OSUD

17

Pořád se mi díval do očí a dokonce nahodil i úsměv, ten jsem mu samozřejmě opětovala.

„Tak jo, budu se těšit, zatím se měj" řekne a s úsměvem odejde.

„Byly by jste spolu rozkošní" řekne Andrea a usměje se.

„Haha" podotknu.

....

Ležím na chatce v posteli, vykoupaná a připravená na to upadnout do říše snů když v tom mě probudí cinknutí telefonu. Podívám se a tam je zpráva od neznámého čísla.

??: Čau. :)

Upřímně řečeno, co na tohle mám odpesat když nevím kdo to je, ale to bych nebyla já kdybych na to samozřejmě neodpověděla.

Tay: Ahoj?

Tay: Kdo jsi? A jak jsi získal moje telefonní číslo?

??:Tady je Tom. ;)

Tom: Od Stephana, ještě před tím než si šel lehnout jsem ho poprosil o tvoje telefonní číslo.

Tay: Dobře..? A co potřebuješ? :)

Tom: Nic, jen jsem si myslel že by jsme si třeba psali? Před spaním?

Tom: Ale pokud samozřejmě nechceš tak tě nenutím, jen se trochu nudím. :/

Tay: Pokud často ponocuješ a teď nemůžeš spát tak tě velmi chápu, hele klidně si s tebou budu chvilku psát ale pak si chci jít fak lehnout a spát.

Tom: Jo chápu.

Tom: Škoda že teď neležíme vedle sebe. :(

Tay: Proč škoda?

Tom: Miluju když se tě můžu dotýkat a cítit tě u sebe, tobě to snad vadí?

Tohle mi nenapsal že ne, nebo už jsem ve snu? Vůbec nevím co mu mám na to odepsat a už fakt na sobě začínám cítit únavu. (To je tak trapný twl.)

Tay: Ne.., nevadí.

Tay: Tome už jsem docela unavená, už asi půjdu spát, tak dobrou. ;)

Tom: Hezky se vyspinkej, dobrou. <3

To srdíčko? A ty jeho slova? Vidíte to taky, já už jsem opravdu ve snu. Měla bych toho snění nechat a jít už fakt doopravdy spát, třeba jsem ve snu a v tom snu jdu spát, takže tomu nemůžu věřit. (Tohle je tak hrozný že to radši nebudu komentovat.)

....

Ráno jsem se probudila s extrémní bolestí hlavy a i trochou bolestí v krku ale naštěstí jsem si sebou vzala nějaký ty prášky takže mi to snad pomůže. Vlastně jsem málem úplně zapomněla na to focení, co si mám jako kurva vzít na sebe? No nic! Swru na to vezmu si to vždycky kraťasy a oversized tričko.

Budíček už dávno byl takže si hygienu udělám až po snídani, jelikož jsem fakt líná cokoliv dělat.

Vyjdu ven z chatky a první čeho si všimnu je jak Bill s Tomem vychází ze stanu. Bill na mě mávne mezitím co Tom zavírá stan.
Z

amávala jim, a oni mě.
Jdu si sednout na kamínky před mlýn a čekat než začnou pískat na snídani.

....

Jsem po snídani, hygienu mám za sebou a momentálně si balím věci do batohu. Převážně si do toho batohu házím jen věci který mají nějakou tu cenu, Bill mi řekl ať si pro případ nouze vezmu i oblečení na druhý den ale to by se prý když tak dokoupilo takže to nějak extrémně řešit nemusím. Ještě jsem se rozloučila s Andreou, Stephanem a po dlouhý době jsem taky mluvila s Tarou. S tou jsme se trochu zapovídali a taky jsme došli k tomu že mě přemlouvá aby jela s námi, že to tu beze mě nevydrží e několikrát jsem jí ujišťovala ať je v klidu že tu hned budu zpátky tak to snad pomohlo.

....

Přijely jsme do města které od tábora je tak hoďku, hoďku a půl celou cestu jsem spala takže jsem jakoby prošvihla všechnu tu srandu.

Chvilku jsme se procházeli uličkami kde byli přenádherný domy který tu už nějakou tu dobu stojí.

Ale zpátky k Tomovi, Billovi a tomu divnýmu pánovi co nás doprovází.

„A jak se těšíš ty Tay?" Zeptá se Bill a to mi zabrání v pohledu na toho divnýho pána.

„Jo hodně, tak nic tam dělat nebudu" řeknu a ušklíbnu se „nebo jo?"

„Jen se neboj, nebude to nic hrozného" s úsměvem se do naší konverzace přidá i Tom.

Trochu mě to zaskočilo, myslela jsem že s nima jedu jen tak.

„Budeš s námi tak na 2-3 fotkách" řekne Bill a já se na něho s vážným výrazem podívám.

„Počkat to jako fakt" jestli to je pravda tak dneska skáču z nejbližšího mostu.

Ahojte lidi další kapitola na světě, budu se snažit je vydávat pondělky, čtvrtky a soboty, ale nic neslibuju budu se o to jen pokoušet, zatím se mějte.

Možná že to budu vydávat na random idk.😭🤷🤣