If you want it's me you see

Pako

Stále je pátek 10.7. a já právě sedím v zákulisí na bedně od hudební techniky. Snažím se zpracovat co se právě stalo.
Upřímně, nevím jak se mám cítit a ani nevím jak se cítím. Máme za sebou obrovský úspěch po tom co se nám povedlo vystoupení na tolik, abychom si vysloužili Golden Buzzer a postup do finále.
Na druhou stranu, je to přesně deset dní od me ztráty kontaktu s Tomem a dnes jsem mohla mít šanci ho znovu vidět. Bohužel, jsem ji promarnila.
Je tohle osud? Opravdu už ho nikdy nemám vidět? Co jsem udělala špatně? Strašně moc ho chci vidět. Strašně moc chci znovu obejmout Billa. Strašně moc si chci dát placáka s Georgem. Strašně moc si chci znovu zahrát palečkovanou s Gustavem.
Opravdu mi chybí. Trápí me, že je nemůžu vidět. A ještě více me trápí, že tím kazím tuto chvíli svým přátelům...

Seděla jsem tam a nikdo si me moc nevšímal. Nevadilo mi to, chápu ze se chtějí radovat a ne si kazit náladu mými problémy.
Najednou se u me znovu objevil William. "Copak se děje a proč se s námi neraduješ?" Zeptal se opatrně. "Ale nic, jen, jsem dneska měla šanci znovu vidět Toma..." Odpověděla jsem mu.
"To me moc mrzí opravdu, ale neměla bys tu sedět sama když jsme právě zažili něco takového. Pojď půjdeme za ostatními." Řekl a chytl me za ruku. Šli jsme spolu za ostatními. Liv byla opravdu nadšená a Dave sdílel její energii. Byla jsem opravdu ráda ze jsem je viděla takhle šťastné. Brzy jsem také chytla jejich úsměv a zlepšila se mi nálada.
Po chvíli za námi přišel nějaký člověk. "Dobrý den. Velice gratuluji k postupu přímo do finále. Často se to neděje ze kapela postoupí už v prvním kole. Jen jsem vám chtěl říct, ze termín finále je 20.7. Budete to mít i v e-mailu, který jsme vám právě zaslali." Sdělil nám.
"Děkujeme." Odpověděla jsem a usmála jsem se.
Později jsme šli všichni na hotel, který jsme měli zarezervovaný jen do soboty.
Každý jsme měli svůj pokoj, takže nebyly žádné komplikace.

Další den jsme už jeli domů. Odvezl nás znovu ten stejný autobus. Uhradili nám dokonce jízdenky zpět do našeho města.

Když jsem dorazila domů, čekala tam na me mamka i s babičkou a tetou. Všichni ze me měly ohromnou radost a chtěly to oslavit. Měli jsme dort a také nějaké šampaňské.
Byla jsem ráda ze přišly a podpořily me.
Když už bylo docela pozdě rozhodla jsem se jít spát. Samozřejmě jsem si předtím dala sprchu.

Další den jsem opravdu nevěděla co mám dělat. Od rána nebyla doma mamka a já se dost nudila. Chtěla jsem si pustit film aby mi ten čas rychleji utíkal když v tom mi přišla textovka. Byla od...Williama? Co ten potřebuje?

W: Ahojj
Ti: Ahoj co potřebuješ?
W: Ale nic, jen jsem chtěl vědět jak ti je. Včera si byla jak uzlíček nervů.
Ti: Jo to je pravda, ale už je mi lip. Jistě, není to nejlepší, ale ujde to.
W: A nechceš něco podniknout? Jako, jen my dva?
Ti: Hele Wille, já nevím. Furt jsem se přes Toma nepřenesla.
W: Ale nee takhle jsem to nemyslel! Jen jako přátele samozřejmě.
Ti: Dobře, tak teda jo, kámo.
W: Okey bude přespávačka, kámo!

Trochu jsem se nad tím pousmála. Pustila jsem si ten film a čekala jsem na Willa.
Asi za půl hodiny někdo zazvonil. Samozřejmě to byl William. Šli jsme do mého pokoje. Bylo to docela zvláštní. Nikdy jsme nebyli samy. Jako, jen my dva. William ale vyndal z tašky plno pytlíků s křupkama a hned to přestalo být divné.
Lehla jsem si na postel a vzala jsem si k sobě jedny křupky. Will seděl na zemi a kradl křupky mne.
Povídali jsme si o všem možném. Zjistila jsem, ze má taky rád horrory a ze řetízek, který má na krku, vlastně nic neznamená. Našel ho na zemi v kině.
Dost jsme se nasmáli a čas utekl jako voda.
Rozhodli jsme se ze půjdeme připravit spaní. Will měl matraci na zemi.
Šla jsem se do koupelny převléknout a vyčistit si zuby. Poté jsem se vyměnila s Willem a šla jsem si lehnout do postele.

Když se William vrátil, taky si šel lehnout. Ležel naproti mé posteli. Prostě tam kde jsem měla nohy. A právě když jsem tam měla nohy začal me lechtat. Okamžitě jsem ucukla a nenechala jsem si to líbit, takže jsem ho flákla polštářem. On popadl svůj polštář a taky me s nim fláknul. Začali jsme se mlátit polštářema a smáli jsme se. Chtěla jsem ho po něm hodit, ale minula jsem. Byla jsem tedy bez polštáře a mojí misí bylo, získat ten jeho. William věděl co chci udělat tak ho zvedl nahoru a ja na nej nedosáhla. Jelikož jsem ale chytrá, vyskočila jsem si na postel a sebrala mu ho. Flákla jsem ho!
Strašně me to vyčerpalo a tak jsem sebou práskla na postel. William si lehnul vedle me a oba jsme ze začali smát.
William pak udělal to, co předtím Tom. Lehl si na bok a podepřel se rukou. Taky jsem se na něj otočila. Vedli jsme dlouhý oční kontakt a ani jeden z nás ho nepřerušil. Will mi pak dal pomalu ruku na tvář a začal se přibližovat. Políbil me... a ja.. začala spolupracovat...
Začali jsme se trochu intenzivně líbat a William si pak sedl a ja si mu sedla na klín. Stále jsme se líbali a ja mu chtěla sundat tričko. Když jsem ho ale sundavala, zachytil se mi malíček o jeho řetízek. Trochu jsem ho přidusila a začala jsem se trochu chechtat. On se taky zasmál a řekl...
"Proboha, ty jsi pako."

Okamžitě jsem si uvědomila co dělám. Odstrčila jsem se od Willa a stoupla jsem si na zem. Zamotala se mi hlava a začala jsem si to vyčítat. Cítila jsem ze se mi dělá blbě a tak jsem běžela na záchod. Z nervů jsem se pozvracela.
William přišel za mnou a začal se ptát. "Co se stalo? Co jsem řekl? Udělal jsem něco blbě?"
Já jen zvedla hlavu z mísy. "Tohle byla obrovská chyba. Jsme přeci kamarádi a ja furt někoho mám. A ne jen tak někoho. Je to ten nejdůležitější člověk a miluju ho." Řekla jsem a samotnou me trochu překvapilo co jsem řekla.
"Dobře rozumím. Omlouvám se. Asi bych měl jít domů." Řekl William a ja na něj kývla hlavou.
Čekala jsem než odejde, abych se vyhla nepříjemnému loučení. Vrátila jsem se do pokoje a šla jsem spát.

Spalo se mi opravdu příšerně. Probudila jsem se s výčitky. Nevycítila jsem to Willovi, ale sobě. Teď jsem mu ublížila a to ani nevím jestli Toma ještě někdy uvidím.
Nechci ale s Willem nic mít. Je to fakt super člověk, ale je to jen kamarád. Rozhodla jsem se mu napsat. Napsala jsem proste dlouhou zprávu o tom jak me to mrzí, ale nikdy spolu moct být nebudeme. William se mnou souhlasil ze bude lepší zůstat přáteli.

AHOJJJ JE TU NOVÁ ČÁST! SNAD SE BUDE LÍBIT! MOC DEKUJU ZA VŠECHNY KOMENTÁŘE ILY GUYS!! BUDU RADA KDYŽ BUDETE HLASOVAT! ZATÍM PAPAAAA