Newte?!

Poslední město

Vyrazili jsme zase na cestu, jejíž cílem bylo Poslední město. Nikdo tu nevěděl, co mám v plánu. Teda až na Thomase. Tomu jsem po cestě všechno řekla. Upřímně? Potřebuji někoho, ke komu mohu být na sto procent upřímná, a Thomas je jediný, ke komu být mohu. Hodně mi tím pomáhá. Skutečnost, že Newt umírá, Thomase silně zasáhla. Není se čemu divit, přeci jenom je to jeho nejlepší přítel. A můj je zase Thomas. 

Šli jsme ještě po nějaký čas, když jsme vyšli kopec, z kterého už bylo vidět na Poslední město. "Pořád si myslíš, že je to dobrý nápad?" ptala se mě Brenda. "Jiný bohužel nemám." Ne pokud chci zachránit Newta.

Poslední kilometry naší cesty už jsem začínala být nervózní. Nechápejte mě špatně, já jsem nervózní pořád. Ale teď už se mi začínaly svírat útroby a hůře dýchat. "Musím to udělat, musím zachránit Newta. Nějak," pomyslela jsem si. 

"Asi vám to nebude dávat smysl. Ale teď potřebuji, abyste mi věřili a pozorně mě vnímali, jasné?" Rozhlédla jsem se po obličejích bývalých Placerů. Vypadali, že mi rozumí. "Potřebuji se dostat tamhle," řekla jsem a ukázala na vysoký mrakodrap. Tam je velitelství. Nebo aspoň ve filmu bylo, což je moje největší šance na nápovědu. "Většina z vás bude čekat tady mimo město jako záloha. Jakmile doděláme to, co potřebujeme, vyzvedneme vás tu a půjdeme jinam." Do té doby tohle všechno ideálně skončí a já se WICKEDu zbavím. "Já, Thomas, Newt, Minho, Brenda a pár dalších lidí se tamtím vchodem dostaneme do města. Je tam slepé místo, když se každé tři hodiny mění stráže a my máme asi pět minut na to se dostat dovnitř. Poté se budeme muset pohybovat co nejméně nápadně a až se dostaneme k velitelství, použiji svoji tajnou zbraň. Mám někoho, kdo mi tam dluží laskavost." Pomyslela jsem na Thayera. "Já získám, co potřebuju, a potom zdrhneme. Ideálně tak, aby si nás nikdo nevšiml." Tak nějak jsem vynechala tu část, kdy to tam vypálím do základů, pokud nezískám pro Newta ten lék. A až ho získám, tak je zničím. Zničím každého, kdo patří do Wickedu.