Koupena Mafií

Kapitola 4.

Šla tichým a nejistým krokem, netušila co jí čeká. I se služebnou procházela chodbami. V každé byl minimálně 1 bodyguard. Elen nechápala co je to za dům, nebo spíš sídlo, něco takového na vlastní oči nikdy neviděla. Celé sídlo bylo neskutečně luxusně zařízené. Snad každý bodyguard Elen přejel pohledem.

Došly k nějakým dveřím. Služebná opatrně zaklepala. Po chvíli se ozvalo hluboké ,,Vstupte" Služebná otevřela dveře. Služebná ustoupila Elen z cesty, smutně se na ní podívala a rukou jí pokynula aby vstoupila dovnitř. Opravdu se jí nechtělo, ale co jí jiného zbývalo.
Vešla do jakési kanceláře. Místnosti dominoval velký dřevěný stůl. A vedle něj stál vysoký, poměrně mladý muž. Podívala se mu do tváře. Měl tmavě hnědé vlasy a ledově modré oči, které hleděly na Elen s chladným výrazem ve tváři.

Přistoupil o pár kroků blíž k Elen a upřeně se jí podíval do tváře. Poté i okázalým pohledem sjel celé její tělo.

,,Opravdu pěkná, Sovajskyj nezklamal. Dovezl opravdu dobré zboží. Věřím že v posteli budeš stát za to"

To Elen opravdu vytočilo. Není žádná prostitka. Má svoji důstojnost. ,,Já nejsem žádná děvka"

Když viděla jeho výraz ve tváři, došlo jí, jak moc to posrala. Jeho pohled ještě víc zdvrdl a oči ztmavly. Rychlým krokem přistoupil k Elen, která začala couvat.

K jejímu zděšení narazila do chladné zdi. Muž jí přirazil ke zdi, pevně uchopil za krk a začal jí dusit, naklonil se k jejímu uchu.

,,Zapamatuj si to, jseš děvka, koupil jsem tě. Nejsi nic, jsi jen věc která je tady pro mě když já budu chtít, je ti to jasný? A nemám problém tě zabít teď a tady"

Elen už přestal docházet vzduch. Konečně jí pustil. Musela se několikrát prudce nadechnout, aby se zase dala do pořádku. Muž se na ní s úšklebkem podíval
,,Jsem rád že jsme si to vyjasnili" Přiblížil se k ní ještě blíž, ruce mu sjely po jejích zádech až se zastavily na zadku. V ten moment se jí přisál na krk. Elen zděšením ztuhla.
Naklonil se jí k uchu
,,Dnes večer mám něco na práci, jinak by tohle byla hodně dlouhá noc" Než se Elen stačila vzpamatovat už se muž ze dveří vyklonil na chodbu ,,Odveď jí do pokoje" Bodyguard Elen uchopil za paži a táhl jí do jejího pokoje.

Když tam došli a zamknuly se dveře. Elen zoufale svezla po zdi na zem. Její krásné tmavě hnědé oči se jí zalily slzami už jim nebránila. Stékaly po tvářích proudem. Hrozně se bála co s ní bude.

...

Po dlouhém přemýšlení a pláči se zvedla ze země a pomalým krokem došla k velkému oknu a pohlédla do zahrady. Už zapadalo slunce. To seděla na té zemi tak dlouho? Z okna nedohlédla na konec pozemků, byla si jistá že musí být nemožné se odsud dostat naživu.

Služebná jí přinesla lákavě vypadající večeři, ale Elen neměla na jídlo ani pomyšlení. Večeři odmítala ale služebná se nedala odbýt. Nakonec si povzdechla a nechala jídlo na nočním stolku.

Elen ještě chvíli koukala do prázdna. Poté si povzdechla, a šla do koupelny. Byla opravdu draze zařízená. Vysvlékla se ze svých šatů a došla do sprchového koutu. Pustila na sebe proud horké vody, a alespoň na chvíli se trochu uvolnila. Voda smyla zbytky líčení a zaschlé slzy. Nanesla si na ruku trochu šamponu a umyla si vlasy.

Po delší době vyšla ze sprchy. Ručníkem si opatrně osušila tělo. Všimla si, že má na boku dost velkou podlitinu. Vysušila si vlasy a zamířila k posteli. Převlékla se do věcí na spaní, co našla ve skříni, která byla v pokoji také. Byla opravdu draze zařízená. Povzdechla si.

Dlouho se se jen v posteli převalovala, ale nakonec přece jen upadla do velmi neklidného spánku

Vím, že v téhle kapitole se nic moc nedělo a nebojte blíží se nám trochu akce Napište do komentářů jak by se vám líbil vývoj příběhu. Mám už něco vymyšlené, ale ráda se vám přizpůsobím. Nezapomeňte na hvězdičky a při dání příběhu do knihovny :)

Mějte se krásně <3