Seznam ztracených duší [rozhovory]

Hlubina - amylaza

V této speciální kapitole vám blíže představíme autorku vítězného příběhu Hlubina zesoutěže Open Novella Contest CZ/SK 2023 - přivítejte prosím amylaza !

Prozraď nám pro začátek něco málo o sobě.

Ehm, tak ahoj všem! Jsem amylaza, momentálně studuji na VŠ (obor je asi jasný z motivu příběhu), ale psaní se věnuji již hodně dlouho, už od základky. Na WP jsem došla před pár lety jako na místo, kam hodit věci, co jsem napsala, aby to nehnilo u mě v šuplíku. Snažím se psát příběhy, které bych si sama přečetla, a když se líbí někomu dalšímu, beru to jako nádherný a nečekaný bonus. Miluji kombinaci BL a fantasy, takže na tohle se zaměřuji a tohle najdete u mě na profilu. Občas do toho zamixuji i trochu detektivky. A protože ráda kreslím, kdo má dost odolné oči, může mrknout na můj Instagram @amy.laza.s (jo, a je tam taky takový trailerek na novelu)

Pro účast v ONC23 sis vybrala téma 32. („Bezedná jáma, která se nachází kousek za vaším domovem byla součástí kdejaké legendy. Nikdo netuší, jak je hluboká, lidé do ní už po staletí hážou jakékoliv věci a někteří z nich do ní dokonce skáčou s myšlenkou, že v ní naleznou odpověď na všechny otázky, které lidstvo trápí. Dnes... Dnes se ale konečně dozvíme pravdu o této jámě.") Co tě na tématu zaujalo a proč právě tohle?

Úplně mě to trklo. Připomnělo mi to můj nápad snad ještě ze základky o jezeře Vostok. Jezero zamrzlé desítky milionů let a kdo ví, co za mikroorganismy se tam schovává. Samozřejmě, že se to může zvrhnout, což ukázalo nespočet filmů o všelijakých virech a tak, ale já to beru pozitivně. Spíš by nám to mohlo pomoci pochopit některé evoluční kroky, je to strašně zajímavé. Pak jsem si vzpomněla na Hranickou propast, a jak by bylo úplně hustý zkoumat vzorky z hloubky, kam se ještě sonda nedostala. A je to.

Představ čtenářům tvou vítěznou novelu. O čem je? Proč by neměla chybět v žádné knihovně?

Tohle je pro mě obtížný úkol, jelikož nemám talent na lákání a vábení. Novela pojednává o fiktivním mikrobiologickém výzkumu jedné zatopené propasti, která byla čerstvě objevena, a jejíž dno ještě není dosaženo. Snaží se probourat zažité stereotypy o vědcích a ultra-rychlých výsledcích a zároveň snad čtenáře i něco naučit. Řekla bych, že by se mohla sem tam objevit v knihovničce čtenářů sci-fi a pak každého, kdo má rád biologii. Upřímně, je pro mě pořád překvapením, že to dotáhla tak daleko s tak specifickým tématem, a nějak si nedokážu představit, že by měla být v něčí knihovničce :D

Jak probíhalo psaní tvé soutěžní novely? Psala jsi každý den? Plánovala jsi příběh dopředu nebo se vyvíjel postupně? Bojovala jsi s tvůrčími bloky nebo šlo vše jako po másle?

Psaní proběhlo hodně rychle. Psala jsem doma, psala jsem po cestě busem; ve volných chvílích (a při prokrastinaci) načítávala potřebné informace a články a strašně se těšila na výsledek, jak to všechno zapadne do sebe. A zároveň byla nervózní – co když to nevyjde? Co když najdu nějakou protichůdnou informaci, která mi to celé rozhodí? Jak jsem se pokoušela to udělat co nejvíce reálné, trošku to na mě házelo tlak, ale dobrý. To je tak ale u každého příběhu. Ten lehký stres, aby ty zoubky pěkně nasedly a stroj fungoval, jak má.

Jak vznikl cover příběhu? Vytvořila jsi jej sama nebo na objednávku?

Cover jsem si dělala sama. A protože název příběhu je dost výstižný, u coveru jsem měla jasnou představu. Prostě díra, nejlépe s vodou. Naházet na to nějaké vrstvy, pár vlastních foteček mikro-miláčků (zajímavost č.1) a taky načrtnout postavu nahoře (zajímavost č.2). A vše, co jsem chtěla, bylo na jednom obrázku. Měla jsem více variant, ale tahle mi přišla nejvíce snová a taková, nejvíce lahodící očím.

Na kterou pasáž tvého příběhu jsi opravdu hrdá? 

Bezpochyby pasáž o LUCce. Nemůžu si pomoct. Přijde mi strašně roztomilá (tady mluví moje nerdství).

Který z ostatních vítězných příběhů se ti nejvíce líbí a proč?

Musím si sypat popel na hlavu, zatím jsem četla pouze jeden příběh Deux ex rosa od rabobar, ale úplně jsem si ho zamilovala (ten svět, mýty, a květnatý styl, který můžu tiše závidět). Na další se teprve chystám – dovolenou mám teprve před sebou, a tam bude času dost :)

Co bys poradila/vzkázala budoucím účastníkům ONC?

Jděte do toho! To je jasné! Množství témat zajišťuje, že vždy se najde minimálně jedno TO, co musíte! Ale taky nepodceňovat a psát. Vždy mě mrzí, kolik příběhů nestihne limit, přestože když si člověk nad tím pořádně sedne, může to mít hotové ještě v březnu. Je to škoda. Takže se chytněte niti a pište, pište!

Máš nějaký cíl nebo sen ohledně psaní? Chtěl/a bys například napsat příběh v cizím jazyce, vydat knihu nebo něco podobného?

Vydat knihu je krásný sen, ale nějak jsem se s ním už rozloučila. Moje grafomanské počiny se nevejdou do jedné pouhé knihy a tahat lidi peníze za to, že se jim to nemusí líbit, taky nedokážu zkousnout (nejsem byznys člověk). A k tomu je na Wattpadu skvělé, že člověk dostává přímou zpětnou vazbu. Jak já jinak budu vědět, co se čtenáři honí hlavou v jednotlivých pasážích?

Kdo je tvým největším vzorem, co se týče psaní?

G.R.R.Martin, MXTX, Priest, Meatbun Doesn't Eat Meat, a řekla bych že každý autor, který traumatizuje své postavy (:D)

Chtěla bys nakonec něco vzkázat čtenářům tvého rozhovoru?

Děkuji. Děkuji, že jste obětovali svůj čas a rozhovor si přečetli. A pokud jste četli nebo plánujete číst Hlubinu či další věci ode mě, tak také mockrát děkuji. Psát pro sebe je radost, ale psát pro ostatní mnohonásobně větší.