Koupena Mafií

Kapitola 7.

Došli do Jamesova pokoje. Byl o hodně vétší a luxusnější než ten její. Elen se třásla. Udělá cokoliv, aby se to už nestalo. James na ní zatím jen hleděl.

Přistoupil k ní blíž. Elen o dva kroky couvla.

,,Jdi spát"

Elen se na něj překvapeně podívala
Zaplavila ji neuvěřitelná úleva. Pořád ale se bála že se to nějak zvrtne. Furt byla unavená a bolelo jí celé tělo. Rychle si šla lehnout. Do měkké a prostorné postele.

On jen vyšel na chodbu a zavřel za sebou dveře.

Ne že by jí nechtěl. Samozřejmě že ano, byla překrásná. Každému by se líbila. Ale neudělal by to. Věděl až moc dobře odkud pochází takový mladý holky. Obchod s lidmi.
I když byla opravdu pokušením věděl, že by to neudělal něčemu tak nevinnému a bezbranému. Neznásilnil by jí. Nebyl dokonalý, to o sobě ani nikdy netvrdil, ale i on měl své hodnoty a zábrany.

Nebyl jako jeho starší bratr Thomas, který si vždy bral to co chtěl a nikdy nebral ohledy na ostatní. Holky si takhle občas kupoval. Sám věděl že by s ním žádná dobrovolně nebyla.
Vzhled jeho bratra nebyl problém, spíš naopak. Neuměl se však nikdy ovládat. Jeho povaha byla jen násilná, nenávistná a sobecká.

Ale byl to jeho bratr. Po otci zdědil velký majetek i rodinné obchody a on měl povinnost, jako člen klanu mu s tím pomáhat. On byl spíš ten, který udělal špinavou práci, když si jeho starší bratr nechtěl špinit ruce.

Prošel dlouhou chodbou a sešel schody. Přistoupil k rozsáhlému baru. Nalil si jednu skleničku whiskey. Sedl si do prostorného křesla a zadíval se do ohně, který už pomalu zhasínal v krbu.

Netušil proč, ale zase si na ní vzpoměl. Na její hezkou tvář, dlouhé tmavé vlasy a velké hnědé oči.
Myšlenku na ní po chvilce zahnal.

...

Po asi půl hodině vstal a vydal se zpět do svého pokoje. Opatrně a co nejvíce potichu vstoupil do místnosti. Podíval se na svoji prostornou postel. Spala. Přistoupil k ní a pohlédl jí do tváře. Natáhl ruku a opatrně jí zastrčil pramen vlasů, co měla ve tváři za ucho. Když odhrnul vlasy a měl dokonalý výhled na její hezkou tvář všiml si, že na ní byly zaschlé slzy. Byla schoulená do klubíčka.

Ještě chvíli ji jen sledoval a pak odešel spát do vedlejšího pokoje. Jako jeden z mnoha v tomhle sídle, byl to jen prázdný pokoj pro hosty.

...

Když Elen otevřela oči, uviděla neznámý pokoj. Spalo se jí o dost  lépe než předešlé noci. Postel byla pohodlnější než ta její. Vzpomněla si na to, jak sem dostala. Byla vděčná, že jí nic neudělal.

Opřela se o stěnu u postele a přitáhla si kolena k bradě a hypnotizovala pohledem dveře

Po dlouhé chvíli se otevřeli a do pokoje vešel James na chvíli se Elen podíval do očí. Všimla si jak sytě zelené jsou.

Po krátké době ale přerušila oční kontakt a podívala se na své ruce.

,,Děkuju" řekla tiše

Na chvíli se zatvářil nechápavě, po vteřině mu to ale došlo.

,, Nemusíš děkovat."

,,Jak se jmenuješ?" Zeptal se

,,Elen"

Jen se slabě pousmál

Chtěla bych se omluvit, že jsem dlouho nepřidala žádnou novou kapitolu. Pokusím se přidávat nové kapitoly každý týden

Prosím napište mi svůj názor na to, jak se bude příběh vyvíjet. Budu moc ráda za každý nápad

Děkuju moc že jste přečetli tuto kapitolku, snad se vám příběh
líbil <333