Koupena Mafií

Kapitola 1.

Z klidného spánku Elen vyrušilo zazvonění budíku. Potichu si postěžovala že už musí vstávat. Neochotně se oblékla do džínů a bílého trička a šla se chystat do školy. Došla do koupelny a podívala se na sebe do zrcadla. Její dlouhé tmavě hnědé vlasy byly trochu zacuchané a hnědé oči vypadaly opravdu ospale.

Q,,No konečně, co ti tak trvalo?" řekla netrpělivě její blonďatá kamarádka Nikky, jako by se snad do té školy těšila. Rychlým krokem se vypravily do školy. Celý den nikdo nemluvil o ničem jiném než  o párty, která se měla konat u jednoho kluka ze starších ročníků. Obě kamarádky se opravdu hodně těšily. Den ve škole se vlekl neuvěřitelně
pomalu než skončily všechny vyučovací hodiny byli už všichni pořádně vyčerpaní. S myšlenkou blížící se párty najednou všichni jakoby ožili.

,,No a v kolik si dáme sraz?" Zajímala se Elen
,,Tak v 8 večer?"
,,Fajn"

...

Když už bylo 7 večer Elen se pomalu začala chystat. Dorazila na sraz s Nikky. Došly spolu k opravdu velké a luxusní vile.
,,Wow, to je jeho?"
,,Jeho rodiče jsou teď pryč tak uspořádal pořádnou párty, jo a slyšela jsem, že je i docela hezký" Zasmála se Nikky ,,Jsem zvědavá v jakém stavu ten dům najdou" přidala se k smíchu i Elen. Vstoupily do domu.

...

Párty byla v plném proudu. Elen si užívala, tančila, povídala si s ostatními a ztratila pojem o čase. Podívala se na telefon a zděšeně vytřeštila oči.

,,Doprdele já už měla být doma"
Měla přísně přikázáno být do 11 doma. ,,Nikky budu muset jít" oznámila jí smutně ,, Už?" Povzdechla si Nikky, už byla trochu opilá.,,Nemám tě doprovodit?" Zeptala se jí Nikki starostlivě. Elen byla ráda, že má takovou starostlivou kamarádku, ale byla si jistá, že cestu domů zvládne v bezpečí sama. Rychle rozloučila s ostatními a spěchala domů. Cestou přemýšlela jak to rodičům vysvětlí.
Domů pěšky to měla půl hodiny. Modlila se, aby její rodiče už spali a jejího zpoždění si nevšimli. Ač se teď trochu bála domácího vězení, své rodiče měla opravdu ráda a věděla že jim jen záleží na jejím bezpečí.

Rozhlédla se po tmavé, spoře osvětlené ulici. Do jejího domova jí ještě zbývalo dobrých 20 minut cesty. Tmy se nikdy nebála ale přesto neměla úplně dobrý pocit. Šla rychlou chůzí a poslouchala svoje boty, jak klapají o chodník.

K Elen přijíždělo tmavé auto. Vypadalo že jen projíždí, ale k Eleninému zděšení začalo zpomalovat až se úplně zastavilo. Z černého auta vystoupili 3 vysocí muži a zastoupili jí cestu. Začala utíkat, ale bylo jí to k ničemu jeden z mužů jí pevně uchopil za předloktí. Elen se snažila bránit, chtěla začít křičet o pomoc, ale další muž jí pevně přitiskl na ústa něco smradlavého. Pořád se marně snažila bránit, ale cítila jak jí postupně tělo více a více slábne. Věděla že tenhle boj je marný. Poslední co cítila bylo, jak pomalu klesá k zemi a jak jí někdo zvedá do vzduchu. Pak už jen upadla do tmy...

Ahoj všichni chci vám moc poděkovat že tuto knihu čtete. Píšu poprvé, tak budu moc vděčná za jakoukoliv připomínku a nebo radu. Nezapomeňte zanechat hvězdičku a komentář. Vím že tato kapitola byla trochu kratší, ale nebojte se další díly budou rozhodně delší. Děkuju vám a přeju hezký den ;)