Newte?!

Kdo Jsi?

Newt: Jak to, že znáš moje jméno?

Nevěděla jsem, co odpovědět. Asi by neuvěřili tomu, že jsou z filmu a knížky a že jsem blázen do Newta? Asi ne. Pravda je často neuvěřitelná. Navíc sama nevím, jak je to možné. A tak musím improvizovat.

?: Já nevím. Nějak jsem si to myslela.
N: Aha. A víš jak se jmenuješ?
M: Už vím! Jmenuju se Madeline a vzpomínám si, jak to, že znám tvoje jméno. Před Labyrintem jsme spolu chodili.
N: Ty víš i o Labyrintu?
M: Asi. Nějak se mi to zobrazuje v hlavě.
N: A vzpomínáš si ještě na něco?
M: Už ne.
N: Představím ti ostatní. Tohle je Thomas. Ten byl baža před tebou. Tohle je Alby. Náš vůdce. V jeho nepřítomnosti jsem vůdce já. Pánvička se stará o veškeré jídlo. A Chuck je sice strašně upovídaný, ale časem zjistíš, že je super.

I když už jsem věděla, kdo je kdo, tak jsem hltala každé jeho slovo.

N: Plac je nás domov. Spíme tu, jíme tu, žijeme tu. Jíme to, co si vypěstujeme. Každý týden nám chodí nové zásoby a každý měsíc nový člověk. Jsi tady první holka, takže čekej, že budeš středem pozornosti.
M: Sice nejsem ráda středem pozornosti, ale co mi zbývá.

Z Labyrintu vyběhl Minho s ostatními běžci.

M: Kdo jsou oni?
N: Ten asiat je kápo běžců. Jmenuje se Minho. Každý den běhají do Labyrintu a hledají cestu ven. Já byl taky běžec, ale zranil jsem se.

Vzpomněla jsem si, co se mu stalo a můj úsměv povadl. Chudák Newt.
Samozřejmě vím, jak se dostat z Labyrintu ven, ale budu muset počkat než jim to řeknu. Bůhví, co by si o mně mysleli, kdybych jim řekla, že jediná cesta ven je rmutí norou. Další důvod je to, že vím, že zemře a nechci, aby se to stalo.

N: Brány do Labyrintu se každý večer zavírají a ráno zase otevírají. Toho se taky týkají pravidla. Pravidlo č. 1 zní nikdy nechoď do Labyrintu. Jediní, kdo můžou do Labyrintu jsou právě běžci. Nechtěj tam zůstat přes noc. Rmutové nejsou zrovna dobří společníci na noc.
M: Rmutové?
N: Obří mechaničtí pavouci. Pravidlo 2 je: Nikdy neubliž jinýmu Placerovi. Rozumíš?
M: Jo.
N: Bezva. Ukážu ti, kde budeš spát.

Chvilku jsme mlčky šli a došli k maličké chaloupce.

N: Tak tady budeš bydlet. Není to moc veliké, ale útulné.
M: Je to moc hezké.
N: Za chvíli přijdu a odvedu tě do jídelny. Potom bude taková oslava na tvoje uvítání.
M: Ok.

Newt se otočil, že už půjde, ale otočil se zpátky.

N: Můžu ti říkat Mads?
M: Můžeš.