OSUD

2

„Ahoj Tay, promiň že jsem přišel trochu později ale mamka mi ještě dávala nějakou svačinu na tábor kterou musím dát do lednice, samozřejmě co by to bylo než řízkyyyy" podíval se na mě a začal se semnou radovat „samozřejmě ti taky dám mamka mi jich dala naschvál víc aby zbylo na všechny tři."

„Tvoje mamka je tak hodná, moc děkujeme" pousmála jsem se a pořádně ho objala.

„Tak gauč je už nachystaný věci si dej kam chceš, ale prvně musíme jít zabalit moje věci" jsem celá bez sebe a strašně se těším, protože Stephan má hrozně dobrý vkus na oblečení a on ví že toho mám dost takže mi zabalí on.

Když jsme přišli do mého pokoje tak jsem mu jen podala obří tašku a kufr ať si vybere.

„Víc stylový bude kufr" řekl a začal ho otevírat „ty brďo holka, tak ty ho budeš mít plný tak že ho ani nezvedneš"

„Co mi tam proboha chceš dávat, nepotřebuji mít plný kufr když tak si to tam vyperu" zvedla jsem jedno obočí a u toho se smála.

Dal mi ruku na mojí a začal říkat „hele jo to neznamená že když jedeme někam do pralesa tak že nemůžeš mít nějaký dobrý fity, budou tam samí kluci a ty musíš aspoň jednoho zbalit chápeš holka!?"

Jen jsem se na něho podivně ušklíbla a on se začal hrabat v mé skříni, začala vytahovat nějaký topy, přitom ví že já to vůbec nenosím, najednou našel nějakou mini sukni „holka ty to rozjíždíš, jsem nevěděl že si kupuješ takovéhle oblečení" samozřejmě jí složil a dal jí do kufru taky, potom vytáhnul nějaké trička a tepláky a zabalil je spodní prádlo jsem si vzala radši sama.

Když jsme zabalili všechny věci tak jsme se rozhodli že ten kufr dáme ke dveřím jako ho tam má Stephan. Ten kufr byl tak těžký že mi Stephan musel pomoct, když jsme ho snesli dolů tak jsme hned skočili na gauč a zavolali Taru.

„Taro pojď už" zařvala jsem na ní a hned přiběhla, sedla si mezi mě a Stephana, koukali jsme na nějaký trapný seriály ale aspoň se nám to všem líbilo i Taře dokonce.

Bylo asi kolem šestý odpoledne a my dostaly chutě, Stephan se zvedl z gauče a šel hrabat do batohu myslím že jediný co měl v batohu bylo jídlo, vytáhl obří pytel brambůrků a šel do kuchyně pro misku, vzal nakonec dvě protože do jedné se to nevešlo.

„Počkej v lednici je cola, tak si ji k tomu dáme" řekla jsem a začal se zvedat z gauče.

„Já chci taky colu" vykřikla Tara.

„To vžádném případě" řekla jsem jí na zpět a ona jenom smutně sklopila hlavu „ale máš tu pomerančový džus."

„Jooo.., tak já si jdu pro skleničku" řekla a začala vstávat z gauče.

„Sedni si a seď, já ti to podám" řekla jsem jí, a podala jí flašku s džusem a skleničku.

Sedla jsem si na gauč na svoje místo a podala Stephanovi skleničku on jí jen naklonil ke mě abych mu nalila a koukal mi do očí.

„Víš že máš fakt hezký oči" nahlas se zasmál „ale jen že je máš hezký neříkám že tě miluju, jen jsem si nikdy nevšimnul že jsou tak hezky modrý"

„Jo děkuju, buď v pohodě máš taky nádherný oči, zeleno hnědý že? Nádherná kombinace, doslova jí miluju" taky jsem se musela zasmát.

„Hej Tay, ani nevíš jak se kurevsky těším na ten tábor" pousmál se.

„Jsme na tom stejně" začali jsme se oba fakt hodně smát.

Bylo asi už kolem osmé večer a šla uložit Taru do postele protože nechci aby jsme jí furt budili, musí se vyspat dobře. Já a Stephan jsme koukali na "Never Have I Ever" je to fakt skvělý seriál a mě hodně baví i Stephan vypadá že ho to baví. Když jsme dokoukali všechny díly tak jsme byly hodně zklamaný a tak jsme se rozhodli zkusit spát, pustily jsme si do pozadí YouTube a snažili se usnout, ale se Stephanem je vždycky hrozná prdel, leželi jsme čelem k sobě a Stephan mi furt vyprávěl nějaký jeho historky ze života, když už neměl co povídat a už šlo vidět že je unavený, tak jsme si řekli dobrou a usnuli jsme.

Když jsme se probudily bylo asi kolem sedmé ráno, protože Stephanovi zvonil budík který byl fakt doslova nahlas že to muselo zbudit i Taru. Ale ta se naštěstí neprobudila, šla jsem si udělat hygienu do koupelny a ještě si udělat menší sprchu, hned po mě šel Stephan a já mezitím udělala nějakou rychlou snídani "obložený chleba" jen takovou rychlovku a rychle šla probudit Taru.

„Taro vstávej, za chvíli pojedeme na tábor" pohladila jsme jí po tváři a snažila se jí vzbudit.

„Ne ještě chvilku" zamumlala a otočila se zády ke mě.

„Ne Taro, tobě to bude trvat hrozně dlouho prostě pojď" zvedla jsem jí a podepírala jí aby nespadla.

Stephan byl už připravený, oblečený, prostě už byl ready, nechápu jak to dělá ale Tara byla ještě v pyžamu. Když se Tara nasnídala tak se šla obléct a já taky, já si ještě udělala rychlý make-up a šla za Tarou jí pomoct připravit batůžek. Byli jsme zcela připravený, všimla jsem si že mamka ještě spí, tak jsem jí napsala lísteček a odešli.