První pohled/ STEIN27

•~•10•~•

/Pohled Dar/
Domů jsem se vrátila v 18:43. Když jsem přišla domů nemohla jsem pořád uvěřit tomu že zrovna on se se mnou začal bavit. No když jsem se vysprchovala tak jsem si šla chvíli kreslit. Nakreslila jsem louku plnou slunečnic a u toho poslouchala pisničky nečekaně jsem si k atmošce pustila "Slunečnice".

(Pozn. Autorky: nevim jestli je to origo video teďka sorry ale hlavní je to že tam ta písnička je)

Když jsem dokreslila šla jsem si pro ovoce k večeri dala jsem si jablko s banánem ( nakrájená jsem si to do misky).
Když jsem donesla tak už jsem jenom projížděla soc. sítě a pak už jsem šla spát (bylo 20:54)

Ráno jsem se vzbudila a mamka řekla že pojedeme do IKEI nakoupit nějaký doplňky do domu a ještě nějaký nábytek. (Pozn. Autorky: nevim jestli je v Brně IKEA ale Delejme že je)

Už jsme měli nakoupeno všechno možné a byl čas trochu už po obědě ale mi jsme si i tak došli na oběd žeano, měli jsme čínu. Když jsme se vrátili domů byla jsem docela unavená tak jsem si šla lehnout.

/ Pohled Katrin (Dar mamka)/
Šla jsem si chvilku lehnout a přemýšlela jak to Dar říct. ( Jo vy to vlastně nevíte). Takže už jsme s jedním mužem rok a půl ale Dar o tom pořád neví nevim proč jsem jí to neřekla ale prostě to ještě neví, ten "záhadný muž" se jmenuje Dereg. Je milý mám ho moc ráda a dělá mě šťastnou takže dneska o něm řeknu Dar. Dereg má jedno dítě je to kluk a je mu 16 ale za pár dní ( za tři) mu bude 17.
Uplynula asi hodina a já jsem se rozhodla jít za Dar.
M: Dar??
D: No.
M: chtěla bych ti něco říct tak prosím přijď do obýváku.
D: A to mi to nemůžeš říct tady..?
M: Ne.
D: Ok no.

Dole v obývaku:
D: Tak co jsi potřebovala ?
M: No nevim jak začít... Už rok a půl chodím s jedním mužem..
D: Cože???
M: No.. chtěla jsem ti to už říct tolikrát ale tohle mi přišlo vhodné protože jsme se sem přestěhovali a oni se sem pristehujou taky.
D: Oni???!
M: Ano jmenuje se Dereg a má syna Tobiáše je mu 16 ale za tři dny mu bude 17.
D: Hmm..

/ Pohled Dar/
To co mi teď řekla mě zarazilo a tak jsme řekla jen Hmm.. a běžela k sobě do pokoje. Nevěděla jsem co budu dělat prostě už to trvá rok a půl a ona mi to neřekla. Byla jsem s toho dost v prdeli a to jsme tak trochu zapoměla říct trpím psychyckými potížemi. A z tohohle se mi udělalo špatně asi jsme dostala záchvat. Nemohla jsem moc dýchat a najednou se nádraží všechny slzy, tím pádem bylo ještě těžší dýchat . Upadla jsem na zem a omdlela. ( Takže něco k mým problémům: když mi bylo ještě 15 měla jsme anorexii, a teď prostě nemám moc stabilní psychyku a rozhodí mě zkoro vše a ještě k tomu má někdy tyto záchvaty buďto rovnou jenom omdlym a nebo nejprve nemůžu dýchat a pak se mi navalej slzy a to nejhorší stadium že mě random chytnou křeče a pak nemůžu dýchat ( něco jako epilepsie akorát trochu jinak))(Pozn. Autorky: nevim jestli něco takového je ale ona to prostě má).

/Pohled Katrin/
Dar to asi dost vzalo a najednou jsem slyšela ránu že zhora. Nejprve jsem myslela že ji něco spadlo ale pak mi došlo jaké má někdy stavy. Rychle jsem k ní běžela a viděla ji na zemi jak nemůže pomalu popadnout dech, snažila jsme se jí probrat když jsem ji probrala tak jsem ji dala inhalátor aby to rozdychala.

Čauky mňauky absolutně nevim co jsem vytvořila ale snad se líbí a hlavně nevim jestli něco takovýho existuje ( to co má Dar) a když už jestli se to dá rozdychat inhalátorem papa❤️.