Newte?!

Jay

"Ahoj," pozdravila jsem. "Ahoj," pozdravili ostatní mě. "Sonya, že?" oslovila jsem dívku, když jsem se rozpomněla na její jméno. "My se známe?" "Osobně ne, ale já znám někoho tobě velmi blízkého." Sice jsem nechtěla znít tak záhadně, ale vybalit na ni, že o pár stolů dál sedí její bratr, by asi nebyl zrovna dobrý nápad. "Jmenuji se Madeline," řekla jsem a podala jí ruku. Nad mým jménem se hnědovlasý chlapec ošil. Sonya mou ruku přijala. "Nepředstavíš mi tohohle chudáka, co musel strávit takovou dobu s tolika babama?" "Jak to víš?" "Já musela strávit spoustu času s těma ostatníma klukama, co tu jsou, a jeho neznám, takže pouze odhaduji." "Aha," řekla dost nevěřícně Sonya. "Tak tenhle chudák," řekla a propletla si s ním ruku, "si nikdy nestěžoval." Aha, tak takhle to je. To je docela ironie. "Jmenuje se Jay a je zadaný, takže pokud ti jde o tohle, tak máš docela smůlu." "Můj vztah je sice dosti komplikovaný, ale o to mi vůbec nejde," řekla jsem. 

"Takže i když si určitě budu chtít s Jayem promluvit, protože, páni, my toho máme, co bychom měli probrat. Ale teď my jde o tebe, Sonyo." Sonya nadzvedla obočí, až mi to celé bylo povědomé. "Kolik toho ví?" Otočila jsem se s otázkou na Jaye. "Všechno," promluvil konečně Jay. Měl lehký floridský přízvuk. To mě velmi překvapilo, já myslela, že v USA mají přízvuky pouze staří lidé. "Myslíš to, že tohle všechno bylo vytvořeno podle filmu a knihy, kterých je Jay fanoušek, lidma z jiné dimenze, z které pocházím i já? A že do mě byl a je zakoukaný?" Ohromená jsem přikývla. "Jo, tak to všechno vím." "Jay je evidentně velmi upřímný člověk, jak tak slyším." "To nepopírám," oznámil Jay. "Takže víš, že máš bratra?" "Bratra?" podivila se Sonya. "Tak možná všechno ne," řekl Jay a podíval se na Sonyu. "Máš staršího bratra. Jmenuje se Newt a je ve skupině A. Tedy pokud je tohle stejné jako v knize. Promiň. Nejdříve jsem ti to chtěl říct, ale pak mi došlo, že ti nechci dělat velké naděje. Nevěděl jsem, jestli je Newt v druhé skupině a kdyby nebyl, už bys ho pravděpodobně nikdy nespatřila. A já ti nechtěl vytvořit naději o rodině, kterou bys třeba nikdy nepotkala. Proto jsem uznal, že by bylo lepší počkat a zjistit, jaká je situace."

"Můžu ho vidět?" zeptala se Sonya opatrně. "Sedí u stolu, kde jsem seděla já, takže jestli chceš." Sonya se ihned zvedla a přidala se ke mně. Vrátili jsme se k mému stolu. Sedla jsem si na své místo a nechala Sonyu stát. Vypadala nervózně. Jako by se po zjištění toho, že má bratra, hodně uzavřela a znejistila. Newt byl zabraný do hovoru s ostatními kluky. Možná si ani nevšiml, že jsem byla pryč od stolu.

"Newte," vyrušila jsem ho z rozhovoru. "Chtěla bych ti někoho představit." Newt se nejdříve podíval na mě a až poté na Sonyu, kterou si prohlédl od hlavy až k patě. "Než se na mě rozzlobíš, bych ti chtěla říct, že mě mrzí, že jsem ti to neřekla dříve, ale já netušila, že taková situace vůbec nastane a navíc mi ani nepřišlo, že bys zrovna toužil po tom vědět něco o své minulosti." Newt se na mě podíval, jako kdybych byla z jiné dimenze. Hah. Vtip. Chápete? Já jsem z jiné dimenze. Jsem vtipná nebo jo? Přestala jsem blábolit a zeptala se ho: "Pamatuješ, jak si mi vyprávěl o holčičce s blonďatými vlásky, o které se ti zdálo?" "Jo," odpověděl zmatený Newt nechápajíc, jak to souvisí s blonďatou dívkou stojící před ním. Ach muži. Někdy tak nechápaví. "Tak to nebyl jenom sen, byla to vzpomínka. A ta holčička nebyla jen tak ledajaká holčička, byla to tvoje sestra a jmenuje se Sonya." V Newtově tváři se zračilo překvapení. "Byla, tedy spíš je součástí druhé skupiny, druhého Labyrintu a teď tu stojí před tebou." Poukázala jsem na Sonyu, které už začínaly slzet oči. Asi to vše na ni dolehlo. Newt se na ni podíval a zeptal se mne: "Jsi si jistá?" "Stoprocentně." Newt chtěl asi ještě něco říct, ale byl přerušen Sonyou, která ho objala. "Promiň, já vím, že je to, jako bychom se vůbec neznali, a že si nevzpomínáme na toho druhého, a já ani nikdy nedoufala v to, že bych vůbec nějakou rodinu měla, natož abych ji potkala, a i když ty vzpomínky nejspíše nikdy nezískáme, tak si prostě budeme muset vytvořit vzpomínky nové. Jako bratr a sestra." Newt se usmál. "Jako bratr a sestra."