Zavřeni v labyrintu

Jsou pryč...

Ráno jsem se probudila tak nějak stejně jako Minho.
"No dobré ráno,,řekla jsem rozespalému Minhovi
"Já jdu za Newtem mám tam oblečení,,oznámila jsem
"Mám jít s tebou jen kdyby ti zas něco chtěl říct?,,staral se Minho
"Ne v pohodě,,řekla jsem
Sebevědomě jsem vlezla do pokoje.Newt už nespal seděl nepřítomně na posteli.Jakmile si všiml že jsem v místnosti rychle se zvedl.
"Panebože...Mii kde si byla bal jsem se o tebe,,řekl vystrašeně
"Spala jsem u Minha...aspoň ten mě netahá za nos!,,odsekla jsem
Vzala si věci a šla se převléknout

Já,Alby a Minho stojíme před bránou a čekáme.Je tu s námi i Newt.
Za chvilku se brána otevře a Newt se rozhodl dojít za mnou.
"Mio...moc mě to mrzí,,řekl nervózně
"Hmm,,ani jsem se na něj nepodívala

Brána se otevřela a my jsme se rozběhli.

                        Po několika hodinách
Hledáme kde by mohl být Ben nebo spíš zbytek Bena.Teď jsem sama takže mám čas přemýšlet.
Nevím jak to teď budu mít s Newtem ale až přijdu asi si s ním promluvím.

                           Pohled Newta
"Proč by chtěl jít Alby do labyrintu vždyť on přece není běžec,,vyptával se Thomas
"Teď je to jinak...Alby šel po Benových stopách než slunce zapadlo....a už se na nic neptej a pracuj,,odpověděl jsem

                               Pohled Mii
Chceme už jít pomalu zpátky ale najednou se nám naskytne obrovskej problém.
"Minho rmut!!,,vykřikla jsem
Utíkali jsme co to šlo a s mojí nešikovností jsem zakopla a něco si udělala s nohou.
"Mio zvedej se!,,křikl Minho a pomáhal mi vstát
"Zdržím ho!,,křikl Alby
A v tom se to stalo bodák rmuta se zabodl do Albyho a hned na to utekl.
"Alby!,,přiběhla jsem k němu
Jeho tělo leželo na zami a Minho ho ještě praštil kamenem.
"Proč!,,křikla jsem
"Frase mohl by nás zabít pojď musíme se dostat do placu,,okřikl mě Minho
Každý jsme vzali Albyho za jedno rameno a šli.
Noha mě bolela takže jsme kvůli mého kulhání byli pomalejší.

                                    Pohled Newta
Začalo pršet...mají už jen hodinu.
Jsme schovaní v jídelně
"Co když to nestihnou?,,ptal se Thomas
"Zvládnou to,,odpověděl jsem
"Ale co když ne?,,zdůraznil
Nic jsem neodpověděl.
Prosím Mio vrať se mi začínal jsem se bát.

Po nějaké době stojíme před bránou a čekáme.
"Nemůžeme pro ně někoho poslat?,,ptal se Thomas
"To je proti pravidlům...buď se vrátí nebo ne,,odpověděl GALLY
"Musí se vrátit,,prosil jsem pro sebe

A v tom se to začalo dít.....
Vítr který vyšel s labyrintu nám oznámil že se brány zavírají.
"Támhle jsou!,,zařval Chuck a všichni jasály
"Počkat něco je špatně!,,řekl jsem
Minho a Mia táhly Albyho na zádech.
"Minho musíte ho tam nechat!,,křičel Gally a ostatní
Alby jim vyklouzl a Mia se svalila na zem.
"Mio zvládneš to!,,zařval jsem
Viděl jsem tu bezmoc v jejích očích...koukala přímo na mě.
A najednou Thomas vyběhl do labyrintu skoro když brána byla zavřená...až se nakonec zavřela.

                               Pohled Mii
Slyšela jsem řvát Newta moje jméno.
"Skvěle Bažo právě ses zabil,,řekl Minho
"Co to do tebe vjelo Thomasi!,,křikla jsem
"Co se mu stalo?,,zeptal se a ukázal na Albyho
"Museli jsme to udělat je uštknutý,,řekla jsem
"Musíme jít,,řekla a vzal s Thomasem Albyho

Já za jimi kulhám když v tom Minho pustí Albyho.
"Musíme ho někde schovat,,řekl Thomas
"Rozhlídni se Frase!...tady není kam jít!,,Minho chytil Thomase za triko
"Kluci možná by se dalo,,ukázala jsem na liány které byli na zdi.
Přivázali jsme Albyho a táhneme hi výš a výš.
Slyšely jsme ten strašný zvuk.Rmut se vynořil ze sekce 7 a šel přímo k nám.
"Musíme jít,,řekl Minho a utíkal pryč

                                     Pohled Newta
Sedíme v jídelně já,Pánvi,Chuck,Clint,Jeff a Winston.
"Jsou pryč,,řekl Clint
"Dík fakt si pomohl,,odpověděl Jeff
"Bože...Mio vrať se,,zaklel jsem a měl slzy v očích
"Co uděláme s Thomasem až se vrátí?,,zeptal se Chuck
"Chucku nechci nic říkat ale už se nevrátí,,vešel Gally
"NE!...musíme věřit že se vrátí!,,povzbuzoval Chuck
Odešel jsem se slzama v očích.Došel jsem do svého pokoje a vzal si ze skříně mikinu od Mii.
Seděl jsem u postele na zemi a v rukou svíral její šedou mikinu.Slzy jsem nechal volně téct až jsem propadl k pláči.
"Hej bráchou jsi v pohodě,,někdo vešel
"Pánvi....potřebuji ji,,odpověděl jsem příchozímu a on si sedl vedle mě.
"Chápeš že poslední na co budu vzpomínat je to jak jsem ji ublížil,,stiskl jsem víc mikinu
"Miluješ ji že?,,zeptal se
Mlčel jsem
"Nootaak přiznej si to!,,uchechtl se
"Fajn jsem do ní blázen,,uchechtl jsem se
"Ale teď je pryč,,vydechl jsem
"Všichni tři,,dořekl jsem
"Musíme doufat že to zvládnou.....pamatuješ jak Mia..,,začal vyprávět příběhy.

Tak tady to utnu možná dneska bude ješte jedna kapitola ale to je na vás.❤️