Seznam ztracených duší [rozhovory]

[ONC2024] alexcoorne - LUNA:/KONSTRUKT

Prozraď nám nejprve něco málo o sobě.

Zvídavé dítě, maladaptivní snílek, Vodnář, kávomil a umělec všeho druhu. Roky vystupuji pod pseudonymem „adís okami", identitou grafika a pisálka, malířky, knihvazačky a solidního improvizátora či prokrastinátora. Můj vnitřní svět jde proti proudu a často padám dolů, když se střetnu tváří v tvář s realitou – to je nemesis snílků.

Jaké téma/témata sis pro letošní rok vybrala? Co tě na nich zaujalo?

Podobně jako minulý rok, i letos jsem neočekávala účast – ale něco mi říkalo, abych si témata projela, byť třikrát, a intuitivně našla šampiona (zvlášť díky skladateli Hiroyuki Sawano, který přispěl svými motivujícími tóny). Nečekala jsem, že se mě dotkne a že se díky němu rozvine takový krásný příběh.

Tento rok byla témata silná. Každé z nich probouzelo inspirativní šelmu a každé z nich si zcela jistě vybralo svého pisálka. Nejvíc jsem ocenila, že opět jednotlivá témata gradovala v rámci inspirace a interpretace – každé mělo něco do sebe.

Mým šampiónem se stal:

[34:] „Chtěl/a jsi letět na Měsíc, vidět jeho stříbřitý bílý lesk vlastníma očima. Místo toho Měsíc přiletěl k tobě. Jednoho dne, ke tvým dveřím."

Nepovinná otázka: Poradila bys něco ostatním soutěžícím při výběru témat? Např. jaké zvolit? Experimentovat nebo ne? Kombinovat témata nebo se držet jednoho? atd.

Myslím, že každé téma trkne do nosu/se přitiskne k jednotlivci zcela bez racionálního důvodu. Podobně jako si každá kniha najde svého čtenáře, i spisovatel si najde své téma.

Experimentovat rozhodně není na škodu, protože tak si pisálek rozšíří své portfolio. Pokud se u tématu zastaví a řekne si: „Že by?", tak je to rozhodující; člověk tak zakusí jinou oblast hledání a rešerší, načež si může osvojit další zkušenost a zjistit, zda mu styl psaní vyhovuje či ne.

Protože pokud je to v rámci psaní nějaké výzvy (třeba ONC nebo camp NaNoWriMo), probudí se v nás takový soutěžní plamen, který nás posune dál a pomůže nám k absolvování/zkoumání další a jiné zručnosti. V dobrovolném čase by nás asi nenapadlo psát horor, když jsme zvyklí na fantastiku.

„Ale co když...?"

Kombinování témat se mi zdá jako dvojí zbraň. Ano, v jednu chvíli nám to velmi pomůže během výběru, když se nemůžeme rozhodnout. Jde o jeden z kompromisů, pokud se nám zalíbí více témat. Na druhou stranu nás to může znervóznit.

Tuším že předchozí ročník (nebo ročník ještě předtím) jsem se zúčastnila pod pseudonymem a vybrala si dvě témata. Obě mi pomohla k rozšíření literárního universa a díky nim jsem byla schopna vytvořit a nadefinovat hlavního hrdinu. Jenže v průběhu psaní jsem na to jedno téma zapomněla – a držela se striktně jednoho, načež jsem nesplnila zadání a vypadla z kola. Takže ano, pomohla mi, ale měla jsem si původně položit otázku, zda mi za to opravdu stojí i ten druhý výběr, který mě pouze inspiroval, ale nebyl součástí příběhu.