OSUD

1

„Pustíme si nějakou pohádku?" Zakňučela Tara.

„Jo klidně, tak něco vyber a já dojdu pro něco k snědku" řekla jsem jí, a rozešla se do kuchyně kde jsem vzala nějaký bonbóny a šla udělat popkorn.

Abych vás aspoň trochu uvedla do děje, jsem Taylor Collins a teď to bude poslední rok co jedu na tábor, ale ne lada jaký tábor je to spíš že s vedoucími tábora jedeme na měsíc do kempu a tam budeme spát v chatkách a někteří ve stanech, jo a poslední rok na ten tábor jedu jen díky tomu že tam mají věkové rozmezí mě je patnáct a bude mi šestnáct a mojí sestře Taře bude osm příští rok, vím že několik lidí lže v to kolik jim je aby tam mohli jet ale tohle já nedělám. Já a Tara žijeme spolu s naší mamkou, která není skoro vůbec doma, ale někdy si ten čas na nás najde, s penězma jsme na tom fakt hrozně, ale jinak je všechno v pohodě. Žijeme v malém zchátralém domečku a jak jsem si vůbec s Tarou mohla dovolit jet na tábor když nemáme peníze? Náš táta nám to zaplatil, je fakt fajn ale mrzí mě že si našel milenku s kterou podváděl naší mamku, asi půl roku jí tahal za nos a pak jí to celé vysvětlil, posílá nám peníze a většinou i přispěje do nějakých táborů a kroužků takže aspoň že tak. Já s Tarou nejedeme sami na ten tábor, jedeme společně s mím nejlepším kamarádem Stephanem.

„Tak už?" Vykřikla Tara a hned se otočila směrem do kuchyně co tam dělám.

„Jo minutku" vykřikla jsem na ní, každopádně už musím jít za Tarou takže hezké čtení.

Sedla jsem si vedle ní a jen jsme koukali na nějakou pohádku, upřímně mě to moc nebavilo a tak jsem se rozhodla jít si projíždět sociální sítě, a v tom mi napsal Stephan.

Step: Nechtěla by jsi dnes ven?

Hned jsem mu samozřejmě odepsala.

Tay: Klidně ale musím sebou vzít Taru nemůžu ji samotnou nechat doma, jestli nevadí?

Step: Ne určitě mi to nevadí, Taru mám rád, tak za 10min.. u tebe před domem?

Tay: Jo klidně.

Rychle jsem to oznámila Taře a šla si udělat rychlý make-up, dala jsem si jen řasenku a nějaký lesk na rty, na sebe jsem oblékla nějaký oversized tričko a nějaký kraťasy ve kterých se cítím pohodlně a k tomu kabelku na peníze a telefon, Tara si na sebe hodila nějaký šaty a vyrazili jsme.

Stephan už čekal před domem jen jsme se pozdravili ale co by Tara neudělala proto aby ho neobjala, je to od ní hezký a jsem ráda že Stephan má rád mojí sestru, je asi jediný z mích kamarádů který jí má rád. Ale to je jedině dobře.

Po cestě jsme si povídali, zašli do nějakého obchodu s potravinami a koupili si nějaké jídlo, sedli si na lavičku někde v parku a povídali si, máme si toho spolu co říct dokud nezačne mluvit o té jeho slavné kapele "Tokio Hotel", už mi s tím leze docela dost na nervy ale snažím se to ustát, přece jenom jsem neslyšela ani jednu písničku a ani nevím vlastně jaký kluci tam hrajou takže to nemůžu hned jen tak posoudit jak to zní.

Moc se těším až pojedu se Stephanem a Tarou na tábor, ale bojím se že to tam s nima nepřežiju protože tam jedeme na MĚSÍC, nevím jestli to tam s nima přežiju, dokud Tara nezačne brečet že se jí stýská po mamce a Stephan nezačne furt mluvit o tý kapele.

....

Když už bylo kolem sedmé večer musela jsem oznámit Stephanovi ať už jdeme pomalu domů, jelikož Tara musí jít brzo spát aby se ráno probudila a zabalila si věci na tábor, jelikož po zítří už tam jedeme. Když jsme přišli před barák pořádně jsem se objala se Stephanem, ale věřte jsme jen kamarádi protože Stephanovi se líbí jedna moje kamarádka myslím že Katie teď zrovna nevím, objala jsem ho a šla k nám domu, mamka ještě doma nebyla takže jsem udělala nějaký těstovinový salát pro Taru a mě, ale i tak jsem něco nechala i mamce protože sama jsem toho moc nesnědla. Když už bylo docela pozdě večer tak jsem uložila Taru do její postele a pustila jí pohádku kterou jsme odpoledne nedokoukali. Po té jsem šla já do svého pokoje si uklidit bordel. To uklízení mi nějaký ten čas vzalo ale i tak mi nevadila ještě rychlá sprcha.

Šla jsem do koupelny která je naproti mého pokoje, v koupelně jsem si odlíčila můj make-up a potom se rychle osprchovala, musím se přiznat ale upřímně mě unavuje stát v tom sprchovém koutě takže tu většinou strávím tak minutu. Vyšla jsem z koupelny samozřejmě už převlečená v pyžamu a lehla si do postele, asi do pěti minut jsem usnula.

....

Ráno když jsem se probudila cítila jsem silnou vůni slaniny, vajíček a s topinkou, sešla jsem schody do kuchyně a pozdravila moji mamku, která nám dělala snídani.

„Dobré ráno" řekla jsem rozespale a jen si trošičku zívla.

„Dobré ráno broučku, udělala jsem ti snídani, ne že to sníš celý něco musí zbýt na Taru, já za chvíli musím jít do práce takže to tu zase budeš muset zvládnout sama, ale já ti věřím jseš velká samostatná holka a já tě za to obdivuju" usmála se a začala si balit nějaký věci do kabelky.

„Neboj mami já to zvládnu" řekla jsem a dala jí pusu na tvář, ani nevíte jak jí mám ráda „mám tě moc ráda."

„Tak se měj, pa zlato" řekla, objala mě a odešla.

„Pa-" ani jsem to nestihla doříct a ona už za sebou zavírala dveře.

Než se vzbudila Tara, tak jsem koukala na televizi, dávali nějaký seriál, ale hrozně mě štvali ty reklamu na Tokio Hotel vždycky jsem radši zapla telefon a koukala do telefonu. Asi kolem devátý ráno se probudila Tara, vstala a šla za mnou dolů pozdravila jsem jí a ona mě, jen jsem jí ohřála jídlo.

Když dojedla tak jsme šli k ní do pokoje aby jsme zabalili nějaké oblečení, vzala jsem jí několik kalhot a triček, ona je ještě taková malinká takže se jí toho tam vejde víc, bylo asi kolem dvanáctý a já se rozhodla že si svoje věci zabalím večer nebo k večeru, takže jsme si na oběd objednali nějaký jídlo, já totálně miluju smažený nudle a Tara je miluje úplně stejně jako já takže jsme si je objednali a asi do 10-20 minut nám předali naše nudle. Když jsme dojedli tak bylo asi kolem dvou hodin odpoledne a já s Tarou jsme odpočívali, ale proč bych mezitím nemohla napsat Stephanovi? Hm, jdeme mu hned napsat!

Tay: Ahoj Stephane, tak co už máš zabalený oblečení a nějaký věci na tábor nebo to ještě odkládáš jako já. XD

Step: Ahoj Tay, rozhodně nejsem jak ty a už zabaleno mám jestli chceš klidně bych mohl k vám ti přijít pomoct.

Ani nevíte jak se s ním dá mega dobře bavit, je to fakt skvělý kámoš a mám ho fakt ráda.

Tay: klidně přijď jetsli chceš, až do balíme oblečení tak ti můžu přichystat postel a můžeš u nás spát, můžeme společně já ty a Tara spát na gauči, přece jen je větší a vejde se tam víc lidí.

U téhle zprávy jsem se musela pousmát, protože tyhle naše pitomý přespáváčky na gauči podnikáme dost často.

Step: Jo jasně, tak já dojdu do obchodu ještě koupit nějaké to jídlo na večer, za asi hoďku u vás budu, ještě se musím rozloučit a rodinou.

Tay: Jo chápu, tak za hoďku u nás papa. ;)

Step: Papa. ;))

Jo a kdyby jste nepochopily tak Stephan mi někdy říká "Tay" je to hezký, jako přezdívka úplně geniální, a hlavně jsem si na to už zvykla, každopádně jdu to oznámit Taře a pak už budeme jenom čekat.