou panenku. "Jen klidně lež a já ti přinesu čaj." Řekl a dal mi pusu na čelo.

Když přišel s čajem sedl si na kraj postele a změřil mi teplotu. Už mi trochu slehla. Měla jsem ji jen trochu zvýšenou. Napila jsem se čaje, ale trochu jsem se opařila. "Pozor! Ty jsi pitomá, ukaž." Řekl Tom a vzal mi z ruky čaj. Lehla jsem si a vyplázla jsem jazyk na znamení toho, ze jsem mrtvá. Tom se začal smát a já trochu taky.

Celý den jsem jen pak ležela v posteli a vůbec jsem nevyšla z pokoje. Tom byl po celý čas se mnou. Neustále me kontroloval, a staral se o mé pohodlí. Objímal me i když jsem mu říkala ať to nedělá, ze ten morybunduz chytne taky. Vím ze se budu opakovat ale je to opravdu Husband material!
Nevím ani kdy jsem usnula. Spala jsem totiž v průběhu celého dne.

Když jsem se ráno probudila, nebylo mi o nic moc lépe. Ach jo, proč já? Chci umřít fakt!
Když jsem ale videla ze je Tom vedle me, bylo mi hned o něco líp. Po nějaké době se také probudil a na chvilku odešel dolu. Najíst se a tak.
Když pak přišel netvářil se zrovna moc vesele.
"Copak?" Zeptala jsem se
"Budeme muset dneska s Billem na zkoušku. Večer se sice vrátíme, ale budeš tu muset zůstat sama. Respektive ne sama, bude tu mamka." Řekl.
"To nevadí, to nějak zvládnu." Odpověděla jsem. Tom se usmál a na chvíli šel ještě za mnou do postele.

Když pak s Billem odešli. Nevěděla jsem co dělat. Nebylo mi furt dobře a tak jsem musela zůstat v posteli. Rozhodla jsem se ze si pustím film.
Asi v půlce filmu jsem ale usnula.
Probudilo me vyzvánění mého notebooku. Byl to William.
Nebudu si zase hrát na netykavku. Furt je to můj kamarád a hodně důležitý člen kapely. Tak jsem mu to tedy zvedla.

Ti: Ahoj, co potřebuješ?
W: Ale nic. Volám jen tak. Vadí to?
Ti: Nenene jen se trochu divím ze mi voláš.
W: Jen proto ze si teď s Kaulitzem, neznamená, ze už nejsme kamarádi ne?
Ti: Ne proboha to ne! Jasně ze jsme furt kámoši.
W: Fajn. A kde vůbec je?
Ti: Tom? Tak ten je na zkoušení se svou kapelou. Já s nim jet nemohla protože jsem nemocná a není mi dobře.
W: A to tě tam jako nechal samotnou jo?
Ti: Nemůže zase kvůli mne odtrhnout celou svoji kariéru, to je blbost.
W: Ale tak když ti není dobře...
Ti: Hele, nejsem zase tak nemocná, ze bych nemohla existovat bez poskoků. A navíc je tu Simone.
W: Kdo je Simone?
Ti: Matka Billa a Toma. A taky moje hostitelka.
W: Aha tak to jo. A co jste včera dělali.
Ti: Jen jsme byli na pláži a bylo to moc super.
W: A nic vic jste jinak nedělali?

Wtfff na co se to ptá? To přeci nemůže vědět co se stalo před pláží ne?

Ti: Proč se vlastně ptáš?
W: Nevím, tak zajímá me proč si tak najednou onemocněla.

To dává smysl. Docela jsem si oddechla. Fakt bych měla přestat tak moc overthinkovat...

W: Ty přede mnou snad něco tajíš ze ti tak vadí ze se ptám.
Ti: Nenene, prosimtě, co bych tajila. Jen mi to prostě nedošlo, toť vše.
W: Ok.
Ti: A co jinak kapela? Jak jdou zkoušky a co škola.
W: Jo docela dobrý. Zkoušky jsou takový divný když tu nejsi ty s kytarou, ale nějak to zvládáme. Ve škole furt něco píšem a je to hrozný.
Ti: To s tou školou je nahovno no... ale jsem ráda ze vám jde zkoušení.

Za nějakou dobu jsme vypli hovor. Moc me to nebavilo. Nevím proč mi najednou Will tak vadí. Však to byl jeden z nejlepších kamarádů...
Hold jsem ale poznala někoho zajímavějšího.

A hele, já o vlku a vlk je doma.
Když Tom vešel do pokoje, ani nepozdravil, zahodil kytaru a praštil sebou na postel.
"Jsem upe mrtvej!" Řekl když měl zabořený obličej v polštáři. Šla jsem k němu blíž a pohladila ho po hlavě. On se otočil na me a vypadal naprosto zničeně. Dala jsem mu pusu na tvář a on mi ukázal ruce. Byly celé od krve a měl pořezané prsty o struny. Objala jsem ho a pak jsme šli do koupelny. Tam si Tom umyl ruce a obvázala jsem mu je obvazem. "Neboj to bude dobrý, brzy se to zahojí." Řekla jsem mu. "To je v pohodě, ja už jsem zvyklej." Odpověděl mi. Bylo mi ho líto, ale on to zvládne. No, bude muset. Za "chvíli" má turné.

Začala me znovu bolet hlava a bylo mi blbě od žaludku. Šla jsem si tedy lehnout a snažila jsem se usnout. Nešlo mi to. Neustále jsem se převalovala ze strany na stranu. Tom vedle me už spal. Usnul opravdu rychle. Opravdu doufám ze už mi bude zítra lépe. Už se tu začínám nudit a chci něco podnikat společně s klukama.

Ráno když jsem se probudila už vedle me Tom tradičně nebyl. Bylo mi ale lépe. Už jsem mohla normálně vylézt z postele. Šla jsem se tedy převléknout a umýt. Když jsem vyšla z koupelny, Tom zrovna vešel do pokoje. Vypadal, ze je rád ze mi je lépe. Přišel ke mne a doslova mi to řekl. "Jsem rád, ze ti je lépe." Objala jsem ho a on me začal lechtat na bocích. Okamžitě jsem se od nej odtrhla a začala jsem se smát. "Ty jsi idiot!" Zakřičela jsem na něj. On se začal smát taky.

Kluci museli dnes ale znovu odejít na zkoušku, takže jsem doma byla znovu sama. Napadlo me, ze začnu psát texty které už mám nějakou dobu v hlavě. Sedla jsem si tedy ke stolu a začala jsem psát. Psala jsem docela dlouho. Tenhle text jsem si začala promýšlet ještě před mou cestou do Německa.
Když jsem to tak trochu dopsala, hned jsem to poslala Liv. Chci aby to viděla jako první protože už dlouho chceme do nějaké soutěže abychom se proslavili. Myslím ze s originální písničkou budeme mít větší šanci.
Písnička zatím nemá jméno, ale je hlavně o spontánnosti života a o osudu.
Liv si mou zprávu jen zobrazila a hned mi začala volat....

AHOJJJ MÁ TU NOVOU ČÁST. DOUFÁM ZE VÁS BUDE ALESPOŇ TROCHU BAVIT. BUDU MOC RADA KDYŽ BUDETE HLASOVAT!! DOUFÁM ZE BUDU MOCT VYDAT DALSI ČÁST CO NEJDŘÍVE... ZATÍM PAPAAA