Koupena Mafií

Kapitola 3.

Z dálky slyšela hlasy. Nedokázala je poznat. Zkusila se trochu soustředit, aby slyšela co říkají.

,,Přivezl jsem jenom jednu, ostatní nestály za nic. Byla na konci aukce, víte asi co to znamená že? Ta nejlepší. Taky že stála 400 tisíc. Musím říct že za to ale stojí, vypadá opravdu dobře."

,,No dobře přiveď ji"

Cítila jak ji popadli někam vlekly někam do neznáma. Někam ji položili. Přišlo jí, že do něčeho měkkého, něco jako křeslo, nebo gauč.

Viděla rozmazaně. Ucítila, jak jí velká dlaň pevně uchopila za bradu a zvedla vzhůru. Nic neviděla.

,,Pěkná, i postava stojí za to, beru jí. Dobrá práce Sovajskij"

,,Děkuji pane, jen bych doporučoval, aby jste chvíli počkal, než z ní vyprchají ty drogy co jim píchaj aby nedělaly bordel. Věřím že bude stát za to"

Pak už se Elen jen zatmělo před očima a upadla do temnoty

...

Probudila se, nejdříve nechápala co se děje. Divila se, proč není u sebe doma v pokoji. Cítila slabou bolest hlavy a i celého těla. Byla ale plně při vědomí. Ne jako když byla pod účinkem drog. Viděla už jasně a ani se jí netočila hlava. Podívala se na své předloktí a uviděla vpich po dané droze.Potom se jí v hlavě začaly objevovat vzpomínky. Na dost věcí si pamatovala jí pořád zůstávalo v mlze. Třeba jak se dostala do tohohle pokoje. Rychle se posadila na pohodlné posteli a rozhlédla se. Pokoj byl zařízený do do bílé a šedé barvy. Byl o dost větší než u ní doma. První myšlenka, která ji napadla bylo utéct. Rychle se vydala ke dveřím a stiskla kliku. Byly zamčené Rozhodla se dál prozkoumávat pokoj. Druhá možnost útěku se jevila oknem. To ale za boha nešlo otevřít. Elen a ním cloumala ale klika nepovolila.

Šla k dalším dveřím, co se v pokoji nacházely také. A k její radosti byly odemčené. Ovšem radost jí vydržela jen na chvíli, když zjistila že je to prostorná koupelna. Všechny naděje z ní spadly. Netušila kde je, a co sní bude. Hrozně se bála. V očích jí pálily slzy, ale pokoušela se je zahnat. Myslela na rodiče, na svůj domov a i přátele, hlavně na Nikky. Proklínala sama sebe, že na tu párty šla. Nebo že se vracela tak pozdě.

Z přemýšlení jí probralo odemykání dveří. Do pokoje vyšla žena okolo 40 let. Měla na sobé černé šaty a bílou zástěru. Když se podívala na Elen, měla ve tváři soucitný výraz.

,,Promiňte že ruším slečno, ale máte jít za panem Willsonem"

Tak, po delší době jsem tu zpět s novou kapitolou. Vím ze je opravdu hodně krátká a a ještě na ní chci provádět nějaké úpravy.Snad se kapitola bude líbit<33