7.kapitola

167 10 0
                                    

Vzhledově se mi líbil od začátku co jsem ho poznala osobně, ale teď je to něco jako magnet, táhne mě to k němu a já netuším proč. Měla jsem zatím dva vztahy a nikdy se mi to ještě předtím nestalo. “Však je to v pořádku být smutný, když ztratíš někoho blízkého, není na tom nic zvláštního, vůbec se za to neomlouvej.” řekne mi a podíval se mi do očí, až teď jsem si všimla, že v jeho hnědých očích se skrývají zelené skvrny. “Můžete mi vy dva vysvětlit, co tam tak dlouho na hoře děláte, nejdřív se Tom vypaří ze zkoušky jak pára nad hrncem a teď si to tam spolu snad ještě rozdáváte. Okamžitě sem naklusejte.” křikne Georg z kuchyně. Utřela jsem si zbloudilé slzy, ale mé zarudlé oči od pláče nešlo nijak zamaskovat. Sešli jsme schody a všichni tři si nás měřili pohledem. Bill ke mně přišel a odtáh si mě stranou. “Co ti udělal?” podíval se na mě a prohlížel si mě zda mi něco neudělal. “Ne, ne jsem v pořádku, nic mi není.” řeknu mu a falešně se na něj usměju. “A co ty oči.” upozorní na ně. “To neřeš řeknu ti to časem až a to přijde vhodná doba.” souhlasil a pevně mě objal.

Po zbytek odpoledne jsem se na to snažila nemyslet. “Jsi si opravdu jistá, že chceš jít do toho baru.” zeptá se mě po chvíli Tom. “Jasně.” odpověděla jsem mu a usmála se na něho. “Bando, za půl hodiny vyrážíme, tak ať tam na tu sedmou jsme.” řekne Gustav a jde si chystat věci. Vzhledem k tomu, že jsem si trochu zkazila make-up jsem šla za Billem, jestli mi něco nepůjčí. "Bille?" zaklepala jsem na dveře. Pomalu jsem otevřela dveře. Bill stál u zrcadla a nanášel si řasenku na řasy. "Ano?" podíval se na mě a čekal co mu řeknu. "Já jen jestli by jsi mi prosím nepůjčil linky?" on se začal přehrabovat v jednom z jeho šuplíku, po chvíli je našel a podal mi je. "Díky moc." usmála jsem se na něj, on mi úsměv oplatil. "Jasně není problém."

Šla jsem k němu do koupelny, kde jsem si začala dělat linky. Vždy jsem si je dělala dobře, ale dnes se mi opět třepaly ruce, proto mi to nešlo. "Kurva a dost." vzala jsem vatovej tampónek a už tak potřetí jsem je smazala. "Co je." nakoukl Bill do koupelny. Když mě uviděl s těma černýma očima pochopil." Kdyby jsi řekla, že chceš paletku černých stínu, půjčil bych ti ji a nemusela jsi to tu dělat linkama." zavtipkoval a podal mi odličovač. "Uka udělám ti je." řekl a vzal mi linky z ruky. Nadzvedla jsem jedno obočí. "No co je?" zeptal se mě Bill a dal si ruce v bok.

"Díky hrozně se mi třepaly ruce." poděkovala jsem Billovi a společně jsme se vydali dolu. "Tak vyrážíme." vyšli jsme z domu a zamířili si to k baru. "Doprdele." vytáhla jsem rychle telefon z kapsy a vytáčela strejdy telefon. "Ahoj, prosím tě přijdu tak v půl desátý?" on se začal smát. "Já myslel že přijdeš nějak rozumně, a nechceš abych tě nabral, aby jsi potom nešla sama." nechtěla jsem ho otravovat. "Nene dobrý, přijdu, když tak se ozvu." pak už jsme se jen rozloučili a já zavěsila. "Dobrý, můžeme jít." kráčela jsem si to dveřmi do baru. Byla tady příjemná atmosféra, lidi se bavili, světla svítila a hudba hrála. "Jdeme na panáka." prohlásil Tom a už si to mířil k baru. My ho jen následovali, posadili jsme se na barové židličky a Tom objednal. "Zdravím, poprosila bych pět Jägeru." usmál se na ni. "Tak panáček začíná zostra, Jägrem." řekla jsem a čekala na svého panáka. "Tak tady to je." podala nám je a mrkla na Toma. Bill se na ni podíval a probodával ji pohledem, o co tady jde?. "Tome můžeš na slovíčko." odtáhl ho Bill pryč.

BILLŮV POHLED

Odtáhl jsem ho dál od ostatních, aby to neslyšeli. "Kurva Tome, je ti už osmnáct, nemyslíš že už by jsi mohl dospět." promlouval jsem mu do duše. "Vzpomeň si co jsi sliboval mámě, že jsi najdeš přítelkyni a ne nějakou zasranou děvku." vyjel jsem po něm. "Proč se do mě zase sereš." vyštěkl na mě. "Tome to se chceš kurvit až do stáří, nikdy se nezasnoubit, nikdy nemít děti, nemít rodinu?" on mě probodl pohledem a spustil svou řeč. "Chci, ale ne teď co na tom všichni nechápete, ty taky nejsi svatej, podívej se na sebe vypadáš jak holka, chováš se tak a taky ti to neříkám." nevěřícně jsem se na něj podíval. "Jdi doprdele Tome." otočil jsem se a odešel. Vybavily se mi vzpomínky na to jak mě šikanovali, jak se mi smáli a on to na mě takhle vytáhne. Došel jsem na záchod a tam se mi spustily slzy. Podíval jsem se na sebe do zrcadla a dal si ruku na tvář. "Má pravdu." zašeptal jsem.

TOMŮV POHLED

Hned jak jsem to dořekl a uviděl Billa odcházet, tak jsem si to uvědomil. "Kurva!" rozběhl jsem se za nim, ale byl moc rychlej, nemohl jsem ho nikde najít. Napadlo mě, že mohl jít za ostatníma, ale tam taky nebyl. "Neviděli jste Billa?" těkal jsem očima všude možně. "Ne nebyl tu, co se stalo?" zeptal se Gustav. "To teď neřeš." začal jsem trochu panikařit. "Tome klid." někdo mě chytil za ruku a uklidňoval mě, ten někdo byla Y/N. Ruku jsem ji stiskl a táhl za sebou. "Musíme ho najít, HNED!" rozkázal jsem. "Tome mohl by jsi prosím zpomalit." otočil jsem se na Y/N. "Promiň." omluvil jsem se jí. Pokračovali jsme v cestě a já už myslel, že vyhlásim celosvětové pátrání, že se mi ztratil bratr. Ještě jednou jsem se rozhlédl a zjistil jsem, že za náma nejsou kluci. Jen Y/N kterou jsem sem dotáhl. Prohledali jsme to tady celé, ale nikde nebyl, začal jsem mít strach. Sedl jsem si k nejbližšímu stolu, Y/N mě následovala. Sedli jsme si a mě začali štípat oči. "Kurva Tome prober se." pomyslel jsem si. Bylo mi to strašně líto, celkově mě to celé mrzelo. Z očí se mi nekontrolovaně spustili slzy.

TVŮJ POHLED

Když jsem si všimla, že Tom brečí přistoupila jsem k němu. Stoupla jsem si před něj, chtěla ho za ruce a vytáhla ho, aby jsi stoupl. (Snad víte co tím myslím, ve vysvětlování jsem totiž “přeborník” ) Objala jsem ho a on mě objal na zpět. Položil mi hlavu na rameno. "Řekl jsem mu, že vypadá a chová se jako holka." vzlykal mi do ramene.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~1083 slov~

Čauky, tak tu máte kapitolu, doufám že se bude líbit. Každopádně bych chtěla upřesnit vydávání kapitol, kapitoly budu tedy vydávat obden. Chtěla jsem vydávat kapitoly každý den, ale mám taky svůj osobní život a blíží se škola a přijímačky, takže psát každý den pro mě bylo holt velké sousto. Doufám, že to pochopíte a mějte krásný zbytek dne a papa❤️

Tears of HappinessKde žijí příběhy. Začni objevovat