OSUD

34

Upozorňuji tato kapitola je poslední a nejnudnější!!

Tom.

"Tome chápeš že tohle dělat nemůžeš?" Podíval jsem se na vedoucího. Evan. Takový kokot nenávidím ho.

"Když mi nic jiného nezbývalo?"

"Kurva Tome ty to nechápeš."

"Kdyby jsi věděl o co jde tak by jsi to pochopil."

Podíval jsem se na Monicu. Ležela na zemi a vyděšeně na mě koukala.

"Omluv se jí."

Protočil jsem očima a přešel k Monice, ruku jsem položil na její tvář.
Lekla se.

"Omlouvám se ti."

Pomohl jsem jí se zvednout ze země.

"Ještě jednou řekneš že je Taylor hnusná nebo děvka tak tě rovnou zabiju." Zašeptal jsem jí do ucha a odtáhl se od ní.

Na tváři se jí objevil vyděšený výraz.

Odešla a já se tak přemístil k sobě do stanu.

Taylor.

Je ráno a já se probudila o hodinu dřív než bych měla. Vstala jsem z postele a převlékla si čistý oblečení.

Nechápu jak to takhle rychle mohlo utéct, však zítra už jedeme domů. Nechápu. (Taky ne, však ještě před chvilkou byly na focení který jsem rozepsala v 10 kapitolách.)

"Dobré ráno Taylor." Řekla Andrea která se momentálně probouzela.

"Dobré." Šepla jsem jejím směrem ale nekončila v balení si věcí. Na zítra si připravím asi jen nějaký větší tričko a kraťasy. Nepojedu domů jak nějaká modelka.

(Lidi teď budu se snažit psát bez chyb.)

Ještě jsem si vzala hygienu a šla s ní do koupelny si udělat nějakou ranní hygienu. Po té jsem se vydala k Taře do chatky abych jí pomohla si zabalit věci na zítra.

Vyšla jsem z chatky a před chatkou se objevil Tom.

"Čau." Pozdravil mě.

"Ahoj." Rychle jsem ho pozdravila a vyhýbala se další konverzaci.

"Hele, my po táboře máme koncerty nechceš jet s námi?" Vykřikl na mě.

"Asi ne promiň Tome." Usmála jsem se a odešla k sobě do chatky. Ještě ksem si vybalila věci na zítra a pak se věnovala Andree která se zrovna chystala jít si natočit pití.

Den uběhl jako voda a blíží se večer už jen večeře a pak diskotéka. Proboha jak já to nemám ráda.

Teď děláme poslední úkol za tento rok v tomhle táboře a potom jdeme na večeři.

"Hej můžete se už kurva soustředit? Myslíte že já nemám hlad?" Vykřikl po ostatních Tom.

"Tome přestaň na nás řvát, co si to o sobě myslíš? Že když jsi nějaký pitomý kytarista že tě všichni budeme milovat nebo co? Sklidni se chlapečku." Vyjekl Evan po Tomovi.

"Hele.. klid jo." Zapojila jsem se do jejich hádky.

"Hele ty se do toho taky nepleť." Vykřikl po mě Evan.

"Nech aspoň jí na pokoji." Řekl Tom když přemýšlel nad úkolem.

"Asi už to mám. Stačí aby někdo napsal sem odpověď a je to." Porozhlédl se po ostatních.

"Tak já to napíšu." Klekla jsem si na kolena a vzala si fixu.

Napsala jsem to a pak jsme se šťastně vydali za zbylými vedoucími ukázat náš výsledek.
(Snad se chápeme.)

"Máte to správně." Usmál se na nás vedoucí a polovina z nás se vydala na večeři.

Ostatní se šli asi převléci nebo něco. Bylo mi jedno co ostatní dělají já měla hlad takže mi asi nic nezbylo.

Sedla jsem si ke stolu a začala jíst když v tom mě vyrušila něčí přítomnost.

"Můžu si přisednout?" Podívala jsem se na danou osobu.

"Jasný." Byl to Tom. (Jak jinak.)

"Hele od tý doby co se stalo ty víš co.., tak je to mezi námi takový hodně zvrhlý." Podívala jsem se Tomovi do očí.

"Tome neřešme to prosím."

"A jak se máš?" Zeptal se...

Už je diskotéka a já jsem s Andreou v chatce. Povídáme si a dobalujeme si věci. Protože toho je přece jenom trochu víc než jsem si myslela.

Čas utekl jak voda a diskotéka už dávno skončila a my už ležíme že už jdeme spát. Zavřela jsem oči a usnula.

Ráno jsem se probudila přímo na budíček, vstala jsem a společně s Andreou jsme odešli do koupelny si udělat ranní hygienu. Převlékli jsme se a pak už jen vytáhli kufry z chatky a vydali se k hlavnímu autu který odveze všechny tašky do našeho města kde bydlíme. Vlastně tam by už měla čekat buď moje teta a nebo moje mamka, nebo prostě někdo z rodiny.

Zdareček sraneček. Tohle je poslední kapitola osudu. Doslova poslední a s nejvíce chybami ale tak nevadí, snad se vám pribeh
Zbytek už nebudu rozepisovat jen se chci omluvit za chyby a říct vám ahoj.