Seznam ztracených duší [rozhovory]

Neklidně spí lesy - aronel03

V dnešní speciální kapitole vám blíže představíme autorku vítězného příběhu, Neklidně spí lesy, soutěže ONC CZ/SK 2021 - přivítejte prosím aronel03!

Kdybys měla použít jen tři slova, jak bys popsala své autorské já během Open Novella Contest CZ/SK 2021?

Asi v závislosti na fázi soutěže: "Pohoda... stíhám... sakra!"

✶

V jakém prostředí a za jakých okolností normálně píšeš? Držela ses obvyklých zvyků i při psaní svého ONC příběhu nebo se tvé návyky změnily?

Nejvíc píšu doma, obvykle zavřená u sebe v pokoji - tam mám na psaní největší klid. Toho jsem se držela i během ONC. Jen poznámky a vymýšlení příběhu jsem si občas brala ven, na zahradu nebo třeba na louku poblíž místa, které inspirovalo Staré zapomenuté místo.

✶

Jak těžké pro tebe bylo vybrat si alespoň jedno ze zadaných témat soutěže a zakomponovat jej do příběhu? Nebo to bylo opačně? Měla jsi v hlavě námět, který zapadl mezi jedno z témat?

Vybírání mi dalo trochu zabrat, zaujalo mě více témat, ale svého favorita jsem našla poměrně rychle a už jsem u něj i zůstala. Baví mě v příbězích proplétat různé časové linky, hrát si se vzpomínkami a flashbacky - k tomu téma 55 přímo vybízelo.

✶

Jak vznikal příběh "Neklidně spí lesy"? Plánovala jsi děj ještě předtím, než jsi začala psát nebo se příběh vyvíjel tzv. za pochodu?

Nijak zvlášť jsem neplánovala. Začala jsem se jmény postav a velmi matnou představou o ději, která se ale v průběhu psaní hodně rozvíjela a proměňovala. Vždycky jsem kousek napsala, u toho jsem objevila spoustu nových částí příběhu a pak jsem si jednou za čas sedla a snažila jsem se všechno dát dohromady a zjistit, jak přesně bych měla pokračovat. Nevím už, kde jsem to četla, ale často jsem si u toho procesu vzpomněla na přirovnání psaní k archeologii. Našla jsem různé kosti a snažila jsem se je poskládat dohromady. Vlastně mě hodně udivuje, jak dobře mi to nakonec vyšlo.

✶

Nastal během soutěže moment, kdy tě přepadl autorský blok? Pokud ano, co tě nakonec dovedlo zpátky ke psaní?

Nevím, jestli se to dá klasifikovat jako plnohodnotný blok, ale chvíle, kdy netuším, jak dál a nejradši bych se na všechno vykašlala, mě přepadají poměrně pravidelně. Chybí mi kousek děje, nemůžu se vpravit do příběhu a nebo si prostě přijdu úplně marná... Hodně mi pomohly deadliny, hlavně ve vyšších kolech. Pořád jsem si říkala, že i když to třeba nebude stát za nic, nemůžu to přece vzdát a radši publikuju špatný text než žádný! Jinak mi pomáhá sednout si ke psaní pozdě v noci, ideálně s nějakou pěknou hudbou ve sluchátkách. Ještěže byla distanční výuka a mohla jsem vstávat celkem pozdě.